Koupelna - místo, kde se setkává voda, vlhko a střídání teplot
Při řešení koupelny v novém domě je o základním materiálu nosných stěn většinou rozhodnuto. Mnoho možností však zůstává při řešení povrchových úprav stěn stropu a podlahy. Podobně, jako je tomu při rekonstrukci. Při ní, zvláště pokud stojíte před otázkou co s umakartovým jádrem, se musíte zabývat i výběrem stavebního materiálu, ze kterého vyzdít to, co jste odstranili. Naštěstí, i v tomto případě máte několik možností.
Koupelna je místo, kde se setkává voda, vlhko, střídání teplot a proměnlivé klima
Je proto jasné, že je třeba věnovat mimořádnou pozornost výběru materiálu na takto namáhané povrchy.
Chtělo by to něco lehkého ...
Při realizaci panelových domů se nepočítalo s hromadnou výměnou umakartových jader. Proto se ani statika paneláků nedimenzovala na zděné příčky, které představují určitě větší zatížení než umakart. Z tohoto důvodu je třeba při "výstavbě" nové koupelny hledat odlehčené stavební materiály, například pórobetonové tvárnice. Jsou nejen lehké, ale i pevné a přesné. Mají praktické rozměry, takže se s nimi pracuje velmi jednoduše a pohodlně. Výhodou je i to, že pórobeton lze snadno řezat a bez problémů do něj vyhloubit i drážky a otvory na potřebné instalační vedení. Na spojování se používá stavební lepidlo, jehož spotřeba je při přesné práci velmi malá. Tvárnice se prodávají ve více tloušťkách, což se dá při konstrukci šikovně využít. Při volbě tloušťky nelze zapomínat na to, že rozvody (pokud nevyužijete předstěnové instalace) tloušťku zdi oslabí. Zdění z pórobetonu při troše snahy zvládne každý průměrně zdatný chlap, je to však doslova a do písmene zdění, takže je s ním spojeno i opravdové staveniště a docela solidní nepořádek během realizace.
Pokud stěny nové koupelny nerespektují původní polohu příček (nebo pokud stavíte v podkroví),
bude největším favoritem nejlehčí stavební materiál, respektive stavební systém - montované sádrokartonové příčky, případně stavebnicový systém ze sendvičových panelů. Výhodou stavby je kromě nízké hmotnosti a malého zatížení stropní konstrukce i rychlá a suchá montáž. Taková podstatně čistší a promyšlenější konstrukce je však i náročnější na zkušenosti, vybavení a plánování - je třeba například přesně určit polohu všech zavěšených předmětů (nejen umyvadla či záchodu, ale i nábytku) a v těch místech vytvořit nosnou konstrukci, na kterou se upevní. Ve vlhkých prostorách se doporučuje použít impregnované desky RBI nebo protipožární impregnované desky RFI. Jde o speciální desky určené do vlhkého prostředí koupelen, WC a bazénů. Impregnace je hloubková, s přidáním fungicidních látek, které odpuzují vodu přímo během výroby desky. Povrchová úprava se může udělat kterýmkoli z běžně používaných způsobů. Jelikož keramický obklad není dostatečnou zárukou ochrany sádrokartonu před vlhkostí, je třeba na místech, kde se předpokládá stříkání vody (vany, sprchové kouty), použít pod obkladem hydroizolační vrstvu. Pozor je třeba si dát na přesnost provedení detailů napojení a styků jednotlivých konstrukcí.
V některých případech bude nejvhodnějším řešením kombinace
- například příčka mezi kuchyní a koupelnou, na kterou se zavěsí mimo jiné i skříňky kuchyňské linky, může být zděná, ostatní příčky mohou být ze sádrokartonu.
Proti vodě
Když zapomenete na hydroizolace, budou vaši koupelnu ohrožovat vlhkost a voda - zejména na místech nejvíce ostřikovaných vodou. Kritické je okolí sprchy a vany. Pokud se vlhkost dostane k podkladovým konstrukcím, které nejsou zabezpečeny hydroizolací, čekají vás složité opravy.
Řešením proti pronikání vlhkosti až na podklad jsou nátěrové hydroizolace a izolační stěrky,
které se nanášejí podobně jako barva - štětcem nebo válečkem, ve dvou vrstvách kolmých na sebe (tloušťka asi 1 mm). Do dilatačních spár, přechodů mezi podlahou a stěnou, rozích a podobně se po nanesení první vrstvy, z důvodu nepropustnosti, vkládá izolační páska. Dlažbu nebo obklad můžete lepit po dvou až dvaceti čtyřech hodinách. Vždy přitom třeba používat penetrační, lepicí, izolační a tmelicí materiály od jednoho výrobce, aby si navzájem sedli. Jinou alternativou hydroizolace jsou polyetylenové fólie, které se na čistý a suchý podklad lepí s přesahem podobně jako tapety. Díky tomu, že mají na povrchu speciální úpravu ze střiže, lépe na ně přilne lepicí hmota. Jde přece o to, aby mezi podkladem a izolací nevznikly vzduchové bubliny. Lepidlo se nanáší celoplošně a fólie se stejně na celé ploše zatlačuje do vrstvy lepidla.
Ještě něco pro krásu
Koupelna již víceméně stojí, takže je třeba vyřešit jak se vybarví - jakou dostane povrchovou úpravu. Vzorové prodejny koupelnových studií se předbíhají v ukázkách stěn od vzniku světa.Keramické obklady střídají skleněné povrchy, dřevěné zástěny a nátěry. V koupelně se opravdu dá použít keramika, kámen, dřevo, omítka ... A to aniž by se po pár týdnech objevily zelenkavé stěny doprovázené nepříjemným zápachem.
Keramické obklady jsou léty ověřenou klasikou určenou do vlhkého prostředí kuchyní a koupelen
Všeobecná mánie kupovat obklady více podle vzhledu než podle kvality nebude až takový problém, pokud si zkontrolujete, zda je vybraný obklad i dostatečně přesný. V opačném případě budete mít problémy - pokud zatoužíte po tenkých, přesných spárách: nepůjde to.Samotné obkládačky jsou nepropustné, ale spáry ani zdaleka tuto vlastnost nemají, a tak obložená stěna není vodotěsná. Za dřevo v koupelně hovoří řadu výhod - změkčení prostoru, pozitivní proudění energie ... Nabízí ho i stále trendový wellness styl. Nezapomeňte však, že dřeviny, které rostou v našich zeměpisných šířkách, se nemusí chovat v koupelnách podle našich představ - jsou hygroskopické (rychle nasají a udrží tolik vlhkosti, kolik se do nich vejde, a potom ji i uvolní). A spolu se změnou vlhkosti zvyknou měnit i svůj objem a tvar. Koupelna je tedy prostředí, v němž se odehrávají takové změny tepla a vlhka, jaké nemusí slušet každému dřevu.Odborníci doporučují do koupelny husté dřevo, například akát nebo různé exotické dřeviny.Pokud na tento luxus nemáte - a přece se dřeva nechcete vzdát - můžete si pomoci impregnačním nátěrem epoxidovou pryskyřicí, voskováním nebo speciálním povlakem na domácí dřeviny.
Téměř k nerozeznání od masivního dřeva jsou plochy, jejichž povrch tvoří dřevěná dýha
Pod dýhou se ukrývá stará známá MDF deska, případně - což je ještě lepším řešením - hustší, tvrdší a těžší HDF deska. V zahraničí si kromě koupelnového nábytku našla své místo i na obkladech. Pokud to budete zkoušet, vyhněte se sprchovým koutům a stěnám kolem vany.
Polymerové fólie tvoří dostatečně pružný a odolný povrch MDF a HDF desek
Vzhledem ke své finanční nenáročnost a velký výběr vzorů - od jednobarevných až po imitace různých druhů dřeva - jsou součástí nejběžnější nabídky koupelnových, především však kuchyňských studií.Nevýhodou fólií je citlivost na vyšší teploty, zejména v kombinaci s vlhkem. Proto koupelnový nábytek z tohoto materiálu nedávejte na místa, kde se nejvíce cáká.
Lesklé desky, které jsou velkým lákadlem v časopisech a na výstavách,
se dobře snášejí i s vlhkým prostředím. Za tuto vlastnost mohou děkovat mimořádně kvalitním dvousložkovým lakům.Pod lakem se skrývá prozaické tělo - HDF deska. Barevná škála laků je velmi široká a umožňuje rozmanité ztvárnění s matnými nebo lesklými efekty.
Syntetické materiály, tzv. umělé kameny,
nabízejí řadu užitečných vlastností - nemají póry, jsou homogenní, tvrdé, nehořlavé, barevně stálé a odolávají organickým látkám i běžným chemikáliím.Kromě toho se výborně tvarují do požadovaných proporcí. Výchozím materiálem při výrobě umělého kamene jsou přírodní plniva (práškový minerál) a pryskyřice. Dobrou zprávou pro klienty je barevná a tvarová stálost, která je prakticky nezávislá na vlhkosti prostředí. Krátkodobě dokáže odolávat teplotě až 200 ° C, dlouhodobě teplotě okolo 90 ° C. Při extrémním zahřátí začne tento syntetický materiál uvolňovat ze svých molekul vodu, a tak zabraňuje zahoření.
Pokud vás nadchne pouze přírodní materiál
a máte dostatečně prostornou koupelnu, dopřejte si kámen. Počítejte s tím, že kamenné desky se dodávají v určitých rozměrech, a tedy na větší plochu budete muset spojovat více kusů a popřemýšlet o způsobu utěsnění spojů. Pokud se vám zalíbil obklad z kamene, platí, že rizikovým místem jsou spáry. Chce to kvalitní lepidlo a tmel - materiály určené na kamenné obklady.
Své místo v koupelně má i sklo
Objevuje se i na stěnách - například jako materiál pro plochy za umyvadly nebo ve sprchovém koutu, kde působí velmi esteticky, odolává vodě a skvrnám a dobře se čistí.
Nezapomínejte na omítku
V koupelně celkem pěkně vynikne i obyčejná omítka. Nemusíte se bát ani exponovaných míst, kam na ni dosáhne voda. A to v případě, že použijete omítku určenou do exteriéru, která díky větší zrnitosti působí velmi dekorativně. Na výběr je i vápenná štuková (pálená) omítka, která nemá problém s vlhkým prostředím. Na místa, kde nestříká voda, můžete použít hlazenou vápennou štukovou omítku, která svou barvou připomíná mramor. Najdete ji pod názvem benátská nebo marocký štuk. Nepotřebuje další úpravu a díky pórovitosti umí dýchat.
Barva je tím nejlevnějším a nejlehčím způsobem na dekorování koupelny
V nabídce do vlhkého prostředí je například ochranný nátěr. Jde o polomatnou akrylátovou barvu s protiplísňovým prostředkem, ředitelnou vodou. Výrobce ji předurčil pro nátěry zejména do vlhkých prostorů nebo tam, kde se požaduje časté mytí stěn čisticími a dezinfekčními prostředky (plovárny, umývárny, koupelny). Mytí odolává více než 10 000 cyklů. Do interiérů koupelen a kuchyní na méně namáhané povrchy stačí například bílý omyvatelný nátěr s možností barevného tónování. Výrobci mají v nabídce i nátěry napodobující hrubozrnné štukové omítky. Zajímavý povrch dosáhneme rýhováním nebo roztíráním akrylátových nebo silikátových omítek. Do koupelny se hodí i omyvatelné tapety. V případě, že tapety neodolávají vodě, mohou se zaopatřit polyuretanovým nátěrem.
Koupelna není jen o jednom materiálu
Pokud se rozhodnete pro různé povrchy, pamatujte, že jedna stěna, která přitáhne pozornost, je akorát dost. Pokud budete chtít vystřídat keramický obklad jinými povrchy, směřujte je na méně kritická místa. Dřevo či omítka ani se speciálním nátěrem zdaleka nevydrží takový nápor vody jako klasický keramický obklad.
