Nevěnujte se problému, ale jeho řešení
Mnozí, když narazí na problém, začnou se mu hned věnovat. Neřeší ho.
Příklad. Dostanu výpověď z práce. To je problém. "Jak mi to mohli udělat? Proč vyhodili právě mě? Je to nespravedlivé! Toto mám za ty roky, co jsem si odpracoval? "Podobné otázky člověka napadají jaksi samy od sebe. Další otázky přidají rodiče, příbuzní, sousedé a známí. A můžete jít do hloubky, analyzovat to: "Šéf byl tak sprostý. Ta firma je jistě zkorumpovaná a zkrachuje. Je svinstvo, že člověk v práci dnes nemá žádné jistoty. "Ztrácíte čas. V ničem vám to nepomůže. Pouze pokud chcete mít ještě větší vztek.
Správná reakce na problém je hledání řešení. Hledejte možnosti, nikoli viníky. Pokud hledám viníky za to, že se něco stalo, už si na ně připravuji trest a jiné nepříjemné důsledky. Asi se pohádat, naštvat se. Bude kolem toho hodně slov, ale všechen čas a energie dojdou na řešení něčeho, co již tak nelze změnit. Pokud se něco stalo, už se nedá vrátit. Nemá smysl hledat viníky, kritizovat. Je třeba všechen čas a sílu věnovat tomu, jak se pohneme z místa.
Mnohokrát se nám zdá, že problém, který nastal, je neřešitelný. Pokud začnete tvrdit, že něco nejde, vždy najdete další a další důvody, proč se to nedá. To vám potvrdí, že to nejde. A čas ve své hlavě tak věnujete tomu, že se vám před očima objeví velký nápis "toto se nedá řešit". To je základní chyba. Pokud máte problém, musíte se zaměřit na to, jak se řešit dá. Náš mozek je stroj na nápady. Dejte mu roli a začnou přicházet nápady.
Úloha: "Proč se to nedá?" Přijdou nápady, proč všechno se to fakt nedá.
Úloha: "Jak to řešit dá?" Hned přijdou první nápady, jak by to šlo.
Je vaší volbou, do jaké možnosti investujete svou mozkovou kapacitu.
Příklad. Chci založit firmu, ale nemám peníze ani zkušenosti. Mozek je nastaven tak, že snadněji vymyslí překážky. A první co mě napadne je: „… a potřebuji já vůbec firmu?". Pohodlnější by bylo odpočinout si. I tak neznám legislativu. Nemám peníze. Nevím, jak se k nim dostat. Banka mi asi půjčku nedá. Známí by se posmívali, pokud mi to nevyjde. Je konkurence, nemusí se to podařit. Musel bych dost věcí zařídit, a pokud na něco zapomenu, hrozí vysoká pokuta. Cvak, cvak, cvak. Jeden negativní argument za druhým. Pokud budu 10 minut takto přemýšlet, najdu tolik důvodů proč nepodnikat, že bych musel být hlupák, pokud bych do toho šel.
Příklad. Chci podnikat a nemám peníze. Jak bych to mohl řešit? Mohl bych hledat lidi, kteří chtějí uklízet byty a lidí, kteří si chtějí dát uklidit byt. Spojím je a něco vydělám. Mohl bych fotografovat a prodávat fotky na internetu. Mohl bych napsat svůj podnikatelský záměr a zkusit najít na to investora. Mohl bych založit webstránku s nějakou zajímavou službou. Mohl bych roznášet letáky. Mohl bych zkusit působit v některé marketingové firmě. Mohl bych nosit nákupy starším lidem za drobný peníz. Mohl bych si zřídit internetový obchod a něco prodávat. Mohl bych vyrábět nějaké milé drobnosti a prodávat je jako dárky na benzínových pumpách. Namluvit na video něco zajímavého, nebo zábavného a prodávat to na internetu. Cvak, cvak, cvak. A už tu mám první nápady, jak se dá podnikat s malým kapitálem. Jedna možnost za druhou. Stačí se tomu věnovat 10 minut a najdu hned několik cest, jak bych ještě dnes mohl začít podnikat i bez investice. Možná si řeknete, že ty nápady nestojí za nic, že nic z toho není na rychlé zbohatnutí. Ale buďme realisté. Dobré nápady většinou nepřicházejí jen tak. Pokud za pár minut vymyslíte 10 ne velmi dobrých možností je to vždy lepší, než 10 minut věnovat tomu, proč to nejde vůbec. Zkuste hledat možnosti na podnikání půl hodiny. Pár dní. Pak máte šanci, že přijde i ten pravý nápad. A pozor - možná už mezi nápady zazněl i ten správný, jen ho prozatím nevidíte.
Autor: Martina Dvořáková
