Co je negativismus?
Negativismus se jako černá nit táhnoucí se osudem mnoha lidí a diskvalifikuje je z možnosti uspět. Nejednou se skrývá pod hezčeji znějícím označením pesimismus.
Ale nenechte se oklamat. Negativismus je dlouhodobé naladění člověka, který si přednostně všímá negativních možností. Negativista má obvykle odpor ke všemu. Na jakýkoli podnět reaguje negativně a sám vyvolává většinou negativní podněty. Negativně ve smyslu špatné, mrzuté, pesimistické.
Příklady.
Podnět: Pojď do kina na komedii. Negativista: Komedie v poslední době nestojí za nic, nejdeme.
Podnět: Je jaro, všechno rozkvétá. Negativista na to: Fuj, samý alergeny, zas budu kýchat.
Podnět: Ptáci zpívají, slunce svítí. Negativista na to: To pípání mně leze na nervy, zvlášť v takovém hnusném horku.
Podnět: Sněží. Negativista na to: Nenávidím zimu. Zas bude všude břečka a silničáře i letos zima zastihne nepřipravené – do čerta, připravují se ti chlapi vůbec někdy na něco?
Podnět: Léto. Negativista na to: Fuj, nesnáším hic a navíc všude létají ovádi velcí jako pěst.
Podnět: Tuto, aha, donesl jsem ti velkou čokoládu. Negativista na to: Nenávidím velké čokolády.
Podnět: Novákovi se minulý týden vzali. Negativista na to: Při současné rozvodovosti je to vlastně jen takový marný záškub před jejich nevyhnutelným rozchodem.
Podnět: Zvýšili ti plat o 100 euro. Negativista na to: Jen o 100? Člověk se dře a nic z toho. Jsou to prasata.
Podnět: Začal jsem běhat a výborně se mi zlepšilo zdraví. Negativista na to: Jen tak dál. Když si dolámeš nohy, pak si podrobněji popovídáme o vlivu sportu na trvalou tělesnou invaliditu.
Podnět: Shodil jsem 35 kilo! Negativista na to: Vypadáš zuboženě, nemáš náhodou rakovinu? A vůbec, nač se snažíš. I tak zas všechno přibereš. Všichni přiberou.
Podnět: Pojďme podnikat. Negativista na to: Proč? Větší firmy už zkrachovaly.
Podnět: Jsi negativista. Negativista na to: Já? To určitě ne! Nesouhlasím. Já jsem realista.
Negativismus je životní postoj, je to myšlení předvídatelného způsobu. Být negativistou je jednoduché. Stanete se jím automaticky. Stačí nic nedělat se svým vnímáním, se svým myšlením. Pokud zůstanete pasivní, prakticky zákonitě Vás okolnosti začnou vtahovat do situací, které Váš život postupně budou negativně ovlivňovat.
Pokud jste hození do "řeky života" jako suchý list ze stromu, proudy Vás unesou, ani nevíte kam. Nesplní se skoro nic z toho, co by se hodilo Vám. Z toho vyplyne zcela zákonitě negativní postoj. Špatné události přicházející jedna za druhou Vás mohou časem formovat. Pokud opakovaně očekáváte něco negativního, začnete si na tento svůj postoj navykat.
Pro negativistu je pasivita jedinou logickou volbou.
Stačí několik životních neúspěchů a člověk bilancuje negativně. To se možná stane v hlubokém dětství. Možná se mu pokazila hračka, pak si poranil koleno a nakonec ho doma potrestali, že přišel pozdě, zraněný a polámal hračku. To může začít formovat obraz světa, v němž se nic nedaří. Jak si tak náš negativista - začátečník odrazu všímá zejména svých neúspěchů, objeví, že i jiní lidé mají neúspěchy. Začíná si kolem sebe všímat, že všechno dobré se obvykle nakonec změní na špatné. A s takovým postojem není sám. Záhy nachází další lidí. Ti jsou také negativisti. A už si spolu notují.
Proč se o něco snažit?
Prach si a v prach se proměníš.
Nač ta směšná honba za ziskem, za zdravím?
Užijme si, tělo má jít do rakve opotřebované.
Negativismus se sám posiluje. Čím déle si tyto postoje udržujete, tím jsou pevnější. Postupně se Vám vytvářejí Synapse v mozku. Vznikají podmíněné reflexy.
Nějaký podnět = špatně.
Žádný podnět = špatně.
Dobrý podnět = brzy zas bude špatně.
Špatný podnět = no vidíte? Už je to tu zas! Říkal jsem Vám to…
Negativisti se spolu spojují a posilují své přesvědčení. Všímají si na dění kolem sebe toho, co se jim hodí do rozpočtu a o nic se nesnaží. "Nač se snažit, když to i tak nevyjde?" Posedí si a povídají si o dění kolem sebe. Vše je k ničemu, žijeme na nehostinné planetě, která se marně řítí beznadějnou prázdnotou mrazivého vesmíru vstříc jisté záhubě. Negativisté se ve svých postojích navzájem utvrzují. Po mnoha letech negativistických postojů již nebývá jednoduché tyto postoje měnit. Proč, když se změna i tak nemůže podařit? Nic se nikdy, nikde, nikomu nepodaří.
Negativista si zpravidla neuvědomuje, že by bylo s jeho postojem něco v nepořádku. On má naopak pocit, že jeho myšlení je celkem logické. "Nejsem negativista, já si jen všímám věcí." Akorát že to, čeho si všímá, je zpravidla jen to negativní. Vidí rizika, hrozby, neúspěchy. Nemá zájem, abychom ho poučovali, jak jinak by se mohl dívat na svět.
Negativismus tedy vede k pasivitě. Pasivita vede k problémům, k frustraci. A tak dalším krokem, do kterého negativní postoj zákonitě časem přerůstá, je hněv.
Autor: Martina Dvořáková
