Proč se zkusit odlišit?
Dělejte věci jinak, než jak dělají ostatní. Pak je velká šance, že uspějete, že si Vás někdo všimne. Zatímco jsme stejní jako většina, budeme stejně úspěšní, nebo neúspěšní, než většina.
Nyní bude následovat hodně generalizování, a pokud chcete relativizovat, tak máte šanci dokázat, že tyto argumenty neplatí úplně. Například co je to životní úroveň? Jak stanovit, zda je nízká nebo vysoká? Jak velká většina lidí má nízkou životní úroveň a v poměru k čemuž ji hodnotíme jako nízkou? Které parametry se mají do pojmu životní úroveň zahrnout? A podobně.
Zkusme nyní zobecnit pár tvrzení, mohou se hodit k zamyšlení o vlastních životních strategiích:
Mnoho lidí dnes neplánuje svůj život.
Mnoho lidí se nestará o své zdraví.
Mnoho lidí necvičí pravidelně.
Mnoho lidí se špatně stravuje.
Mnoho lidí má problémy s nadváhou.
Mnoho lidí má poměrně nízkou životní úroveň.
Mnoho lidí nečte knihy.
Mnoho lidí sleduje televizor i několik hodin denně.
Zkuste odhadnout, nebo zjistit, co dělá většina lidí, a podívejte se, zda tito lidé žijí tak, jak byste chtěli žít vy. Asi dospějete k závěru, že nechcete žít tak jako většina. Pak prostě nedělejte to, co dělá většina. Dělejte něco jiného. Plánujte svůj život, namáhejte se tehdy, když se ostatní baví. Věnujte se sportu a zdravé stravě, čtěte knihy, studujte.
Pokud se chcete stát úspěšným, můžete využít i identifikaci s někým, kdo už úspěšný je. Najděte si někoho úspěšného, kdo by mohl být "Váš vzor" a studujte ho.
Zjistěte, jak žije, čemu se věnuje a napodobňujte ho. Hrajte si na něj. Ciťte se jako on. Něco podobného dělají děti a mladí lidé. Ztotožní se s filmovým hrdinou, sportovcem či zpěvákem. Zjišťují si podrobnosti, vystřihují fotky. Následně napodobují vnější projevy. Oblékají se jako on, používají podobná slova, fráze, někdy postoj, pohyby.
Při identifikaci s hrdiny z médií bývá ten problém, že máme málo co napodobovat - šoubiznis ukazuje jen tu vhodnou část vizáže. Vidíte, jako Madona na koncertě dvě hodiny běhá, skáče a přitom živě zpívá. To je fajn. Ale neuvidíte, kolik hodin týdně musí odpracovat v posilovně, aby měla kondici, která jí to vůbec umožní. Kolik hodin cvičí zpěv, aby odzpívala koncert (ty party, co zpívá, nejsou až tak snadné, jak se jeví). Jakou disciplínu má při stravování. To není vidět. Podobně jiné celebrity, které se živí na základě své vizáže.
Takže pokud chcete dosáhnout úspěchu jako někdo již úspěšný, snažte se zjistit si co nejvíce podrobností o jeho životě. Pak se i vy začněte chovat stejně. Věnujte se podobným tématům, podobným zájmům a dosáhnete podobných výsledků. Je to ověřené. Funguje to. Akorát je to nepohodlné.
Dosáhnout úspěch je vždy nepohodlné, akorát to nikdo nevidí. Zatímco se někdo o úspěch snaží, nikdo si ho velmi nevšímá. Když uspěje, náhle si ho všimnou. A nejednou vzniká i závist, protože plody úspěchu by chtěl každý. No vykonat tu práci dokáže jen málokdo. Chcete být úspěšní?
Odpovězte si na tyto otázky:
Budete úspěšní? Nebo byste jen chtěli být úspěšní?
Co konkrétně jste pro to dosud udělali?
Jaký to mělo výsledek? Jste blíže k úspěchu, nebo ne?
Neúspěšní lidé často odpovídají takto:
Chtěl bych zhubnout.
Zkusil jsem různé diety.
Něco jsem zhubl, ale kila se mi rychle vrátila.
Už v řeči neúspěšného člověka najdete podmínky a pootvírání zadních vrátek. "Chtěl bych", "zkusil jsem". Úspěšný člověk Vám řekne: "udělám", "uspěji", "zvládnu". V myšlení úspěšného člověka nenajdete výmluvy. Úspěšný člověk koná. A kdo dělá, dělá i chyby. Na chybách se člověk učí. Každou chybu můžete analyzovat.
Pokud něco nefunguje, proč tomu tak je?
Jak to v dalším pokusu mohu udělat lépe?
Jak se takové chybě mohu vyhnout?
Právě to je cesta k úspěchu. Pokud chcete být kytarista, čeká Vás velmi mnoho chyb. Chybně brnkat na strunu. Jednou ji netrefíte, jindy brnknete v nesprávnou chvíli. Jindy brnknete příliš silně nebo slabě. A když se postupem času a vytrvalostí brnkání konečně naučíte, je tu ještě druhá ruka, ta musí také přitlačit prst na správné místo. Chce to měsíce i roky (podle hudebního stylu a ambicí), než se můžete postavit před publikum a zahrát čistou melodii. A pak si o Vás budou říkat, že jste úspěšný hudebník. Budou si říkat "i já bych chtěl umět tak hrát na kytaru". Vy už víte, že chtít nestačí. Je třeba to zkoušet znova a znova, odstraňovat chyby a přijít s dalšími zkouškami.
Autor: Martina Dvořáková
