Na cestu k četbě by bylo vhodné vydat se již v kojeneckém věku, kdy dítě prožívá radost ze slov, líbí se mu, když někdo vypráví příběh, a objevuje radost z toho, že se může dorozumívat pomocí řeči. Určitě jste nejednou viděli, jak vaše několikaměsíční miminko zůstalo v němém úžasu a sledovalo s otevřenou pusinkou rozhovor dospělých lidí. A zkusili jste mu číst? Pokud ano, mohli jste zaznamenat, že některé děti velmi rády již v tomto věku poslouchají příběhy či pohádky. U miminek však podporuje rozhovor mezi nimi a dospělými, mluvení o věcech a "čtení" zejména rozvoj řeči. Je důležité již v tomto věku s dětmi komunikovat prostřednictvím řeči, ačkoli nám ještě nic konkrétního nemohou rozumět. Učí se však nasměrovat pozornost na hovořícího, poslouchat, rozlišovat různé odstíny hlasu a v neposlední řadě i chápat význam slov.
Co bychom měli dělat, aby se našim dětem čtení knih zalíbilo? V první řadě bychom se měli s děťátkem hodně mluvit. Informovat ho o světě, o něm samotném. Vyberme si na to čas, kdy je miminko klidné a cítí se dobře. Dítě zná náš hlas už z nitroděložního života, tak mu pomozme spojit tyto zvuky se světem. Časem se naučí, že pomocí zvuků může reagovat na okolní svět. Aby pochopilo tyto zákonitosti, opakujme po něm jeho hlásky a slabiky a reagujme něj vždy, když se mu podaří nějaké zvuky "vyloudit". Takový rozhovor přináší radost oběma stranám, přestože ani jeden z nich neví, o čem ten druhý mluví. Co ale v každém případě miminko chápe, je pozornost, které se mu přitom dostává. Radost podporuje učení, protože děti se učí především to, co je zajímá. Nemusíme se bát komentovat nahlas vše, co s dítětem děláme. Ať už ho jdeme krmit, přebalit, a hrát si. Řekněme mu, co čteme. Pojmenujme věci kolem sebe i na dítěti samotném. Takto si dítě vytváří vazby mezi předměty a jejich jmény. Trvá to sice velmi dlouho, ale dítě si takto postupně buduje základy jazyka.
Přibližně v šesti měsících můžeme začít s prohlížením obrázkových knih. Pozornost dětí mezi šestým a osmnáctým měsícem poutají obrázkové knihy s krátkými příběhy. Děti v tomto období začínají být více aktivní, natahují se za knihami a ukazují na obrázky, které se jim líbí. Pozorně také poslouchají hlas čtoucího, očekávají překvapení a otevřeně projevují, z překvapení a humorných situací, radost. Líbí se jim, pokud se tyto radostné zážitky opakují. Je pravděpodobné, že tyto aktivity nenadchnou naše nejmenší na dlouhou dobu, protože ještě neudrží pozornost tak dlouho jako v pozdějším věku. I 5 - 10 minut čtení však na začátek postačí. Abychom se vyhnuli zklamání ze zničení knih, je vhodné pořídit knihy, které může dát dítě do úst, protože v tomto věku dítě poznává svět rukama a ústy. Na výběr máme množství textilních knih či knih z PVC nebo knihy s tvrdými stranami. Později dítě pochopí, že zajímavější, než žvýkat knížku, je například prohlížet si obrázky. Vývin sledování obrázků je následující: dítě se nejdříve dívá na obrázky obecně, pak sleduje v knize podle toho, jak mluvíme o obrázcích, následuje ukazování prstem na pojmenovaný obrázek a nakonec dítě samo obrázek pojmenuje.
Dopřejte vašemu dítěti čas, pokud ještě není připraveno, nemůžete přechod jednotlivými fázemi urychlovat, můžete však vaše dítě motivovat a povzbuzovat. Noste knihy s sebou jako součást výbavy k plenám a ostatním kojeneckým potřebám, vyplníte tak dětem čas během procházek, když se zastavíte v parku na lavičce. Nebo čtěte dítěti v autě, rychleji vám uběhne cesta. Číst je možné i různé plakáty a reklamní materiály, které najdete v čekárně u lékaře. Nevíte, co koupit dětem k narozeninám, svátku či Vánocům? A co takhle kniha? Naučme se darovat knihy. Čtěme dětem pohádky, básně či říkanky každý den. Alespoň jednu. Udělejme ze čtení rituál, nehledejme výmluvy, proč dnes číst nebudeme. Takto se knihy stanou součástí života našich nejmenších. Dopřejme dětem ten super pocit, když je večer při rozsvícené lampičce doprovázíme světem fantazie, kde na ně čeká množství příběhů a pohádek.
Jak děti rostou, roste i jejich zájem, chápání a jazykové schopnosti. Radost ze čtení u dětí předškolního věku nevyprchá, právě naopak. S radostí poslouchají příběhy a pohádky, básně a písně. Jejich pozornost je cílenější, umí se více soustředit a interaktivněji se podílejí na čtení, přestože samy číst ještě neumí. Trojúhelník máma / táta - kniha - dítě nabývá pevnější pouta. S pestrými knihami a napínavými příběhy mohou rodiče nadále podporovat vztah dětí ke čtení.
1. Tradiční pohádky - které jsme ještě my poslouchali od našich rodičů a prarodičů.
2. Moderní pohádky a příběhy - zejména příběhy o zvířatech a jejich mláďatech, o dětech a jejich dobrodružstvích, o přírodě, cestě autem, nakupování apod.
3. Existuje mnoho dětských časopisů, kde najdeme věku přiměřené příběhy, pohádky a básně.
4. Vámi vymyšlené příběhy - pokud máte fantazii, můžete příběhy vymyslet sami, a to vašemu dítěti přímo "na míru".
Rodiče, kteří se maximálně snaží, aby si dítě budovalo vztah ke knihám a četbě již v raném věku, mají mnohem větší šanci na to, že si jejich dítě vytvoří pozitivní vztah ke čtení a psaní, který je tak potřebný ve školním věku, ale vlastně i po celý život. Pokud budeme u dítěte v prvních letech života podporovat rozvíjení myšlení a komunikace, značně tím obohatíme jeho morální a duchovní vlastnosti. A nejen to. Knihy učí děti trpělivosti, rozvíjejí fantazii a tvořivost, obohacují slovní zásobu a poskytují odpovědi na otázky, kterými se děti zabývají. Téměř ke všemu, co děti zajímá, najdeme obrázkové knihy. Mnohdy nám pomohou při objasnění takových závažných témat, jako jsou smrt, nemoci, narození dítěte či rozvod. Knihy rozvíjejí u dítěte schopnost sledovat logický vývoj událostí, které někdy končí tak, jak očekává, jindy naopak překvapivě. Výzkumy ukazují, že děti, které vyrostly v prostředí podporujícím čtenářskou gramotnost, tj. v prostředí, ve kterém si rodiče váží knihy a tisku a sami rádi čtou, tam, kde se dětem čte a kde jdou rodiče dobrými čtenářskými návyky svým dětem vzorem, přicházejí do školy lépe připraveny na další učení a dosahují lepších výsledků.
V momentě, kdy se z předškoláka stává školák, se dítě nenachází na cestě k čtenářství v bodě nula. Zná knihu, ví o ní téměř vše. Pomocí ní se umí odpoutat od času, každodenní reality a setkává se s fantazijními příběhy a jejich hrdiny, dokáže vést dialog s knihami a jejich hrdiny. Toto všechno ví a dožaduje se toho, když očekává každodenně novou nebo dokola tutéž pohádku. A to, zda je z dítěte již v tomto věku "čtenář", záleží jen a jen na nás rodičích.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu