Láska není totéž co zamilovanost
Pokud mluvíme o lásce a zamilovaní, obě představují intenzivní emoce, které cítíme k druhé osobě. Tyto pocity se často zaměňují, a přitom se od sebe odlišují.
Co je to zamilovanosti?
Zamilovanost je spíše stav jakéhosi úplného unesení silnou a iracionální vášní. Intenzita emocí je velmi silná. Významným znakem zamilovanosti je silná potřeba být v blízkosti dané osoby. Obvykle se vyskytuje na začátku vztahu, kdy v centru pozornosti stojí sexuální přitažlivost. Typickými symptomy je její naléhavost, intenzita, touha, úzkost, vysoce rizikové volby, bezproblémové opuštění toho, co bylo kdysi ceněné. Ve vztahu dominuje vzájemné spojení s cílem pohlavního uspokojení.
Je to jen dočasné
Zalíbení je spojení s pocity vše pohlcující euforie podobné rekreačním drogám, zaslepeností. Přítomna je schopnost cokoli riskovat. Výsledkem konce může být prožívání prázdnoty plus následky spojené s různými volbami uskutečněnými pod vlivem "dočasně zastíněné mysli". Zalíbení je dočasné, nevydrží bez přídavku lásky a fyzické přitažlivosti. Zamilovanost je rychlá jako jiskra v suché trávě a zanechává pocity prázdnoty. Je dočasná a po jisté době vyprchá, je spíše iluzorní. Kritika směrem k zamilovanosti se centruje na ovládání osoby chemií mozku, ne srdcem, ztráta racionálního hodnocení toho, co je pravdivé a hodnotné.
Co je to láska?
Láska může být popsána více než pocit intenzivní náklonnosti a citu vůči druhé osobě. Je to emoce mezi dvěma osobami a proto se označuje často i jako "interpersonální" láska. Láska může začít zamilovanosti nebo touhou a postupně se změní na lásku. Hlavními znaky jsou emocionální připoutání k druhému, pocity důvěry a náklonnosti. Láska vzniká bez vědomého úsilí. Je vnímána hodnotněji. Typická pro lásku je věrnost, loajalita, důvěra, ochota obětovat se pro druhé, snaha o vyřešení sporů, schopnost hledat kompromis tak, že buď oba ve vztahu vyhrají nebo alespoň dá jedna strana šanci názoru druhé.
Je to závazek k tomu druhému
Charakteristické chování jsou upřímné záměry a přemýšlení o pocitech druhé osoby před samotným jednáním, hluboká náklonnost, spokojenost, důvěra. Partneři komunikují a vyjednávají. Láska vyžaduje hodně nesobeckosti a slušnou asertivitu. Milující je pro druhého nejlepší přítel. V lásce vzniká atmosféra bezpečnosti, míru, pevného partnerství, které mohou poskytnout ideální prostředí pro zvýšení věří, bezpečí pro děti. Dá se o značit i jako partnerství. Láska je postupný proces. Láska se prohloubí v průběhu času a může pokračovat po celý život.
Dá se milovat jednoho a zamilovat se zároveň do jiného?
Samozřejmě, dá se zamilovat i do jiného člověka i v manželství, ale je to spíše vnímáno jako touha. Ironicky by se dalo říci, ano, dá se zamilovat, pokud neprožíváte lásku k partnerovi. Pokud se odehraje něco takového ve vztahu lásky k partnerovi a zároveň je zde přítomna zamilovanost do jiné osoby, tak to přináší obvykle pocity bolesti a konfliktu pro partnera.
Zamilovat se dá v každém věku a kdykoliv
Ano, je možné, že se můžeme zamilovat, i když jsme ve vztahu či v manželství s jiným. Ale nebude to asi fungovat, pokud očekáváme, že to půjde bez dotčení lidí kolem, popřípadě i sebe. Pokud je však někdo "uvíznutý" v manželství či ve vztahu, může se snadno zamilovat nebo hledat útěchu u druhého člověka. A samozřejmě, názory se na tuto otázku různí: Mít několik vztahů je možné, protože jsou lidé, kteří jsou otevřeni pro mnoho vztahů najednou; být v manželství a být zamilovaný do někoho jiného je možné, pokud je manželství pouze sociální značka; nebo ve vztazích, které jsou nastaveny jako otevřené a partneři mají i několik jiných partnerů. Takový je prostě život. Krásný, ale nevyzpytatelný...
Autor: Martina Dvořáková
