Láska k matematice a hry, které naučí batolata počítat
To, že čteme dětem pohádky a vyprávíme jim zajímavé příběhy, čímž je připravujme na čtení a český jazyk ve škole, je zcela běžné. Ale jen málo rodičů své malé děti připravuje zábavnou formou na matematiku. Poradíme vám pár zábavných her, které naučí vaše děti základům matematiky. Hry jsou určeny pro batolata, ale i malé předškoláky.
Pro mnohé rodiče je samozřejmé,
že si spolu s dětmi prohlížejí obrázkové knihy a čtou jim z nich. To podporuje rozvoj slovní zásoby u dětí a vzbuzuje chuť do pozdějšího samostatného čtení - čtení tedy představuje důležitý prvek v předškolní přípravě. Právě tak důležité - ale bohužel ne tak velmi rozšířené - je seznámení se světem čísel. Pouze pokud se s ním dítě seznámí dostatečně brzy, bude mu připadat počítání za pár měsíců a let lehké. Znát čísla, chápat je a aktivně s nimi zacházet se musí děti učit krok za krokem.
Proč matematika?
Při hře s čísly se dítě s nimi naučí zacházet a vytvoří si k nim důvěru. Každé má vrozenou potřebu učit se. Právě v prvních šesti letech je schopnost učit se největší a dítě se už nikdy nenaučí tak mnoho, jako v době před nástupem do školy. Proto lze v prvních šesti letech dítěti přiblížit i matematiku hravou formou, seznámit ho s prvními matematickými pojmy a operacemi. A ještě jedna důležitá věc: děti v tomto období nevnímají učení jako záměrný cílevědomý proces, ale jako hru, a to je třeba využít. Při hře a v celkem obyčejných situacích během dne přichází dítě do kontaktu s čísly, počty, ciframi apod. My, jako dospělí můžeme dítěti pomoci při startu a poskytnout mu základy pro další matematické rozvíjení tím, že budeme všímaví, poskytneme mu prostor a budeme ho podporovat v jeho zájmech a zvědavosti. Přitom matematické znalosti dospělých osob nehrají žádnou roli. Hlavní věc, že se při tom všichni baví.
Jak se vyvíjejí matematické schopnosti u dětí
Podle některých výzkumů se už batolata zajímají o změny na menší číselné množině (například z "dva" na "tři"). Pokud je však množství překročí určitý počet, ztrácejí děti rychle zájem - každé větší množství pak označí pojmem "hodně" (zda se jedná o 10 nebo 100 prvků). Ve věku jednoho roku dávají děti svým chováním najevo, že jsou schopny rozpoznávat množství. Přitom je počet často důležitější, než velikost. Zkuste například ročnímu dítěti nabídnout jednu celou sušenku nebo dvě půlky! "Jeden" a "hodně" jsou často první číselné pojmy, které dítě používá. Dvouleté děti používají rády pojmy "hodně" a "málo". Pro děti v tomto věku je osm i sto "hodně". Pak následují odstupňování, jako například "hodně", "velmi mnoho" apod. Další stupeň ve vývoji je vyjádření "hodně" pomocí více číslovek. Číslo "dvě" je většinou jedno z prvních, které dítě používá. Jaký význam má pochopení obsahu množství již pro malé dítě ukazuje následující příklad: Anetka (2 a půl roku) si hraje se svými autíčky. Nejdříve se hraje s dvěma autíčky, troubí a zaníceně jezdí po pokoji. "Dvě," řekne a drží v každé ruce jedno auto. Pak nechá autíčka tak a přehrabuje se v krabici s hračkami, dokud nenajde ještě tři další autíčka. Postaví je vedle prvních dvou a křičí: "Hodně"!
Číselná řada
Pokud počítáte jeden, dva, tři, zatímco dítě sesedá ze židle, patří to také k rozvoji pochopení počítání. Na začátku je číselná řada pojímána jako známý rým, např.. jeden, dva, tři ..., zívat - to se nepatří. I když děti umí jmenovat čísla po pořadě, neznamená to zákonitě, že spojují číselnou řadu i s pojmem "kolik". Pokud už jednou dítě objeví, že při odříkání číselné řady může ukazovat pomocí prstů na počítané objekty, vzniká hektické počítání. Určitý čas pak trvá, dokud dítě zvládne vyslovit pro každý předmět, na který ukáže, správné číslo a dokud bude schopné říci "kolik" je předmětů spolu. Schopnost odříkat číselnou řadu (počítat např.. do 10) je důležitá součást rozvoje matematických schopností. Radost z počítání a z toho získaných nových zkušenosti je velmi důležité pro další vývoj dítěte.
Přiřazení čísla k počítaným předmětům
Schopnost přiřadit číslovku k počítaným předmětům je základem počítání. Je to nezbytné k tomu, abychom uměli udávat správný počet. Toto přiřazování se rozvíjí často poté, co dítě začne odříkávat číselnou řadu. Již u malých dětí můžeme podporovat toto přiřazování pomocí rýmů s využitím prstů. Mluvte např.. říkanku: "Vařila myšička kašičku ..." Při každém výrazu se dotkněte jednoho prstu dítěte. Nebo řekněte dítěti: "Teď si obujeme ponožky - jednu ponožku na jednu nožku a jedna na druhou nožku." Později dítě vidí, že každé osobě náleží na stole jeden talíř, že v jednom momentě můžeme nosit na hlavě jen jednu čepici a že ve školce najde svou skříňku, když ji bude hledat podle obrázku nebo jména. Postupně si všímá, že pro každé číslo, které vysloví, existuje předmět, na který může ukázat. Jakmile to zvládne, umí už počítat.
Kolik jich je?
I když se dítě naučilo spojit číslovku s počítanými předměty, ještě nechápe automaticky, že poslední číslo vyjadřuje "kolik" toho je (počet).
Příklad: Péťa (4 roky) sedí na zemi a hraje si s mámou se svými auty.
Máma: Ty máš ale hodně aut. Víš, kolik jich je?
Péťa: 1, 2, 3, 4, 5! (Řekne pokaždé jedno číslo pro každé auto)
Máma: Super, ty umíš ale pěkně počítat! Kolik aut máš tedy teď?
Péťa: Hodně.
Máma: Ano, ale kolik jich je?
Péťa: Hodně.
Dítě až po delším cvičení pochopí, že naposledy přiřazené číslo představuje hledaný počet předmětů a udává "kolik" jich je.
Číselné symboly
Ještě nedávno se vycházelo z toho, že malé děti není potřeba velmi brzy seznamovat s číselnými symboly (číslice v písemné podobě). Nejnovější výzkumy však ukazují, že vzniká bezprostřední souvislost mezi dětským chápáním číselných symbolů a pozdější zručností počítat. Existuje množství dětských leporel na knižním trhu, které prezentují číselné symboly zajímavou, poutavou formou. Tak najdeme např.. na každé straně jedno krásné namalované číslo spolu s obrázkem, který vyjadřuje množství, které číslo symbolizuje (1 - jeden had, 2 - dva tuleni ...).
Pochopit význam používání čísel a počítání i v širším záběru
Kromě důležitých souvislostí mezi číselnými pojmy a číselnými symboly se může dítě seznamovat s dalšími aspekty počítání. Čísla se nepoužívají pouze na to, aby se popsal počet. Číslo slouží například i jako míra pro váhu, délku, peníze, čas apod. Není snadné pochopit, proč jsou 2 kg brambor více než dvě brambory nebo proč půl čtvrté není totéž jako dvě hodiny. Čísla můžeme využívat i na to, abychom vyjádřili pořadí - řadové číslovky jako první, druhý, třetí apod. Množství lze kromě toho také sčítat nebo rozdělovat, co v matematické řeči znamená počítat - sčítat, odečítat, násobit, dělit. A to ještě zdaleka není vše, co lze ve vzrušujícím světě čísel objevovat.
Jak lze dětem zprostředkovat radost z počítání
• Dopřejte dítěti čas, který potřebuje, aby rozvíjelo svou schopnost počítat.
• Buďte při počítání inspirujícím vzorem, a ne přísným dospělým, který dítě opraví pokaždé, když se jeho výsledek neshoduje s výsledkem dítěte.
• Jasně zdůrazňujete čísla a ukazujte prstem na předměty, které počítáte. Tak je pro dítě jednodušší pochopit vztah mezi číslem a množstvím, které dané číslo představuje.
• Zdůrazňujte při počítání poslední číslo, které udává počet. Např. při počítání rybek - 1, 2, 3, 4, 5 - je zde 5 rybek.
• A to nejdůležitější - Nezapomeňte, že jde o zábavu!
Počítáme s tatínkem židle a jablíčka
Co mohou rodiče konkrétně udělat proto, aby seznámili děti se světem čísel? Vůbec to není tak těžké, jak se na první pohled zdá. Neboť všední den strávený s dětmi nabízí množství příležitostí k objevování úkolů s počítáním. Čím pozorněji se poohlédneme kolem sebe, tím jsou možnosti bohatší. Na úplném začátku jde o určování množství pomocí pojmů "mnoho", "málo", přiřazování čísel k počítaným předmětem a počítání jako takové - a počítat lze všechno a všude (v bytě např.. zubní kartáčky v koupelně, předměty na poličce, sklenice na stole , obrazy na stěně, židle v kuchyni, prsty na ruce nebo desky na sporáku. Přitom byste měli dávat pozor na to, aby množství nebyla příliš velká a aby šlo o hru. Kombinujte tedy počítání například se soutěží: Co myslíš, je na stole více nebo méně sklenic než čtyři? Pro děti předškolního věku je počítání prvků do deseti už dost náročné. Proto by měl být každý úspěšný pokus při počítání odměněn pochvalou.
Cesta za objevováním pojmů "jeden" a "mnoho"
• Čeho máte doma hodně? (např. knih, šálků, ponožek apod..). Spočítejte spolu s dítětem, kolik kusů najdete v bytě z každého druhu.
• Který předmět máte doma jen jeden? (např. máma, konvice, televizor apod.)
• Čeho je venku hodně? (např. stromů, květin, kamenů, mravenců, ptáků, domů, oken, aut.). Které z těchto věcí dokáže dítě spočítat? Kolik stromů je podle dítěte v lese, v celé zemi, na světě?
• Pokud máte doma akvárium nebo znáte někoho, kdo akvárium vlastní, pokuste se s dítětem spočítat, kolik ryb v něm plave.
• Čeho je v obchodě hodně? Je tam nějaký předmět, který je jen jeden jediný? Nechte dítě pomáhat vám při nakupování zboží.
• Proč je důležité vědět, kolik jednotlivých věcí při každém nákupu potřebujeme? Proto, abychom pro každého člena rodiny koupili dostatek banánů, chleba, jogurtů ... Dítě vám bude možná umět pomoci při sestavování seznamu věcí, které je třeba nakoupit.
Počítání pohledem
Kromě počítání je také důležité, aby se děti naučily co možná nejdříve, zaměřit menší množství prvků jedním pohledem. Když budou počítat stále jen výčet, pak bude později trvat tento proces velmi dlouho. Proto je smysluplné podněcovat předškoláky stále znovu a znovu k tomu, aby množství prvků do pěti zachytili jedním pohledem. Kolik pomerančů je v misce? Kolik křesel máme v obýváku? Kolik kostek je na stole? Zahrajte se domino a nechte dítě přitom spočítat tečky na dominu.
Množina prvků
Další krok k pochopení matematických operací je rozložení prvků. Dejte dítěti rozdělit jablíčko na stejně velké dílky. Vezměte sklenici na vodu a vyzvěte dítě, aby polovinu vody z něj přelilo do jiného poháru. Nebo nasbírejte kaštany a dejte dítěti za úkol rozdělit je na tři přibližně stejné hromádky.Povídejte si o tom, co se s materiálem děje. Dítě může přelít vodu zpět a kaštany dát opět na jednu hromádku. Přitom se učí, že s množinou prvků lze dělat leccos. Lze je rozdělit na stejně velké skupiny nebo z množství různých prvků vytvořit jednu sadu.
Slovní úlohy při večeři
Mnohým dětem je zatěžko pochopit ve škole slovní úlohy a správně je vypočítat. Tomu můžete snadno předejít tím, že již při prvních pokusech s počítáním jednoduše komentujete, co právě děláte:"Vezmu nyní dva talíře z kredence a pak k tomu přidám ještě dvě sklenice. Kolik nádobí mám teď? "Během dne najdeme množství příležitostí k procvičování takových úkolů. Brzy bude dítě samo schopno formulovat jednoduché slovní úlohy: "Jdu nyní k Denisce a Alence. Kolik holčiček nás bude? "V oblasti sčítání to jde dětem lépe než při odečítání. Ale s trochou trpělivosti se i toto děti naučí a na názorných příkladech to jde poměrně rychle. S takovou pomocí z domu bývají děti optimálně připraveny na školu.
5-minutové hry na doma
Nabízíme vám několik her na doma, které nevyžadují žádnou speciální přípravu a které si určitě vy a vaše děti rychle oblíbíte:
- Vem a vyhraj! - Na stůl vysypeme určitý počet předmětů (kostky, ořechy, mince apod..). Házíme kostkou a hráč si smí vzít ze stolu tolik předmětů, kolik bodů měl na kostce. Když zmizí ze stolu poslední předmět, začnou si hráči porovnávat množství získaných věcí. Kdo jich má nejvíc, vyhrává. Tuto hru můžeme hrát i v opačném sledu. Každý hráč obdrží určitý počet předmětů (např. 10). Odpovídající počtu bodů na hozené kostce pak vyloží na stůl určitý počet ze svých předmětů. Vyhrává ten, který se jako první zbaví všech předmětů.
- Všechno nebo nic! - Na začátku se rozdělí určitý počet předmětů (např. 20 kaštanů, zápalek apod..). Na polovinu a potom se postupně hází kostkou. Počet bodů na kostce je totožný s počtem předmětů, které odebere hráč svému soupeři. Pak je na řadě on. Hra končí tehdy, pokud jeden nebo druhý už nevlastní ani jeden předmět. Obzvláště zajímavá a poučná varianta spočívá v tom, že se hraje se skutečnými penězi. Podle počtu teček na soupeřově kostce mu je třeba odevzdat příslušnou částku. Zvýšená obtížnost nastává tehdy, pokud hráč nemá přesnou částku a soupeř mu musí z té nabídnuté vydat.
- Dej ruku do kapsy! - V malém sáčku se nacházejí malé kamínky. Dítě sáhne do něj a zavřenou dlaní vybere určitý počet kamenů. Nyní musí hádat, kolik jich v ruce má. Ostatní děti mohou samozřejmě hádat také. Hru lze variovat tím, že např.. předem určíme počet kamínků, které má dítě proniknutím do sáčku vybrat.
