Jaké toxiny ohrožují naše tělo?
Co jsou toxiny a čím jsou pro náš organismus nebezpečné? Řada lidí, kteří nemají žádné obtíže, může být překvapena z toho, kolik jich ve své těle má.
Toxiny má v organismu skoro každý z nás,
i detoxikační poradci, protože se do těla i přes poctivou detoxikaci neustále vracejí či usazují. Může za to zejména stále více znečištěné životní prostředí, stresy, chemicky upravované potraviny apod.
Úkolem detoxikační medicíny není zcela vyčistit tělo od těchto toxinů až do úplné sterility a "napořád",
jak si to mnoho lidí myslí, ale především zabránit jejich škodlivému působení v organismu při jejich přemnožení přes stimulaci imunity a imunitních buněk na boj proti těmto toxinům a jejich vylučování z těla. Pokud naše imunitní buňky umí rozpoznat nepřítele, umí se i adekvátně vypořádat s toxickou zátěží - počínaje chemickými látkami, přes toxické metabolity a plísněmi konče.
Rozdělení toxinů
Toxiny můžeme rozdělit do několika skupin podle charakteru, způsobu vzniku a dalších kritérií. V první skupině - ne podle významu - se nacházejí toxiny vnějšího životního prostředí. Jsou součástí naší stravy, tekutin, které pijeme a vzduchu, který dýcháme. Náš organismus je dokonale zařízen na jejich likvidaci pomocí imunitního systému. Avšak, jestliže množství toxinů přesáhne jeho možnosti, dojde v různých tkáních k jejich hromadění. Nahromaděné toxiny pak narušují, jak genetický informační systém, tak i tvorbu hormonů, biochemické pochody, metabolismus buňky a všechny ostatní děje, probíhající v našem těle.
Vnější toxiny
Mezi vnější toxiny ze životního prostředí, které nejčastěji nacházíme při testování zatížení organismu u klientů a pacientů patří:
- Jedovaté kovy - například rtuť, olovo, cín, nikl, kadmium a celá řada dalších. S kumulací kovu se člověk setkává po celou svou historii, protože například rostliny vyrůstající z půdy s vysokou koncentrací některých kovů je přinášely do lidského organismu. V moderní civilizaci množství těžkých kovů stoupá a vysoce přesahuje rozptylovací schopnost samotné přírody, takže dochází k jejich vysokým koncentracím v životním prostředí i v našem těle, například prostřednictvím amalgámových plomb nebo jiných zubních materiálů.
- Radioaktivní látky - například stroncium, cesium, uran, kobalt aj. Člověk se s nimi v přírodě sice setkával, ale v současné době jejich výskyt v životním prostředí mnohonásobně převyšuje jejich přirozenou koncentraci.
- Chemické látky. V minulých staletích jich bylo syntetizovaných několik desítek tisíc. Většina z nich je pro lidský organismus více či méně škodlivá. Několik stovek běžně se vyskytujících chemických látek je dokonce prokazatelně jedovatých. Mezi nejznámější patří dioxiny, ftaláty, polychloronované bifenyly, aldehydy, cyklické aromatické uhlovodíky a další.
- Automobilové zplodiny. Vznikají nejen spalováním benzínu a nafty, ale také minerálních olejů, otěrem pneumatik a rozptylováním materiálů, ze kterých jsou pneumatiky vyrobeny, otěrem asfaltu; jde zkrátka o celý komplex toxických produktů, vznikajících při provozu automobilu.
- Léky, především antibiotika, ale i psychofarmaka, anestetika, hormonální léky a jiné. Po aplikaci mohou přetrvávat v lidském organismu celý život a působit mnohé toxické problémy.
- Pesticidy, insekticidy a fungicidy - látky obvykle chemického původu používané v zemědělství. Mnohé z nich se projevily jako toxické, například DDT, a mnohé z nyní používaných nejsou natolik vyzkoušené, především pokud jde o jejich chování v přírodním cyklu, aby nemohly přinést různá překvapení. Ve světě se proto se na základě těchto skutečností bouřlivě rozvíjí pěstování organických potravin, které nejsou chemicky hnojené ani ošetřované pesticidy, insekticidy a fungicidy.
- Přidané látky v potravinářství - konzervační činidla, stabilizátory, emulglátory, plnidla, dochucovadla, barviva. Označují se obvykle písmenem E a číslem a téměř žádná potravina se bez nich neobejde. Obzvláště z masově vyráběných, s dlouhodobou skladovací dobou, získáváme řadu patologicky působících toxinů. I v tomto směru se lidstvo začíná měnit, mnozí se snaží jíst potraviny, které nejsou těmito látkami upravovány.
- Očkovací látky. Při očkování je provokovaný imunitní systém k tvorbě protilátek proti konkrétnímu mikroorganismu. Proběhlá nemoc, která by byla v plné síle velmi vážná, může zanechávat v různých tkáních organismu své stopy přetrvávající po celý život. Někteří přiznávají, že vedle velmi pozitivního vlivu očkování na zdraví lidstva se vyskytuje i jeho negativní působení v podobě časných i pozdějších následků. Ty druhé mohou ovlivňovat lidské zdraví po deset i více letech.
- Geopatologické energie a mnoho dalších energií vyskytujících se v našem životním prostoru. Je dostatečně známo, že ze Země mohou vycházet různé druhy patogenního záření, které bývá označováno jako geopatogenní vliv. Stejně atmosféra není homogenní, probíhají v ní různé silové pole, které také mohou působit na zdraví člověka. Záření vylučovaná zářivkami, lasery, elektromagnetické záření, rádiové vlny, emitované záření televizní obrazovky a počítačového monitoru, to vše se dá v určitých situacích vnímat jako toxiny.
- Zubní materiály. Jsou pro člověka cizí a mohou být vážné toxické. Nejproblémovější se jeví amalgám - slitina rtuti, stříbra, niklu a často i dalších kovů ve stopovém množství. Na kovové ústní práce jsou používány i jiné slitiny (chrom-kobalt-nikl, palargen či titan) nebo umělé hmoty. Pro některé jedince bývají tyto materiály toxické a dráždivé.
- Kosmetické prostředky, obzvláště levnější, přinášejí do organismu pestrou škálu chemikálií. Jsou často zvláštním zdrojem toxinů v těle, protože se aplikují přímo na kůži či vlasy. Některé antiperspiranty, deodoranty, laky na vlasy a barviva mohou obsahovat látky pro organismus toxické.
- Domácí prostředí. Vyskytují se v něm různá barviva, impregnační prostředky, lepidla a další, takže může být také zdrojem toxinů. Například domy, v nichž se ke spojování stavebnicových dílů používalo lepidlo. To se odpařovalo dovnitř a vážně porušovalo životní prostředí bytu.
- Mikroorganismy. Představují asi nejvážnější toxické zatížení lidského organismu.
Vnitřní toxiny
Ve druhé skupině jsou vnitřní zdroje toxinů, vznikající v našem vnitřním prostředí buď vlivem činnosti mikroorganismů nebo poruch činnosti našeho myšlení, trávení a metabolismu:
- metabolity - cukry, laktóza, kasein, mucin, gluten, živočišné bílkoviny, rostlinné tuky apod.
- karcinogeny
- psychotoxiny, stres, emocionální bloky, nezpracované životní události apod.
- mikrobiální toxiny, vznikající činností mikroorganismů v lidském organismu, drtivá většina je produktem latentních mikrobiálních zátěží z infekčních ložisek
