Dětské jesle – co na to psychologové
Jesličky byly kdysi běžným zařízením pro malé děti. Jelikož maminky nemohly většinou zůstat déle s dětmi na mateřské, musely své ratolesti svěřit do jeslí. Později však došlo ke změnám a většina jeslí byla zrušena. Dnes se ale opět dostávají do povědomí a jsou vyhledávány rodiči, kteří z různých příčin potřebují dítě někam "odložit". Většinou jde o soukromé jesle.
Podívejme se však na to, co na jesle říkají psychologové. Doporučují je pro malé děti, nebo je považují spíše za negativní? I když názorů může být více, mnoho psychologů víceméně poukazuje na to, že zatímco mateřská školka je pro děti přínosem, u jesliček to tak jednoznačně neplatí.
Pro velmi malé dítě je důležité, aby mohlo být u své matky. Vytváří si tak jistotu a určité zázemí a z tohoto pohledu jsou významné zejména první tři roky života. Do jeslí chodí často děti již ve věku méně než jeden rok.
Když prcka z domácího prostředí a z přítomnosti matky vytrhnete a umístíte do jeslí, mezi cizí lidí a cizí děti, pro dítě je to zpravidla negativní zkušenost.
Jistě, jesličky mají mnohé výhody. Dítě se často "odplenkuje", naučí se kopec věcí, ale to nejdůležitější, tedy přítomnost matky, zde prostě nemá. Psychologové říkají, že citlivější děti mohou mít z pobytu v jeslích doživotní trauma.
Každé dítě je však jiné a právě to vaše může pobyt v jeslích zvládnout bez větších obtíží. Pokud jste nucena dát svou ratolest do jeslí, všímejte si, co to s dítětem provede. Varovnými signály jsou zejména poruchy spánku, nechutenství, podrážděnost či dokonce ztráta již získaných dovedností (mluvení, chození a podobně). V těchto situacích je třeba skutečně zbystřit pozornost a zvážit, zda přece jen se nenajde možnost, jak zajistit jinou péči dítěte než jesličky. Za uvážení stojí i porada s dětským psychologem.
Podle většiny psychologů je lepším krokem nechat dítě raději s prarodiči či pečovatelkou, pokud takovou možnost máte.
Autor: Martina Dvořáková
