Proč sebevědomí rovná se úspěch?
Proč člověk, který si nevěří nebo se podceňuje, má v životě mnoho problémů?
Proč člověk, který je se sebou spokojený a věří si, je v životě úspěšný?
Odpověď na obě otázky je jednoduchá. Pro způsob sebehodnocení.
Náš mozek nás automaticky řídí tak, aby naše chování odpovídalo sebehodnocení, čili mínění, které o sobě máme. Mozek nás řídí podle toho, co si o sobě myslíme.
Pokud se považuji za čestného člověka, tak nekrade na návštěvě, i kdybych měl na to bezpečnou příležitost. Jsem přece čestný člověk a ne zloděj.
Pokud se považuji za počítačového znalce, tak najdu způsob, jak vyřešit i těžké úkoly. Experti na počítače umí najít řešení.
Pokud se považuji za líného člověka, vyhovuje mi, že celé odpoledne polehávám před televizorem. Co už, když jsem takový líný?
Pokud se považuji za "nemehlo" v tanci, tak mě na plese nenajdete. Vždyť nač tam půjdu, když neumím tancovat.
Negativní sebehodnocení
Špatné sebehodnocení a z něho vyplývající nízké sebevědomí je častý jev. Už od dětství má mnoho z nás pocit vlastní nedostatečnosti. Stává se nám, že se považujeme za méněcenné, nehodné uznání.
Někteří se tyto pocity snažíme zakrývat a maskovat, ale jednu věc nezamaskujeme. Je to naše chování. Podle našeho sebehodnocení se totiž i chováme. Jinými slovy - pokud si o sobě myslíme málo, i v životě se pokusíme jen o málo. Pokud v životě dosáhneme "málo", opět prohlubujeme svůj pocit méněcennosti. Člověk, který má komplexy méněcennosti a chtěl by například zhubnout, uvažuje takto: "Chtěl bych zhubnout, ale to já určitě nedokážu. Jsem neukázněný, neodolám čokoládě, a vůbec… cvičení mě nebaví. Nemám silnou vůli ". Asi takto uvažuje člověk, který si nevěří. Podle tohoto sebehodnocení se později i zařídí. Bude se podle toho i chovat.
Pokud již předem nevěřím v možný úspěch, tak nač se pak vůbec snažit?
Když si dovolíte myslet o sobě, že jste neschopní, tím se sami sobě vystavujete potvrzení, že budete jednat tak, jak si obvykle vedou neschopní. Opakovaně se tím jen programujete na neschopnost.
Jistě i vy znáte lidi, kteří si každou chvíli řeknou výrok typu:
Nic se mi nedaří.
Nemám pevnou vůli.
Nikdy nedosáhnu to, co chci.
Jsem smolař.
Často jsem nemocný.
Neumím si najít dobrou práci.
Takové výroky jsou celkem srozumitelné. Nejednou s nimi začali už rodiče nebo vychovatelé, když opakovaně tvrdili:
Ty si ale nešikovný.
Z tebe nic dobrého nebude.
Takt toto určitě nedokážeš.
Kdo by byl na tebe zvědavý?
Je jedno, zda takové krátké výroky řekneme nahlas, nebo si je myslíme jen v duchu sami pro sebe. Dokonce není důležité ani to, zda jsou pravdivé. Všechny tyto hodnotící výroky však programují naše sebehodnocení.
Pokud vás budou lidé často chválit, programují vás na úspěch. Také sami už pak budete o sobě uvažovat s uznáním. Odvážně se pustíte do překonávání překážek.
Většinou však lidé druhé kritizují. Rodiče, učitelé i vrstevníci už často malé dítě programují špatným směrem. Opakované (i když "dobře míněné") kritické poznámky se mohou časem stát "proroctvím", které se naplní, i když to vlastně nikdo ze zúčastněných upřímně nechtěl.
Mozek - výstup se skládá ze vstupů
Jak často zaměstnáváte svůj mozek? Čím ho zaměstnáváte? Necháváte ho odpočívat při lehkých tématech? Nebo si ho tříbíte a posilujete? Vím, jsou to těžké otázky.
Pro některé lidi je pohodlnější jít do průměrné práce a nepřezkoumávat, zda by se nedalo svůj čas a um investovat lépe. Po práci je pohodlné přijít domů a pustit si televizor. Přečíst si noviny a "vypnout mozek", jak mnozí řeknou. Vyplatí se vám však častěji "vypínat" mozek?
To, co v našem těle nepoužíváme, slábne.
Pokud do sebe roky pumpuje povrchní informace z televize, rádia a novin, či klepy, i vaše myšlení se začne stávat povrchním. Pozor na to!
Bohužel, média tlačí do národů celého světa negativní zprávy, katastrofy, tragédie, zločiny. Naléhavé zprávy, které již zítra budou beznadějně zastaralé a zbytečné. Miliony lidí na celém světě si těmito informacemi poslušně plní své hlavy s pocitem, že "je třeba být v obraze". Ale jsou tyto "obrazy" pro vás dobré? Potřebujete je? Nevpouštíte do své hlavy i zbytečně negativní obrazy, které mohou být později vaším podvědomím použité právě proti vám?
Přeprogramovat, změnit své myšlení dokážete tím, že si budete opakovaně mluvit a myslet nové argumenty nebo výroky. Takové, které budou vaše sebevědomí posilovat. Pomocí nich budete manipulovat se svým podvědomím. Tento postup se nazývá afirmace, ačkoliv u nás je asi známější slovo autosugesce.
Opakovaným připomínáním kladných výroků se dá zvýšit sebevědomí. Možná někdo namítne, že je to jen obyčejné vymývání mozku. A věru, že má pravdu. Pokud máte v mozku balast a neužitečné názory, vyplatí se vám je odtud velmi rychle vypláchnout. Vytvoříte tak prostor pro něco užitečného. Častým opakováním vhodných slov se dá dosáhnout změny postojů. Pokud něco budete často opakovat (přesvědčovat se, vsugerovávat si), uvěříte tomu a začnete se podle toho chovat. Takto je možné zvýšit si sebevědomí, motivovat se, zaměřit svou pozornost na něco žádoucího. Dokážete tedy změnit vaše myšlení.
Doporučuji vám, abyste si od nynějška už začali zapisovat své myšlenky, pokud chcete něčeho dosáhnout. Z vlastní zkušenosti vím, že uvažovat o sobě samém se nedá dělat jinak, než s tužkou v ruce.
Zkoumání sebe samého se nedá dělat například před spaním v posteli. Nedaří se to proto, že přemýšlení o sobě a své budoucnosti je těžké, nepohodlné. Nuž, a pokud je něco nepohodlné, tak před tím utíkejte.
Jakmile začneme přemýšlet nad těžkým tématem, mysl šikovně unikne do lehčích témat. Mozek takříkajíc uteče před tématem, které se mu nelíbí. Lehnete si do postele s tím, že jdete přemýšlet o sobě samém a o své strategii do budoucna. Po pár minutách zjistíte, že uvažujete o zcela jiných věcech. Co se dnes stalo, co bude zítra, co kdo řekl, co jsem na to řekl já. Co jsem mohl říct, udělat…
Takže, vezměte si kus papíru a začněte pracovat na své změně. Je velmi pravděpodobné, že to, co si napíšete a naplánujete, se stane.
Pokud si nic nezapíšete, obvykle se ani nic nezmění.
PLÁNOVÁNÍ ZMĚNY
Při plánování změny myšlení je osvědčený postup, který se skládá z pěti kroků:
Napište si seznam svých problémů.
Napište si seznam svých snů a tužeb.
Hledejte souvislosti.
Vyberte vhodné afirmace.
Správně naformulujte text afirmací.
Připravte se na to, že se vám nebude chtít věřit těmto výrokům. Při čtení se budete cítit divně. Nikdy dosud jste se za úspěšného možná nepovažovali a nyní si máte v duchu říkat "já jsem úspěšný". A ještě to i pocítit? Vaše vědomí se ihned postaví do opozice: "Ale vždyť to přece vůbec není pravda. Já přece vůbec nejsem úspěšný. "Je to normální. Odteď si však již více nepovolte odmítání sebe samého sebou samým! Jdete přece bojovat se svou sebedůvěrou, sebehodnocením. Pokud je máte nízké, je jasné, že si nevěříte. A tak logicky ani nechcete věřit ani argumentům, které by vám mohly víru a důvěru v sebe vlít. Proto si nevšímejte protestů svého nesmělého já. Vytrvejte. Výrok si opakujte dál a snažte se alespoň trochu mu uvěřit. Je to "výplach mozku" a ten musí nějaký čas trvat. Usazeniny komplexů méněcennosti se nedají vypláchnout za 10 minut.
Znovu a znovu si opakujte: "Já jsem úspěšný člověk". Akceptuje to jako fakt. Pokuste se stále znovu procítit pocit úspěchu. "Jsem úspěšný. Tečka. "Nesporně, žádné výjimky. Povolte si tento sebeklam. Opakujte ho, aby vaše podvědomí začalo toto tvrzení registrovat. To může trvat několik týdnů i měsíců.
Pokud uvěříte, že máte určité vlastnosti, začnete se podle nich chovat. To, jak o sobě dnes smýšlíte, na co myslíte, určí vaši budoucí situaci. Tak si dobře vybírejte, čemuž budete ochotni pravidelně věnovat svou pozornost.
Autor: Lenka Kostková
