I děti zažívají stres, přestože rodiče jejich problémy často bagatelizují
Stres - fenomén dnešní doby. Rodiče jsou ve stresu z práce a dětí. A děti? Proč jsou ve stresu i ony, přestože si myslíme, že je dostatečně chráníme? Nebojte se s dítětem vyhledat odbornou pomoc, když vaše snaha mu pomoci ztroskotá.
Dnešní děti vědí a chápou význam tohoto stavu,
protože se s ním setkávají poměrně často. Častokrát se s ním setkávají a jsou s ním konfrontovány právě v domácím prostředí. Je ale vhodné, aby rodiče dětem vysvětlili, co to znamená a že je to věc, se kterou se budou setkávat celý život, ale dá se proti ní bojovat a zmírňovat ji. Nevyhne se mu nikdo z nás, ani ti nejvyspělejší a nejdůkladnější. Důležité je dokázat se s ním vyrovnat a zmírňovat jej.
Být ve stresu znamená
být vystaven různým tlakům a proto se cítíme v tísni. Jakýkoli nový podnět, cokoliv, co je pro nás nové a neznámé nám způsobuje stres. Stres u dětí se projevuje úplně stejně jako u dospělých, takže je možné tyto formy přirovnat ke stresovým stavu dospělých.
Co stresuje naše nejmenší?
Největší stres pro děti představuje zejména smrt rodiče nebo blízké osoby. Stres však mohou u dětí vyvolat a způsobit i takové věci, u kterých by nás to nás to hned nenapadlo Mohou jimi být události jako je narození sourozence, stěhování rodiny, změna denního režimu, neúspěchy v osvojování si nových dovedností a návyků.
Stres se dá pozorovat
I běžné události jako jsou vysvědčení, špatná známka, konflikt s učitelem či láska mohou být pro děti stresujícími. Příčinami stresu u dětí může být také časová tíseň, zvýšené riziko a tlak okolností jakož i ztížené podmínky pro přípravu do školy. Rozpoznat příznaky dětského stresu není vždy jednoduché. Jednoznačnými ukazateli toho, že dítě prožívá stres či psychické napětí, jsou krátkodobé změny v chování dítěte.
Projevy stresu u dětí
- změny nálad
- houpání se
- náhlé výbuchy hněvu
- noční pomočování
- nespavost
- některé děti trpí bolestmi břicha a hlavy, jiné začnou mít problémy s učením ve škole, či soustředěním se na vyučování
- mohou to být také pocity ztráty kontroly, méněcennosti a nepochopení, prožívat citovou labilitu a mít zvýšené očekávání neúspěchu
- pro mladší děti je typické, že si začnou cucat prst, okusovat nehty nebo kroutit vlasy, starší děti mohou začít šikanovat své spolužáky, nebo odmlouvat a vzdorovat učitelům
Problémům lze předejít
Tak jako u dospělých, i u dětí platí, že nejlepším pomocníkem a prevencí je pohyb a sport. Stres vzniká v hlavě, a proto je důležité odbourat negativní myšlenky příjemnými formami trávení času. Nejběžnější metodou je podle psycholožky přátelský rozhovor. Zvažte, zda vaše dítě nemá toho na bedrech příliš mnoho, možná by bylo správným krokem ubrat z mimoškolních aktivit a nahradit je nenáročným sportováním nebo jedním dnem "nic dělání" v týdnu. Stresovým situacím, jako je pro dítě například návštěva lékaře, můžete předejít tak, že dítěti vhodným způsobem řeknete a vysvětlíte, co se bude v ambulanci u lékaře dít.
Stres může přerůst až do deprese
Následky dlouhodobého stresu mohou dítěti způsobovat vážné problémy. V citové oblasti se mohou začít objevovat příznaky sklíčenosti, apatie, změny nálad, které mohou projít až do dětské deprese. V sociální oblasti se projevují změny v chování, absence od povinností, ztráta přátel, nezájem o předchozí koníčky a aktivity. Stres může také způsobovat špatný spánek, ztrátu energie, tiky a jiné další tělesné problémy. Pokud se některé z těchto projevů začnou objevovat u dětí, rodiče by neměli váhat a čekat s návštěvou odborníka. Odborník, který vám může za takových okolností pomoci, je psycholog, který bude pracovat s dítětem, ale poskytne i rodičům užitečné rady a tipy, jak pomoci a pracovat s dítětem doma za takových okolností.
Rady, jak naučit děti zvládat stres
- Pojmenujte nahlas pocity dítěte. Mluvte se svým dítětem, když si všimnete, že ho něco trápí a pokud je to možné, pokuste se pojmenovat pocity, které si myslíte, že prožívá. Pojmenování pocitů by nemělo pro dítě vyznít jako výčitka nebo obvinění. Dokážete mu tím, že máte zájem ho poslouchat. Buďte empatičtí a ukažte dítěti, že mu chcete porozumět a že vám na něm záleží. Mnoho zejména mladších dětí ještě nemá rozvinutou slovní zásobu, aby umělo pojmenovat své pocity. Pokud vaše dítě vypadá naštvaně a frustrovaně, pojmenováním jeho pocitů mu pomůžete naučit se rozpoznávat jeho emoce. Pomocí převedení pocitů do slov pomáháme dětem komunikovat své prožívané pocity a rozvíjet jejich emocionální vědomí, jakož i schopnost rozpoznat své vlastní emocionální stavy.
- Poslouchejte své dítě. Zeptejte se dítěte, co se děje a co ho rozrušilo. Poslouchejte ho pozorně, s klidem, se zájmem, trpělivostí a otevřeností. Vyhněte se potřebě hodnotit, obviňovat, dlouho přednášet nebo říkat, co si myslíte, že by vaše dítě mělo udělat. Cílem této vaší snahy je, aby dítě mělo pocit slyšení a pocit, že jeho pochybnosti jsou oprávněné. Pokuste se od dítěte získat popis celé situace. Nespěchejte a nechte dítě, aby vám vyprávělo, dopřejte mu potřebný čas. Někdy na to, aby se začala zmírňovat frustrace dítěte, stačí, aby si s vámi jen vyprávělo, mělo pocit, že ho posloucháte a ukážete mu, že jeho pocitům rozumíte a je v pořádku, co cítí. Je vhodné, abyste se pokusili po takovém rozhovoru změnit téma na něco pozitivního a relaxačního. Není třeba dávat vzniklému problému více pozornosti, než si zaslouží a je vhodné.
- Pomozte dítěti popřemýšlet a přijít na to, co dělat. Pokud má dítě ve svém životě konkrétní situaci, která mu způsobuje stres, proberte to, co by bylo dobré a co může za takových okolností udělat. Je vhodné, aby dítě samo přispělo nějakými nápady a tipy. Není dobré, pokud nabízíme a vytváříme všechna řešení takové situace za něj. Pokud se aktivně účastní na řešení situace a problémů, budujete rozvoj jeho sebedůvěry a sebevědomí. Je dobré, pokud podpoříte jeho nápady a tipy na řešení takové situace a můžete je ještě doplnit i vašimi doporučeními, aby dítě vidělo, že jste aktivní a máte zájem se zapojit a pomoci. Pokud je to možné, pokuste se omezit stres v životě dítěte. Pokud jsou v jeho životě situace, které mu způsobují a vyvolávají stres, pokuste se popřemýšlet, zda existují způsoby, jak by se daly omezit, popřípadě jak by se jim dalo vyhnout.
- Mějte trpělivost. Rodiče trápí, pokud vidí své děti nešťastné a vystresované. Pokud se dá, pokuste se odolat nutkání okamžitě řešit za své děti každý jejich problém. Místo toho se pokuste zaměřit svou pozornost na rozvoj dítěte tak, aby umělo efektivně řešit problémy a situace v životě. Aby umělo vyjádřit své pocity, jak má přežít vzestupy a pády, se kterými se v životě setká každý z nás, jak se uklidnit, pokud je to nutné, vzchopit se a začít znovu. Rodiče nemohou vyřešit za děti všechny problémy, se kterými se během života setkají. Avšak tím, že je učíme jak problémy zvládnout a vyrovnat se s nimi, je připravujeme na budoucnost a do života.
