Persepolis Írán
V Íránu, v zemi s islámským režimem, žijí v rozporu s našimi představami přátelští lidé, kteří hrdě představují svoji zemi jako historickou Persii, která byla kdysi součástí evropské civilizace.
Slovo Persie je odvozeno z názvu provincie Fárs, která se rozléhá kolem města Šírázu. Historie Íránu začala už před 5 tisíci lety v elamské říši s centrem v Súsách. Elamský stát podnikal výpady do okolí, nejednou napadl i svého mocného souseda Babylónii. Nástupcem elamské říše se stala říše médská, kolem r. 1000–529. Roku 500 před Kristem vypuklo v Milétu, největším řeckém městě v Malé Asii, povstání. Nastalo období řecko-perských válek, ve kterých po velmi dlouhých bojích zvítězili v bitvě u Marathónu nakonec Athéňané.
V 5. století před Kristem zahrnovala perská říše kromě území dnešního Íránu také velkou část Střední Asie, Egypta, celou Přední a Malou Asii a část Indie. Jednotlivá území se velmi lišila kulturně, ekonomicky i jazykově. Po zavraždění krále Xerxa v r. 465 před Kristem se říše postupně rozpadala.
Nejvýznamnějšími památkami z achajmenovského údobí jsou Kýrova hrobka a slavná Persepolis. V roce 1979 byla tato výjimečná památka zařazena do seznamu Světového dědictví UNESCO. Starověký název Persepolis,„město Peršanů“, je pořečtěnou formou staroperského jména pro Persii – Pársa. Je to vlastně soubor starověkých paláců, které se nachází v dnešní provincii Fárs, zhruba 60 km od Šírázu.
Město peršanů bylo postaveno za vlády krále Dareia I. v letech 521–486 před Kristem. Ve stavbě pokračovali také jeho nástupci – Xerxes I., Artaxerxes I. a další. Naleznete zde paláce, audienční síně, pokladnice, zásobárny i stáje. Podle určitých studií se říká, že celý komplex nebyl klasickým hlavním městem, ale pouze palácem sloužícím k rituálním účelům během oslav jarního svátku Nourúz.
Při prohlídce Persepole naleznete Bránu národů, která je hned za schodištěm, z které se bohužel dochovala jen kamenná kostra s působivými sochami ve tvaru okřídlených býků. Dále zde najdete palác Apadamu. Palác stojí na samostatné tři metry vysoké terase, a sloužil jako veřejný audienční palác. Skládal se ze čtvercové hlavní síně, jejíž strop neslo 36 sloupů vysokých 20 m. Dalších 36 sloupů neslo stropy tří menších síní. Na severní a východní straně se do přijímací síně vstupovalo po schodištích, jejichž stěny jsou bohatě zdobeny reliéfy.
Dále bylo v Persepoli schodiště národů. Krásný reliéf nad schodištěm znázorňuje příslušníky národů jako např. Egypťany, Araby, Skythy, Indy, Řeky, Kiliky, aj., které byly podrobeny perskou říší.
V Persepoli se nacházela i pokladnice, která sloužila jako finanční centrum perské říše. Účel budovy v minulosti potvrdilo množství nalezených hliněných tabulek v akkadštině a elamštině v této budově.
Podle zvěstí použil Alexandr Veliký na odvezení velkého pokladu z Persepole do Ekbatan 10 000 mul a 5000 velbloudů. V této místnosti byla nalezena zlatá věnovací listina, kterou můžete obdivovat v archeologickém muzeu v Teheránu.
Prohlídku Persepole můžete doplnit návštěvou zajímavého muzea umístěného v budově původního Xerxova harému, který je teď nádherně zrekonstruován do původní podoby.
Autor: Lenka Kostková
