Jak reagovat na sprostá slova ve slovníku dětí?
Jak reagovat na nadávky a vulgární výrazy u dětí, které většinou fascinují, přestože neznají jejich význam? Zaslechnou je třeba jen jednou a ještě vytržené z kontextu, ale okamžitě jsou schopné je využít, tak jako bychom je to učili, nebo je doma denně používali.
Sem tam nám něco uklouzne
Jednoduše slova, které dělají "zázraky", si k dětem dříve či později najdou cestu.Pokud mají naše děti "funkční uši", nijak nezabráníme tomu, aby nám jednou takový výraz nahlas řekli, nebo spíše přednesli. Vulgarismy nadávky a nevhodná slova nás obklopují, a přiznejme si, sem tam se stane, že vyletí i nám. Nezáleží na tom v jaké podobě, děti velmi rychle pochopí, na co takové pojmenování slouží.
Někteří rodiče si naivně myslí,
že konkrétními zákazy nebo trestáním "odnaučí" děti používat tato slova. Nebo je dětem zakazují, ale přitom je sami používají přesně v duchu přísloví " Káže vodu- pije víno. Rada tedy zní: Naučme děti nadávat! I nám prospěje, když místo vulgarismu použijeme na veřejnosti vtipné nebo ledajaké běžné slovo - ovlivníme tím i jiné dospěláky, kteří časem přijdou na to, že je pro ně i pro jejich rodinu mnohem přínosnější využívat takovou formu "ulevování si". Nadávání samo o sobě nikomu neškodí, právě naopak, jde o jistý druh uvolňování psychického napětí, které člověk potřebuje, ale není nezbytné používat slovník jako dlaždič, ne?
Alternativy vulgarismů?
- zkuste s dětmi vymyslet pomotaná písmena nadávek (do terče / do čerta ...),
- nebo jej proměňte na zcela běžné, obyčejné věci (např. do rýže nebo již zlidověnou nadávku do zelí, do kopru ...),
- pomohou i nesmyslná slovíčka (hakaturama, hakunamatata ...),
- delší, nejlépe nesmyslná věta, při které vás doslova přejde hněv, dokud je celou vyslovíte (např. já se na to vykotrmelcuju ),
- pomocí jednoduché melodie si vyzpívejte počáteční slabiku, která vám už vylétla z úst (do-do-do-do-do. ..).
Pokud se však vám nebo někomu ve vašem okolí již zadaří nadávku vypustit do éteru,
třeba jen adekvátně zareagovat, pokud se váš malý radar nacházel v takové vzdálenosti, že si nadávku ihned "zapsal na disk do paměti".
Jak však správně zareagovat?
Pokud se to stane dospělým, nebo se tímto způsobem "předvede" vaše ratolest (i když se u vás samozřejmě nenadává), u velmi malých dětí je nejlepší vůbec nezareagovat, protože děs na tváři rodičů, ticho v místnosti nebo přílišný zájem, kterou nadávkou vyvolaly, je bude tak fascinovat, že něco "tak velkého" dokázaly jen jedním slovem, a bude je to motivovat zkoušet i nadále reakce dospělých (i v širším okolí a v jakékoliv situaci).
Staršímu dítěti je třeba objasnit,
co nadávka znamená, vysvětlit mu, proč byla použita a že je dost nevhodné používat ji, protože znamená to, co znamená a ani jemu by se jistě nelíbilo, kdyby mu tak někdo řekl. Ani naši pra-pra-pra-prapředkové nedokázali zakázat nebo zrušit nadávky a vulgarismy tak si nemysleme, že se nám to příkazem, zákazem, nebo plácnutím u našich dětí podaří. Je třeba jim jen jít dobrým příkladem a snažit se najít ventilování v jiném než v neustálém "hudrování na svět". Uvědomujme si, že použitím nadávky se nic nezlepší, jen zhorší, protože po použití negativního slova se do našeho podvědomí dostává negativní informace, po které budeme podráždění a nervózní. Ovlivněné chování nakonec zhorší i naše zdraví. A to určitě nechceme.
Autor: Lenka Kostková
