Děti ve škole špatně sedí a zakládají si tak na problémy s páteří
Sezení ve škole má na děti špatný vliv. Nejhůře jsou na tom prvňáčci a děti v pubertě. Ale chodit do školy musí, s tím nic nenaděláme a sedět u výuky je také důležité. Ale s čím můžeme něco udělat je to, naučit své děti správně sedět a doma je od sezení honit ke zdravému pohybu. A úplně nejlepší je, být jim příkladem. Protože od televize či počítače se dětem těžko vysvětluje, že se mají raději hýbat.
Nezdravé sezení
Prvňáčci musí vydržet několik hodin sedět ve škole. Dosud na to nebyli zvyklí a pro páteř je to hotový šok. Naši prapředci žili miliony let po stromech, pak se napřimovali a začali chodit. Seděli málo. My, jejich dnešní potomci, prosedíme většinu dne. Dospělí v práci, za počítačem, v autě, naši potomci ve škole, při úkolech, v autobuse... Lidské tělo se nestihlo za tak krátkou dobu přizpůsobit dlouhému sezení bez pohybu, proto neseme důsledky.
Správné držení těla
Pro zdravou páteř je důležité vybudovat si správné stereotypy ve stoje, při chůzi a vsedě. Stále více dospělých, ale i dětí, však má špatné návyky. Odborní lékaři mají plné ambulance školáků a teenagerů s poruchami držení těla, ale i se skoliózou či s kyfózou. Nesprávné držení těla je obecná diagnóza, k nejčastějším chybám patří kulatá záda, kdy má dítě ochablé břišní i zádové svaly, hlavu a ramena předsouvá dopředu.
Koukejte, jak sedí vaše dítě
Na správné sezení potomka byste měli dbát odmalička. Jen tak se bude zpevňovat jeho břišní a zádové svalstvo. Sed je důležitý zejména protože dítě tehdy začíná napřímovat páteř. Důležité je, abyste pohybový vývin své ratolesti kontrolovali, ale neurychlovali. Většina zdravých dětí se posadí v sedmém až devátém měsíci. Některé maminky se znepokojují, pokud jejich potomek, na rozdíl od kamarádčina, ještě nesedí. V žádném případě mu se sezením nepomáhejte, ani ho neobkládejte polštáři. Musí se umět posadit sám a vsedě se samostatně udržet.
Ve školce bez potíží
Školkaři ještě většinou potíže se sezením nemají. Jejich břišní a zádové svalstvo se zpevňuje pohybovými aktivitami a hrami. Hodně si hrají na zemi, skáčou, lezou, šplhají se a běhají, takže mají dostatek přirozeného pohybu. Krátké sezení za stolem, při kterém si kreslí, modelují či vyplňují pracovní listy, je velmi nezatěžuje.
Problémy u školáků
Problémy nastávají až u školáků. Už prvňák musí pár hodin vydržet ve školní lavici a čím je starší, tím více času stráví sezením. Přestávky jsou krátké a nekompenzují dostatečně dlouhé pasivní sezení. Žák se hrbí nebo na židli téměř leží, má otevřeńá ústa, hlavu dopředu, krk vtahuje mezi ramena, nohy si překládá jednu přes druhou nebo zasouvá za nohy židl., Takže celé těžiště je na špičkách chodidel. Poruchu koordinace mají nejen školáci na prvním stupni, ale i děti, které přešly ze sportovní školy na běžnou. Samostatnou kapitolou jsou děti v pubertě. Chlapce trápí prudký růst, který způsobuje, že se hrbí. Stydí se za to, neumějí si zvyknout. Dívky, pokud mají problém s křivým zády, jsou motivovány, neboť jim záleží na tom, jak vypadají.
Doma děti opět sedí
Když přijde malý školák domů, většinou se učí, hraje si s tabletem či telefonem, případně chodí na množství kroužků, které nemají pohybový charakter. Přitom by bylo alepoň dobré, koupit školákovi kvalitní ergonomickou židli a nastavitelný stůl. Ale ani tak nevydrží sedět správně dlouho. Důležité je, aby neseděl celou hodinu v jedné poloze, ale aby ji měnil každých 20- 30 minut a hýbal končetinami. V domácím prostředí může střídat sed na židli se sezením na posteli, zemi, nebo s ležením samozřejmě ve správných pozicích.
Správný sed
Poloha páteře je při korigovaná sedě - u dítěte i dospělého - trochu jiná než ve stoje a chůzi. Chceme se přiblížit k ideální křivce, a to je při sezení zakřivení do bederní lordózy. Klíčové je nastavení pánve, musí být jemně prohnutá dopředu. Od této polohy se odvíjí nastavení hrudníku a hlavy. Pokud je špatně naklopení, svaly břicha a zad automaticky ochabnou, záda se zakulatí do kyfózy a hlava se předsune. Ideální sed: Mezi bederní částí páteře a opěrkou židle je mezera. Tu můžete vyplnit overbalem, ručníkem, polštářem či dekou. Při pasivním sedu dítě spočívá na celé ploše sedadla, při aktivním na jeho kraji. Židli si přisune těsně ke stolu nebo k lavici. Lokty se opírá o stůl, ramena směřují dolů, hlavu táhne od uší nahoru, nepředklání ji dopředu. Kolena tvoří s chodidly pravý úhel a směřují mírně od sebe, přičemž chodidla se celou plochou opírají o zem. Pokud je pracovní židle vyšší a dítě houpe nohama, podložte mu pod ně podstavec. Dnes je už každá, i levnější židle, polohovatelná. Na drahou ergonomickou nemá každý rodič peníze, proto je u školáka lepší investovat spíše do stolu, který s ním poroste.
Zdravé nesezení
Nejideálnější kompenzací nesprávného a dlouhého sezení je jednoznačně pravidelný pohyb a sport. Nemusí to být drahý tenis či hokej, vhodný je například fotbal, floorbal pro chlapce, gymnastika, tanec či plavání pro dívky a společná rodinná cyklistika, běžkování či turistika podle sezóny. Pravidelný návyk na pohyb vytvoří u dítěte potřebu hýbat se i na druhém stupni základní školy a na střední škole, když přichází do puberty. Odborní i dětští lékaři považují pravidelný pohyb za velmi důležitý! Nejlepší je, sedět co nejméně a co nejvíce se hýbat. Stačí na hřišti, prolézačkách, při chůzi. A pokud sedět, tak často měnit polohu při sedu.
Autor: Lenka Kostková
