Dřevo má antibakteriální účinky, které ale úpravami potlačujeme
Dřevo je v interiéru ceněnou přírodní surovinou. A to nejen proto, že se na něj dobře kouká a pěkně voní. Dřevo má navíc úžasné antibakteriální účinky. Ty se však naplno projevují jen, když dřevo není nijak upravené. A tady nastává problém a dilema. Mít v interiéru sice neopracované, ale pozitivně fungující dřevo? Nebo se vzdát jeho úžasných vlastností? Řešení není vůbec složité.
Pozitivní vlastnosti dřeva
Dřevo poskytuje pozitivní dotykový zážitek, má nejen příjemnou strukturu a barvu, ale také dokáže regulovat vlhkost a pěkně voní. Jeho největší předností je antibakteriální účinek. Pozor ale na to, že tento účinek nemá šanci se projevit, pokud dřevo nějak povrchově upravujeme! Opravdu zdravotně pozitivní účinek dřeva v interiéru tedy oceníme pouze pokud je bez povrchové úpravy - chemické nebo byť i "pouze" přírodními vosky nebo oleji. Mít takové dřevo v interiéru ale není snadné. Dřevěné podlahy nebo schody bez povrchové úpravy by za chvíli vypadaly vůbec hezky. Ani dřevěný stůl si minimálně bez voskování neumíme představit. V malém množství, například v podobě dřevěného špalíku nebo dřevěné sochy, zase neudělá relevantní účinek.
Řešení přichází z Belgie
Belgičtí architekti ze studia přišli na to, jak problém vyřešit. Řešením je dřevěný strop! Antibakteriální schopnost přitom mají různé druhy dřeva v různé míře. Například jehličnany, jako je smrk, modřín nebo borovice obsahují více těkavých terpenoidů (látek, které jsou nositeli typické vůně dřeva), ale také jeho antibakteriálních schopností. Stejný podíl na tom ale má i anatomická stavba dřeva, která nedovolí mikroorganismům se dále rozmnožovat. Dřevo z listnatých stromů - například dub - zase obsahuje vyšší podíl tříslovin se stejným účinkem.
Autor: Martina Dvořáková
