Láska ke čtění se u dětí musí učit, nejlépe příkladem rodičů
Kde hledat viníka, když děti nemají zájem o knihy? Přestože alibisticky můžeme vinit vymoženosti techniky, na vině jsou nakladatelství, knihkupectví a rodiče.
Viníkem číslo jedna je neoddiskutovatelně nešťastný knižní trh
Dětská knížka se za našimi hranicemi - kterýmkoliv směrem se vydáme, mění ze dne na den - k lepšímu. Knížky jsou nápaditější, hezčí, zábavnější, přizpůsobenější dětem. A co naše? Chcete si v knihkupectví najít něco, co připomíná ty přenádherné knihy oceňovány na Bienále ilustrací? Hledáte jehlu v kupce sena. Namísto toho zde máme desítky stejných ledabyle poslepovaných pohádek o zvířátkách - jednou ze dvora, pak z lesa, jednou veselá zvířátka a jindy ještě veselejší - také zvířátka ... A kdo ten knižní brak píše, dováží, překládá, vydává a prodává? No přece dospělí!
Jak souvisí brak v knihkupectvích se čtením dětí?
Jak? Nuže prostě: zkuste své dceři či synovi číst denně po třicátédruhé tutéž hloupou pohádku, která - ať se snažíte, jak chcete, ani vám samým nedává smysl - tak diletantsky je napsána či přeložena.
Občas i něco uslyšíme o důležitosti čtení, ale stále se nám zdá, že čtení dětí je o zábavě
a o pěkně stráveném volném čase a zapomínáme na to nejdůležitější ... Naučit děti číst je stejně důležité, jako naučit je chodit. Naučit se rozumět tomu, co čtu, je řádná fuška. Pokud se to dítě nenaučí, přijde den, kdy se podepíše na smlouvu, jíž nerozumí a svého podpisu bude roky litovat. Proto je tak nezbytné pomoci dítěti zamilovat si čtení. A také proto, aby správně rozumělo pracovnímu postupu a je jedno, zda se jedná o recept na bramborovou kaši, nebo postup na složení nábytku, nebo návod k použití těhotenského testu. O potřebné, vytříbené schopnosti rozumět čtenému při výpočtu úroku nemusíme diskutovat. Toto vše se začíná již v bříšku. A zde je také příležitost pro každého šikovného rodiče. Doba - nedoba, počítače či fotbal, všechno jedno. Stačí pár rad a trocha vaší dennodenní rutiny a z vašeho dítěte se stane skvělý nezávislý čtenář.
Rada první: Čtěte dítěti každý den.
Krátce a často je nejlepší. Začněte již v bříšku. Vůbec to není přehnané - funguje to. Ty první kroky po narození jistě víte - říkadla a zpívánky jsou to pravé. Před půl rokem dítě považuje knihu se skvělou pomůcku na cvičení si žvýkání a házení. Ale občas se s drobečkem na kolenou dá v tvrdých leporelech ukázat pejska a říct haf ... Po půl roce se již v knize s tvrdými listy dají obracet listy a i zvířátek, které dítě zná, přibývá. Po roce si nad bohatě ilustrovaných obrázky můžeme docela slušně popovídat. To pravé čtení se však začne až kolem druhého roku. A tehdy je dobré vytvořit si rituál. Čtení po probuzení, těsně před snídaní, po večeři, či před spaním, každý den, prostě rutina, která se bude opakovat do deseti let. Stačí denně 10 až 20 minut, které se pro vaši rodinu mohou stát nejkrásnější společnou chvílí dne.
Rada druhá: Věnujte čas hledání kvalitních knih pro děti.
Dětská knížka je první dětská galerie, kterou navštíví. Může to být galerie kýčů a může to být galerie výkvětu umění, a právě proto tak záleží na kvalitních ilustracích. Dobré je zalistovat si v zábavných knihách - zábava je magnet - nikdy nezklame. Doplňovat dětskou knihovnu o kvalitní knihy podle zájmu dětí je také skvělá cesta, jak povzbuzovat k četbě. Miluje dinosaury? Historii? Hokej? Balet? Auta? Pletení náramků přátelství či záhady? Téměř o všem se najdou skvělé knihy či časopisy. A nezapomeňme na komiksy - není jich sice mnoho, ale mnohé děti si lásku ke čtení najdou díky nim.
Rada třetí: Buďte sobečtí - čtěte si.
Třetina "práce" s tím, aby naše dítě dostalo chuť číst, je v tom, že vidí číst si nás. Pokud čteme, jsme příkladem čtenáře, pokud nečteme, příkladem nečtenáře. Proto - buďte sobečtí a čtěte si - ani nevíte, jak tím pomůžete dětem.
Rada čtvrtá: Založte si doma dětskou knihovnu.
Dítě si hraje s tím, co je po ruce. Je po ruce bagr? Jdeme bagrovat. Všude samé tužky - tak si kreslíme. Po bytě jsou knihy? Tak si čteme. Dobré knihy, dětské časopisy, CD pohádky na poslech, to vše do dobré dětské knihovny patří.
Rada pátá: Jděte mezi knihofily.
Navštěvujte s dětmi místní dětskou knihovnu. Čím dříve, tím lépe. Najděte si oblíbené knihkupectví či novinový stánek. Všude tam můžete natrefit na lidi, kteří milují čtení. Čím více takových příkladů dítě uvidí, tím mu bude čtení přirozenější.
Rada šestá: Televizor a počítač používejte - opatrně a moudře.
Televizor a počítač jsou dobří sluhové, ale nesmírně zlí pánové. Přečtěte si s dětmi dobrou knihu a k ní se spolu podívejte na její filmovou verzi. Nebo si na počítači spolu hledejte obrázky, informace, videa související s přečteným příběhem. Tak se dítě naučí, jak na počítači dospělí pracují.
Rada sedmá a nejlepší
Čtěte si se svým dítětem, mazlete se a smějte. Na zábavu při čtení a mazlení budou vzpomínat ještě jako dospělí. Třeba je láska ke knihám přechodně opustí, ale s dobrým základem z rodiny se určitě ke čtení vrátí.
Autor: Martina Dvořáková
