Materiál na stavbu rekreační chaty
Před stavbou chaty obvykle nejprve uvažujeme o výběru stavebního materiálu. Většinu lidí zajímá zejména cena. Na výběr materiálu bychom se však měli dívat ze širšího hlediska. V našem přehledu uvádíme materiály, které se mohou použít i při svépomocné výstavbě.
Ještě před projektováním
O výběru materiálu, který je navržen již v projektu a zhotovitel stavby ho nesmí svévolně nahradit jiným, musíme přemýšlet ještě před vyhotovením projektu. Zvažujeme různé vlastnosti materiálů.Kromě pevnosti, jejíž kritérium v případě jednopodlažní či dvoupodlažní chaty splňují všechny prodávané materiály, zohledňujeme i další kritéria.
Konstrukce a komplexní systém
Dům může být klasický zděný nebo montovaný (rodinné domy na bázi dřeva jsou rozšířené ve Skandinávii, USA i Kanadě). Lze jej sestavit ze zdicích prvků od různých výrobců, nebo se může použít jeden komplexní systém. Výrobci stavebních materiálů doporučují rozhodnout se pro komplexní systém, jehož součástí je nejen zdicí materiál, ale i stropy, překlady nad dveřmi a okny či různé druhy atypických tvarovek v navzájem přizpůsobených velikostech. Ucelený systém nejenže urychlí proces výstavby, ale ušetří i značné náklady na práci kvalifikovaných dělníků.Pokud chceme ušetřit čas a peníze za zedníky, vyberme si projekt, který vychází ze skladebných rozměrů použitých zdicích prvků (cihel, tvárnic), a tedy i z určitého půdorysného a výškového modulového rastru. Správným projektem (poloha oken, dveří, nik, výška parapetů, překladů a zejména světlá výška podlaží) můžeme výrazně omezit pracné řezání prvků.
Tepelně izolační vlastnosti
Čím jsou lepší, tím méně tepla budeme potřebovat na vytápění, resp. klimatizaci objektu. Izolační schopnost stěny vyjadřuje tepelný odpor. Pro obvodové stěny novostaveb je doporučená hodnota 3,0 m2. K / W. Tuto hodnotu dosahují, ba i převyšují moderní cihly, tvárnice z pórobetonu, dřevoštepku či polystyrenu. Tepelný odpor se zvyšuje s tloušťkou stěny.
Akumulace tepla a tepelný odpor
Teplotu v domě ovlivňuje i akumulační schopnost materiálu.Materiály s vyšší měrnou hmotností (kámen, plná cihla, beton) lépe akumulují teplo a mohou jej sálat i tehdy, když objekt není vytápěn. Můžeme to využít k chatě (chalupě), kterou topíme lokálně, například krbem či kamny, s přestávkami. Přes den se ve stěnách naakumuluje teplo, které stačí k tomu, aby v interiéru byla přijatelná teplota i v noci, když nepřikládáme palivo. Pokud jsou takové stavby obývané jen občasně, v zimním období poměrně dlouho trvá, než se interiér zahřeje na příjemnou teplotu. Stavby z lehkých materiálů (kombinace polystyrenu, dřeva, minerální vlny a pórobetonu) jsou energeticky úsporné a vyhřejí se rychle po zatopení, ale po přerušení vytápění rychleji vychladnou. Tomu je třeba přizpůsobit vytápění. Z tohoto hlediska je na občasně obydlenou chatu velmi vhodná lehká konstrukce. Aby se využily obě kladné vlastnosti (akumulace i dobrý tepelný odpor), vyrábějí se prvky, které mají dobré tepelně izolační vlastnosti z dobrých tepelných akumulátorů (lehčené cihly), nebo se kombinují různé konstrukce (například polystyrenem zateplená betonová či kamenná zeď).
Vlhkost ve zdivu
Snižuje tepelně izolační vlastnosti zdí a zvyšuje vlhkost v interiéru. Výrobci zdicích stavebních materiálů úspěšně řeší tento problém například prodejem tzv.. přesných cihel nebo přesných pórobetonových tvárnic, které se lepí tenkou vrstvou lepicí malty s minimálním množstvím vody.Zkušení zedničtí mistři doporučují hrubou stavbu "přezimovat" i proto, aby se z konstrukce odpařila voda. Při stavbě montovaných domů na bázi dřeva se voda prakticky nepoužívá. Zdravé bydlení ovlivňuje i schopnost materiálu propouštět vodní páru. Z tohoto hlediska jsou vhodné materiály s nízkým difuzním odporem.
Ceny
Pokud jsme se rozhodli pro jeden z materiálů, před koupí si vypracujeme rozpis na konkrétní dům a vyžádáme cenovou nabídku od více prodejců (snadno je porovnáme pomocí internetu). Ceny na trhu jsou natolik rozdílné, že mohou kolísat v rozmezí až 25%. Při kalkulacích je vhodné zakomponovat do ceny základního zdicího materiálu i cenu spojovací malty.
Cihly
Keramické zdící materiály - cihly - jsou sice klasickým stavebním materiálem, ale i jejich vývoj v poslední době přinesl řadu zlepšení - zejména v oblasti tepelně izolačních vlastností, pevnosti i rozměrové a tvarové přesnosti. Proto jsou vhodné na novostavby rekreačních domů i chat.Dutiny v děrovaných cihlách stěžují přechod tepla, jsou proto významné z hlediska tepelně izolační funkce. Cihly na obvodové zdivo jsou navíc lehčené i ve střepu, který je protkán hustou sítí pórů. Většina současných cihel se vyrábí v provedení pero - drážka, tj. styčnou spáru tvoří do sebe zapadající systém per a drážek bez promaltování. Ušetří se tím do 50% malty a asi 15% času zedníků. Obvodové stěny z příčně děrovaných cihel určených pro tento účel netřeba z hlediska stavebních předpisů dodatečně zateplovat - stěna tloušťky 44 cm splňuje, ba i překračuje tepelně izolační parametry, které požaduje současná norma.
Broušené cihly
Na našem trhu se zabydluje i stavební systém z broušených cihel, které se vyznačují vynikající rozměrovou přesností a opracováním. Přínos tohoto systému spočívá v mimořádném snížení pracnosti a zrychlení práce při zdění stěn až o 25%. Broušené cihly se vypalují stejně jako jiné lehčené cihly, avšak ložné plochy cihel se po vysušení nebo vypálení vybrousí na zařízení se dvěma navzájem rovnoběžnými brusnými kotouči do roviny. Takto upravené cihly mají stejnou výšku s odchylkou maximálně 1 mm a dvě navzájem rovnoběžné a dokonale rovné ložné plochy. Klasická zdicí malta, která se u běžných cihel nanáší v tloušťkách 10 až 12 mm, se u přesných cihlách nahrazuje lepicí maltou nanášenou v tenké vrstvě. Výsledkem je cihelné zdivo s tenkými spárami o tloušťce 1 až 3 mm. Pro zdění nejsou potřeba velké míchačky na výrobu malty, jejíž spotřeba se tím snížila až o 75% oproti zdění s cihlami vybavenými perem a drážkou (při kterých se styková spára nemaltuje; oproti cihlám s hladkou stěnou je úspora ještě vyšší).Snižuje se množství zabudované vlhkosti do zdiva a oproti klasickému způsobu se snižuje i riziko chyb při zdění, neboť cihly k sobě přesně přiléhají. Podmínkou je však přesné založení první řady cihel. Novému způsobu zdění je přizpůsobena i výška cihel. I v tomto případě zůstává zachován výškový plánovací rastr, který o skladebné výšce jedné řady cihel má 250 mm.
Tvárnice z pórobetonu
Pórobeton (plynosilikát) je vhodný na stavbu občasně (zejména v zimě) obývaného objektu s požadavkem rychlého zahřátí interiéru. Ideální je však i na rekonstrukce, nadezdívání, například při přestavbě podkroví. Přesné pórobetonové tvárnice (vyrábějí se s maximální odchylkou 2 mm) se lepí tenkou vrstvou tmelu, a tak eliminují tepelné ztráty vznikající přechodem tepla přes maltu. Tento materiál je velmi dobře opracovatelný, a proto není problémem vytvářet různé oblouky, klenby a zalomení bez zbytečných ztrát materiálu. Vyrábí se z křemičitého plniva, pojiva, vody a plynotvorné přísady.Díky ní dosahuje výborné tepelněizolační vlastnosti a je také relativně lehký. Pórobeton má poměrně nízký difúzní odpor, umožňuje přechod vodních par a reguluje vlhkostní poměry v interiéru. Má však i poměrně velkou nasákavost, měl by proto být chráněn před vlhkostí, a to jak během stavby, tak i po jeho zabudování. Výrobci mají ve svém sortimentu i doplňkový materiál (U-profily na překlady, věncové tvarovky). Někteří výrobci pórobetonu nabízejí navíc montovaný stropní systém. Nespornou výhodou tohoto typu materiálu je poměr jeho ceny a kvality. Při zdění nanášíme na spojované plochy tvárnic zubovou naběračkou rovnoměrně lepidlo ve vrstvě 2 až 3 mm. Pokud při zdění používáme hladké tvárnice nebo tvárnice s kapsou, spojujeme je na svislých plochách pomocí lepidla, které dodává nebo doporučuje výrobce tvárnic. Při použití tvárnic pero - drážka lepidlo nenanášíme na svislou stykovou plochu. Výškové uložení tvárnic kontrolujeme obyčejnou vodováhou. Tvárnice ve zdivu je třeba provázat nejméně na délku 4,5 cm.
Lehčený beton
Na stavbu obvodových konstrukcí se používají i dutinové tvárnice z keramického betonu. Plnivem je kamenivo z expandovaného jílu známé jako keramzit nebo Liapor. Zdivo z něj je objemově stálé, takže omítka méně praská, má relativně vysoký tepelný odpor a dobrou schopnost pohlcovat zvuk.
Tvárnice na bázi dřeva
Dřevocementové (třískocementové, štěpkocementové) materiály se vyrábějí lisováním smrkových štěpků, vlny, třísek s cementem a jinými přísadami (např. vodní sklo). Tvarovky a desky se lisují pod velkým tlakem. Jejich hydrofobní úprava zabraňuje pronikání vzdušné vlhkosti. Díky konstrukčním detailům tvarovek, překladů a věnců ani zde nedochází ke vzniku tepelných mostů. Tyto domy se často prezentují jako nízkoenergetické. Výrobci poskytují k materiálu podrobný návod, protože tento systém je určen převážně na výstavbu domu svépomocí. Přesto lze z něj realizovat stavbu s výškou až do čtyř podlaží.
Polystyrenové bednění
Jedním ze způsobů vybudování dobře izolované stěny, která přitom akumuluje teplo, je zhotovit stavbu z polystyrenových tvárnic vyplněných železobetonem. Připomíná stavbu pasivních domů. Stavbu si můžeme zhotovit svépomocí z jednotlivých dílců.
Betonové tvárnice na základy
Typickým sortimentem firem vyrábějících betonové zdící materiály jsou zdicí tvárnice, stropní systémy a doplňky. Bednící základové tvárnice se používají jako ztracené bednění pro vytvoření základů, sklepních prostor, garáží, plotů a podobně. Nosné a nenosné zdi se zdí z tvarovek zapadajících do sebe systémem pero - drážka. Vyrábějí se i ve vyhotovení na svislou maltovou spáru. Jsou z tepelně vodivého betonu, a proto je nezbytné celou fasádu budovy vždy důkladně zateplit.
Autor: Lenka Kostková
