Jak na tapetování?
Pěkné tapety na upraveném podkladě můžou i z nevlídného bytu vytvořit útulný domov. Stačí si jen vybrat ten správný vzor a pustit se do práce. Zvládneme to vlastními silami.
Žádný bytový malíř nedokáže vytvořit takové úhledné vzory, jaké mají tapety vyráběné na tiskařských strojích – s velkou barevnou škálou a s vysokou přesností. Moderní materiály navíc umožňují výrobu tapet s životností 20 až 40 roků při zachovaní barevnosti a svěžesti, čemuž nemůže konkurovat žádná malba, kterou je potřeba obnovovat alespoň jednou za dva až tři roky.
Další výhodou tapet je, že je lze snadno opravit. Pokud zateče malba, je potřeba vymalovat, ne-li celou místnost, tak přinejmenším celou stěnu. Tapetu můžeme umýt, případně vadné místo opravit tak, že jeden pás tapet strhneme a na jeho místo nalepíme nový bez přerušení vzoru. Výhodou oproti malování je větší čistota při práci, pokud je povrch stěn rovný a soudržný. Nemusíme tak pečlivě chránit nábytek a podlahu, protože nehrozí tak velké nebezpečí jejich znečištění.
Zkušenosti odborníků
Tapetování na první pohled vypadá jednoduše, ale vyžaduje preciznost a důkladnost, proto musíme počítat s dostatkem času. Na vytapetování jedné místnosti v běžném panelákovém bytě potřebují i zkušení tapetáři asi den.
Pokud by měly stěny i stěrkovat, což se u panelových domů z minulého století často stává, musíme zakrýt nábytek jako při malířských pracích, protože práce se stěrkou může znečistit prostory - zejména při broušení. V takovém případě odborníkovi tapetování jednoho pokoje zabere jeden a půl dne. Cena práce se pohybuje od 80 do 200 Kč/m2, ceny tapet od 360 do 1 200 Kč za jedno balení s běžnými rozměrech 53 cm × 10 m.
Nářadí
Z nářadí a nástrojů je potřebný zejména dostatečně dlouhý stůl, na kterém budeme na tapety nanášet lepidlo. Může to být dostatečně široká deska pokryta např.. kartonem.
Nepostradatelným nářadím při tapetářských pracích je malířský žebřík.
Dále budeme potřebovat nádobu na lepidlo (nejlépe hranatou, aby odpovídala šířce válečku) s mřížkou pro tisk přebytečné vody z válečku, malířský plstěný váleček s dlouhou rukojetí, gumový přítlačný válec na vytlačování vzduchu a přitlačení tapety k podkladu, jakož i užší váleček na spoje, tapetářské pravítko, ořezávač, metr, nůžky, špachtli.
Lepidla a hmoty
Moderní lepidla se vyznačují velkou spolehlivostí a přídržností. Navíc, jelikož se vyrábějí z Methylcelulosy, i staré tapety se dají bez problémů odstranit. Mohou obsahovat i protiplísňové přísady a umělé pryskyřice. Stará lepidla na glejové bázi se již nepoužívají. Výrobce tapet obvykle předepisuje k tapetám i vhodné lepidlo, takže pokud si ho koupíme, určitě budeme s výsledkem lepení spokojeni.
Lepidla, která si můžeme koupit, obvykle rozmícháme s vodou v poměru 1: 50 u papírových tapet, resp. 1: 20 až 1: 34 u ostatních. Méně vody neuškodí zejména papírovým tapetám. Spotřebujeme sice více lepidla, ale tapety se zbytečně nepromočí. Cena balení s vydatností na 26 m2 je 90 až 150 Kč, resp. 70 Kč (na papírové tapety). Lepivost můžeme zvýšit přidáním 100 ml disperzního lepidla na jedno balení methylcelulózového lepidla.
Na zpevnění podkladu v některých případech je nutný i penetrační nátěr, který se používá na podklady při malování či stěrkování. Při tapetování místností se v koutech a stycích stěny se stropem používají zakrývací lišty z polystyrenu, které se lepí akrylátovým lepidlem nebo tmelem. Podle potřeby si můžeme koupit i tyto materiály.
Tapety a pomůcky
Při koupi tapet máme několik možností. Jednovrstvé papírové tapety jsou sice nejlevnější (200 až 400 Kč / balení), ale mají poměrně nízkou životnost. Po pěti letech na nich může vyblednout barva, takže by se měly vyměnit za nové. A protože cena práce při lepení tapet nezávisí na použitých tapetách, rozhodně se vyplatí koupit si tapety s delší životností a nechat je na stěně delší dobu. Tak se vyhneme častému tapetování bytu.
Moderní tapety jsou dvouvrstvé. Spodní vrstvu (nosič) tvořil až donedávna výhradně papír. Vrchní vrstva se vyrábí z vinylu nebo z tenké vrstvy elastického pěnového plastu. Nosiče hrubovláknových strukturovaných tapet z papíru s přídavkem vlákniny se u nás prodávají málo. Vzácně se vyrábí z papíru i vrchní vrstva.
S novým nosičem
Modernějším materiálem na výrobu spodní nosné vrstvy je tenká sklovláknitá plsť. Dává tapetám rozměrovou stálost a pevnost. Vrchní vrstva je z vinylu nebo z pěny. Materiál vrchní vrstvy udává i název tapety, takže mluvíme o vinylových nebo pěnových tapetách. Díky dvouvrstvé struktuře lze snadno odstranit zestárlé tapety. První vrstvu strhneme nasucho díky tzv.. štěpitelnosti tapety a druhou vrstvou snadno pronikne k lepidlu voda, kterou navlhčíme stěnu, a rozpustí ho. I spodní vrstvu tapety odstraníme bez obtíží.
Vinylové
Jsou nejkvalitnější, protože plast, ze kterého se vyrábějí, má nejtvrdší povrch, je tedy odolný proti poškrábání. Lze je mýt, dlouho si zachovají svěžest barev. Jsou však i nejdražší - od 600 Kč do 1 200, resp. v případě nestandardního rozměru až 2 000 Kč za balení. Jejich další výhodou je pórovitost, tedy povrch stěn po nalepení tapety neztrácí prodyšnost.
S pěnovým plastem
Pěnový povrch tapet pomáhá vytvářet i plastický reliéfový vzor, který vystupuje z povrchu stěny a navíc trochu izoluje stěnu i tepelně. Největší předností těchto tapet je to, že dokáží zakrýt i mírné nerovnosti podkladu, takže je lze doporučit na nekvalitní stěny starších panelových domů. Prodávají se za 250 až 450 Kč při papírovém nosiči, resp. za 350 až 600 Kč / balení při nosné vrstvě ze sklovláknité plsti, přičemž jejich povrch se obvykle přetírají malířskou barvou.
Přetíratelné
Prodávají se i jednovrstvé tapety ze sklovláknité plsti s plastickými reliéfními vzory, které se ve většině případů přetírají malířskou barvou, díky čemuž získáme stěnu s imitací jemné štukové výzdoby. Tapeta má vysokou odolnost proti oděru, lze ji přemalovat až 8-krát. Cena je 65 až 190 Kč/m2.
Pracovní postup
Při lepení tapet ze všech druhů materiálů se postup téměř neliší. Rozdíl může být v použitém lepidle a v tom, zda se lepidlo nanáší pouze na podklad (u tapet s nosičem ze sklovlákna) nebo na oba substráty. Zkušení tapetáři doporučují třetí alternativu - lepidlo na obou površích u každého druhu tapety. Nic jí nezkazíme.
Stěrkování tvoří samostatnou kapitolu. Pouze poznamenáváme, že čím dražší materiál použijeme, tím pečlivěji upravíme povrch podkladu. U luxusních tapet cena stěrkování tvoří jen zlomek z celkových nákladů. Podklad musí být mimořádně hladký a rovný - např.. pod vinylovými tapetami s jemným vzorem, v opačném případě by byla viditelná každá nerovnost podkladu. Na rovných starších podkladech s více vrstvami maleb musíme barvu odstranit a povrch vyhladit. V opačném případě by tapeta, která se při schnutí smršťuje, odtrhla vrstvy malby od pevného podkladu a oddělila by se spolu s nimi od stěny. Na stabilizaci podkladu z hlediska nasákavosti nebo proti pronikání podkladové barvy na povrch tapet můžeme podklad penetrovat.
Podle návodu výrobce rozmícháme lepidlo s vodou a necháme ho 10 až 30 minut odstát.
Zatím vysadíme dveře z pantů, rozpojíme jistič a odmontujeme kryty vypínačů, případně zásuvek.
Podle rozměrů místností odstřihneme tapetu na potřebné délky s mírným přesahem.
Na čistý upravený podklad naneseme lepidlo, podobně i na rubovou stranu tapet. Tapety přeložíme, abychom zkrátili jejich délku a usnadnily si manipulaci, zabránily příliš brzkému vyschnutí lepidla a abychom nechtěně lepidlem neznečistili sousední předměty.
S poskládanou tapetou vystoupíme na žebřík (nejlepší je pracovat ve dvojici, kdy jeden pracovník nanáší lepidlo, druhý lepí a upravuje tapety na stěně) a tapetu provizorně přilepíme u stropu na zeď, pak sjedeme dolů ze žebříku a opatrně ji rozvineme. Ve výšce očí se snažíme přesně přizpůsobit polohu vzoru podle sousedního pásu (pokud právě nelepíme první pás). Tapetu ve výši hlavy dospělého člověka napevno přilepíme a pak znovu ze žebříku napneme tak, aby vzor seděl se sousedním. Přitom detaily, různé lišty na stěně a pod. přelepíme. Drobné odchylky mimo roviny očí jsou přípustné, ne vždy se jim totiž lze vyhnout. Podobně tapetu přizpůsobíme i směrem k podlaze.
Po vyrovnání vzoru vždy zpod tapety vytlačíme vzduch, a to buď válcem, nebo tapetářským kartáčem.
U rovných a pravoúhlých stěn tapety nikdy neukládáme na sebe s přesahem, ale těsně k sobě na sraz. Pokud musíme vložit dva pásy tapet tak, že nejsou rovnoběžné, přilepíme je na sebe s přesahem. Potom podle pravítka uděláme svislý řez vedoucí přes přesah mezi dvěma sousedními pásy tapet. Zbytky tapety z přesahu odstraníme a získáme spoj na sraz - okraje doléhají těsně k sobě (podobně se pracuje např.. I při lepení koberců).
Přebytečnou délku upravíme ořezáním tapet u podlahy i na stropě.
Při práci s válcem se může stát, že zpod tapety vytlačíme přebytečné lepidlo. Hned po nalepení tapetového pásu ho odstraníme vlhkým hadříkem. Po uschnutí je lepidlo průhledné, takže stopa po vytírání nebude viditelná.
Ořezávačem a nůžkami vypracujeme detaily kolem zárubní, zásuvek, vypínačů, prostupů potrubí a pod.
Ke stropům, ale i na jiná místa můžeme nalepit lišty z polystyrenu.
A na závěr dobrá rada:
Protože nevíme, jak dlouho se budou vyrábět tapety s naším vzorem, je vhodné koupit si více materiálu a 2 až 3 balení si nechat v rezervě na případné opravy v budoucnu.
Autor: Lenka Kostková
