Pravé životní hodnoty učte děti vlastním příkladem

Jak vysvětlit dětem hodnoty tak, aby je pochopily? Všichni rodiče touží po tom, aby jejich dítě rozeznalo dobré od špatného, ​​uznalo svou chybu, bylo čestné, zkrátka, uvědomovalo si pravé životní hodnoty. Záleží na rodičích, zda se jim to podaří. Proto by měli najít vhodný  způsob, jak  s dětmi promluvit tak, aby je nejen vyslechly, ale i správně pochopily.

Fair play

Během společenské hry si všimnete, že vaše ratolest švindluje "až se hory zelenají". Namísto hněvu, přerušení hry se slovy, že pokud bude podvádětt, už si s ním nikdy nebudete hrát hru, klidně dohrajte a nechte malého podvodníka vyhrát.
Správná reakce:
• po ukončení hry promluvte dítěti něco o pravidlech hry a požádejte ho, ať si představí, co by se stalo, kdyby hry neměly žádná pravidla - vždyť by je bylo zbytečné hrát!
• promluvte mu něco o pravidlech fair play,
• požádejte ho, ať si představí, jak by se cítil, kdyby ho takhle ve hře podváděli jeho kamarádi, zda by si chtělo ještě s nimi někdy hrát.

Vděčnost

Vaše přítelkyně přinese vašemu čtyřletému synovi dárek - hračku, ale on ho bez zájmu odhodí a ani nepoděkuje. Bylo by však nerealistické dávat dítěti v předškolním věku přednášku na téma vděčnost (a vaše přítelkyně si to určitě také uvědomuje). Ale i tak to nesmíte nechat bez povšimnutí.

Správná reakce:
• stačí když řeknete: "Marku, vrať se, zapomněl si tetě Janě poděkovat za dárek" a později, v soukromí, např.. když dítě ukládáte večer spát, se k tomuto tématu vraťte a řekněte: "V naší rodině jsme zvyklí za dárek, který nám někdo přinese, vždy poděkovat." Pokud vám dítě na to řekne, že se mu dárek nelíbil, řekněte: "Teta Jana ho pro tebe vybírala a myslela si, že se ti bude líbit, proto by si jí měl poděkovat - vždyť ti chtěla udělat radost. "

Spolupráce

Po obědě požádáte vaši šestiletou dceru, aby vám pomohla odklidit věci ze stolu a umýt nádobí. Ona však zásadně odmítne. Příkazy jsou většinou zbytečné, udělá to možná násilím, ale příště se situace zopakuje.
Správná reakce:
• klidně jí vysvětlete, že každý člen rodiny má v domácnosti jisté úkoly a ona je už dost velká, aby mohla pomáhat. Řekněte, že respektujete, že pokud se jí nelíbí mytí nádobí, může sama navrhnout činnosti, s nimiž vám bude pomáhat.
• pokud vám nyní s nádobím pomůže, bude to mnohem kratší trvat a o to dříve můžete jít ven, na hřiště;
• pokud vám nyní pomůže s nádobím, vy jí pomůžete uklidit hračky v dětském pokoji.

Odpouštění

Tříletá Petra zničila šestileté Daně věž z kostek. Mladší dcera se však po vašem upozornění omluvila, ale starší se stále zlobí, pláče a říká, že ji nemá ráda.
Správná reakce:
• řekněte: "Chápu, že bylo jistě velmi těžké postavit tak velkou věž a vím, že si se velmi snažila. No víš, že Petra není ještě tak šikovná jako ty a nedokáže tak opatrně zacházet s hračkami "- nechte jí čas a šanci své odpuštění si" promyslet ".

Štědrost

Po večeři vaše pětiletá dcera donese čokoládu, kterou dostala od prarodičů. Požádáte ji, aby vám kousek dala. I když v tomto věku mohou mít děti s dělbou (a hlavně, pokud se jedná o čokoládu) menší problém, je načase dávat jim správný příklad.
Správná reakce:
• řekněte: "Pamatuješ se, jak jsem ti dala polovinu z mé oplatky minule na výletě? Těšilo mě, že se s tebou mohu podělit. Myslela jsem si, že i ty se se mnou ráda podělíš. Velmi by mě to potěšilo. "

Poctivost

V kapse kalhot šestiletého syna najdete hračku, o které víte, že patří jeho nejlepšímu kamarádovi. On však tvrdí, že ji našel na ulici. Nebojte se, z vašeho syna neroste zloděj. Dítě v tomto věku už sice ví, že nemá brát věci, které nejsou jeho, ale někdy radost z hračky převýší všechno. Nebylo by správné syna hned obvinit, dejte mu čas, aby se nad celou věcí zamyslel a sám uznal svou chybu.
Správná reakce:
• řekněte: "Před chvílí mi volala máma tvého kamaráda Jana a vzpomínala, že nemohou najít to červené autíčko, přesně takové, jaké si měl v kapse. Nemyslíš, že je načase říct pravdu? "Pokud to vaše dítě stále popírá, řekněte:" Lžou pouze nepoctiví lidé a tvůj kamarád Jan se pravděpodobně cítí špatně, protože ví, že si to auto vzal ty. Měl bys mu ho co nejdříve vrátit a omluvit se mu. "Nikdy však neříkejte dítěti, aby si vymyslelo, že tu hračku vzalo omylem, nebo jinou nepravdivou historku. Tak ho vedete ke lži a nabude pocit, že vždy se pomocí lži ze všeho dostane a klidně si může vzít i to, co mu nepatří.

Vztahy

Náhodou poslechněte, jak několik dětí, mezi nimiž je i vaše osmiletá dcera, pomlouvá a směje se ze spolužačky, která s nimi není.
Správná reakce:
• řekněte: "Musím ti říct, že to, co jste mluvili o Alence, bylo opravdu nehezké a nesprávné. Jak by ses cítila ty, kdyby ses dozvěděla, že někdo takové věci mluví za tvými zády o tobě. Asi si zapomněla na zlaté pravidlo - nedělej nikdy to, co nechceš, aby druzí činili tobě. "

Realný život - nejleší škola

Uvědomte si, že dítě se nejvíce učí pozorováním a napodobováním vašeho chování. Hodně řečí si tak často můžete ušetřit, pokud sami půjdete dobrým příkladem v každodenních situacích.

Autor: Lenka Kostková
 

comments powered by Disqus


Podobné články