Jak správně založit stavbu
Současná oblast stavebnictví nezná termín “nelze”. Postavit dům můžete na jakémkoliv pozemku ( samozřejmě mimo chráněné krajinné oblasti) a podkladu. Ale vždy je třeba klást důraz na správné založení stavby. Chyby v této oblasti se mohou projevit až po dlouhém čase a to už je na opravy pozdě.
Znát stavební podloží je základ
Podloží nebo základová půda tvoří neoddělitelnou součást konstrukce stavby a prvořadou úlohou každé stavební konstrukce je spolehlivé plnění funkcí, pro které byly vytvořeny. Pokud však nejsou známy vlastnosti a složení podloží, není možné správně navrhnout základovou konstrukci a už vůbec ne v náročných podmínkách. Způsob založení, závisí především na inženýrsko-geologických podmínkách lokality, není spojen pouze se statickými problémy.
Průzkum se vyplatí
Zakládání stavby vyžaduje v první řadě podrobný průzkum a sondu podloží. I zdánlivě bezproblémová zóna totiž může překvapit různorodým složením základové půdy. Pokud se obáváte částky za průzkum velkými stroji, při stavbě rodinného domu úplně postačí průzkum pomocí malých ručních přenosných přístrojů, malé sondy, která se kladivem zahloubá 2 až 3 metry do země.
Vyžádejte si inženýrsko geologické mapy
Pro naše území jsou vypracovány inženýrsko geologické mapy, které podrobněji znázorňují všechny důležité složky přírodního prostředí konkrétního území, například geodynamické jevy (seismicitu, svahové pohyby, krasové procesy, eroze a podobně), a s tím spojenou rizikovost území. K dispozici by měly být na stavebním úřadě. Na základě nich by vás měl úředník na stavebním úřadě upozornit na skutečnost, že jde o problematickou zónu a bylo by vhodné obrátit se na odborníky.
Dobrá rada od souseda
Počáteční balík informací pozemku je dobré doplnit i informacemi od místních obyvatel. Jelikož na daném místě žijí dlouhodobě, mohou znát specifika pozemku a případně i jeho terénní úpravy v ostatních desetiletích.
Nevyzpytatelná voda
Problémem číslo jedna při zakládání staveb je přítomnost vody (spodní nebo povrchové). Netýká se jen staveb v povodňových oblastech, ale i na svahu či na rovině. Při výstavbě na jakémkoli svahu je nejdůležitější odvodnění pozemku, tedy usměrnění toku podzemní vody tak, aby nepodmáčela základovou půdu a nesesouvala ji z kopce.
Pozor na spraše
Komplikaci při zakládání stavby mohou způsobit i takzvané spraše. Jde o písek nafoukaný větrem, který je usazen na jiném místě. Zrnka tohoto písku jsou obalena například manganem, hořčíkem, vápníkem nebo železem, tato směs se spolu stmelí a vytváří pevnou vrstvu. Během silnějších dešťů se však mohou tyto spraše rozpustit a vrstva usazeniny se propadne. Není to neřešitelný problém, pomůže například zakládání stavby na pilotách.
Skála nemusí být překážkou
I představa bydlení v hradě na skále je zcela reálná, samozřejmě, není to levné. Na jedné straně je skalní podklad téměř ideálním podložím - je v podstatě nestlačitelný a má největší únosnost.Vzniká zde však problém s umístění stavby do takovéhoto podloží. Výkopové jámy se hloubí rozrušovacími prostředky, čímž se může narušit celistvost skály a mohou vzniknout nebezpečné trhliny.
Stavba záplavové oblasti
Bát se nemusíte ani bydlení v záplavových oblastech, případně na břehu řeky či jezera. I toto dilema je celkem komfortně řešitelné, zapomeňte ale na svépomocnou výstavbu a svěřte stavbu do rukou odborníků. Vzdát byste se měli sklepů a vhodné je, pokud se i přízemní podlaží vyvyšuje nad úroveň okolního terénu. Nezbytností jsou stavební materiály, jejichž vlastnosti se působením vody nemění, a zajištění stability objektu během povodně.
V případě pasivního domu je ideální založení armované desky na pěnosklo
Toto pěnové sklo zároveň působí jako tepelná izolace podlahy v přízemí a armovaná železobetonová deska se stává akumulační vrstvou vnitřního jádra pasivního domu. Při zakládání pasivního domu je dvojnásobně důležitá perfektní drenáž podloží pod deskou, aby se vrstvy pěnoskla nezaplavovaly. Deska se vyztužuje pomocí jednotlivých výztužných prutů kladených v určené vzdálenosti, v individuálních případech lze použít svařované kari sítě.
Jakou základovou konstrukci zvolit
Při zakládání rodinných domů se nejčastěji setkáváme se dvěma druhy základových konstrukcí, základovými pasy a základovými deskami.
Základové pásy
Jsou to konstrukce, u nichž převládá délka nad šířkou a hloubkou. Je to tradiční způsob zakládání rodinných domů. Pásy se neizolují proti zemní vlhkosti, proto materiálová báze musí odolávat vlhkosti. Nejčastěji jsou z prostého betonu.
- Výhody
+ Menší množství spotřebovaného betonu (ušetří se téměř třetina až polovina).
- Na co dát pozor
- Nejsou vhodné do méně únosných zemin, kde by musel být pás neúměrně široký.
Základové desky
Projektant ji vybírá, zejména pokud se v podloží nacházejí méně únosné vrstvy zeminy (kolem 0,1 až 0,15 MPa) a zároveň podle statických výpočtů vychází velmi velká šířka základových pásů. Tehdy je ekonomičtější spojit je do jednolité desky.
- Výhody
+ Poskytují stavbě větší oporu - jsou proto vhodnější do méně únosných vrstev, případně nevyrovnaného podloží nebo při vyšší hladině podzemní vody.
+ Používá se betonářská výztuž - nejčastěji svařované tyče oceli různých průměrů.
- Na co dát pozor
- Jsou finančně náročnější, jejich cena tvoří nezanedbatelnou část rozpočtu celé stavby.
Zakládání na pěnoskle
Progresivní metodou při stavbě rodinných domů představuje zakládání na pěnoskle. Pěnosklo je materiál s unikátními tepelně izolačními vlastnostmi, který se dá použít nejen jako granulát, ale i ve formě tabulí a bloků. Vhodný je i na hydroizolaci a tepelné izolace podzemních částí staveb, izolace podlah nebo při rekonstruování historických objektů.
Důležité
Základy z jednolité armované základové desky nedělejte sami. Nechte si je udělat odborníky. Neodbornost v této fázi stavby by mohla mít katastrofické následky!
Autor: Lenka Kostková
