Šok
Šok je stav, při kterém vzniká porucha funkce životně důležitých orgánů pro neadekvátní kyslíkové zásobení tkání a neadekvátní metabolickou výměnu na kapilární úrovni, zjednodušeně se jedná o nepoměr mezi objemem krevního řečiště a objemem cirkulující krve s následnou poruchou mikrocirkulace - tj. na úrovni kapilár.
Příčiny:
Mechanismus vzniku šoku je komplikovaný.
Hypovolemický šok vzniká při velkých ztrátách cirkulujícího objemu.
Krevní ztráty způsobuje trauma, velké operace, porod, protržení výdutě aorty, gastrointestinální krvácení (např. proděravění žaludečního vředu).
Průjem (např. cholera), popáleniny jsou podmínky při nichž se zaznamenávají velké ztráty tekutin a tak se redukuje celkový krevní objem.
Kardiogenní šok - selhání srdce jako pumpy, nastává tehdy, když je krevní objem optimální, ale srdce není schopno přečerpat přiměřené množství krve do tělesných orgánů.
Stavy jako např.. akutní infarkt myocardu (infarkt), arytmie a akutní nedostatečnost mitrální chlopně mohou toto způsobit.
Distribuční šok - krevní cesty se dilatují a tím se neúměrně zvětší krevní řečiště a krev se nedostává k vitálně důležitým orgánům, např.. septický šok a anafylaktický šok (těžká alergická reakce).
Obstruktivní šok nastane tehdy, když srdce není schopno přečerpat krev kvůli náhle vzniklé překážce v krevním oběhu, např. plicní embolie, nebo při tamponádě srdce.
Viz specifické nemoci a jejich příznaky, nálezy a léčba.
Autor: Martina Dvořáková
