Mladší školní věk dítěte - definice, vývoj a chování
U dívek i chlapců začíná mladší školní věk stejně a sice šestým rokem věku dítěte. Konec tohoto období je ale jiný. U dívek končí desátým a u chlapců dvanáctým rokem věku. Je to období velkých změn.
Mladší školní věk začíná nástupem do školy a končí nástupem puberty
Je to období rychlých a dramatických změn, které souvisí i se začátkem školní docházky (socializace, kolektivizace, dítě srovnává své schopnosti, vnímá, jak jeho schopnosti posuzují jiní, např.. učitelé). Ustupuje egocentrismus, rozvíjí se schopnost spolupráce. Dítě chápe už abstraktní a specifické pojmy (např. zachování životního prostředí), hodnotu peněz, pojem času, nápadný je rozvoj logického myšlení, naučí se číst, začne být motivováno vnitřními motivy a ne soutěživostí, rádo diskutuje.
Fyziologický růst a vývin
- Hmotnost a výška - Dítě přibere přibližně 3,2 kg ročně, 12 leté dítě váží asi 40 - 42 kg, dívky jsou většinou těžší. Charakteristický pro děti v mladším školním období je intenzivní růst do výšky. Průměrně dítě ročně vyroste o 6 - 8 cm. Před pubertou nastává tzv.. růstový spurt - růst se ještě zrychlí. U dívek je toto období mezi 10 - 12 rokem, u chlapců mezi 12 - 14.rokem. Proto jsou dívky výšší, chlapci silnější.
- Tělesné proporce - Dítě nevypadá hubeně (výrazně se zvyšuje hmotnost), začínají se projevovat individuální rozdíly.Typický je rychlejší růst končetin než trupu.
- Zrak, sluch, hmat - Zrakové vnímání je přesné, zraková ostrost se ustálí. Sluch je dobře vyvinutý, dítě rozlišuje i velmi jemné rozdíly v hlasitosti a výšce tónu. Velmi dobře vyvinutý je i hmat školáka. Dítě lokalizuje studené i teplé body, umí určit předmět, který nevidí (stereognózie).
- Motorika - V mladším školním věku velmi intenzivně pokračuje i pohybový vývoj. Zdokonalují se svalové schopnosti, zlepšuje se koordinace pohybů. Dochází ke zlepšování a zdokonalování jemné motoriky.Celkově ve vývinu jemné motoriky v tomto období lépe postupují dívky než chlapci.
Pohyb je pro dítě nezbytnou nutností a podmínkou zdravého vývinu
Mladší školní věk je obdobím velké pohybové aktivity, kterou si dítě osvojuje i ve sportovních činnostech a kterou lze pozorovat v různých cvičeních, pohybových a sportovních hrách.
Vnímání a pozornost
Školní docházkou se vnímání stává organizovanější a systematičtější. Vnímání postupuje od obecného k analytickému (dítě v předškolním věku vnímá předměty a jevy celkově a málo diferencovaně, vnímání dítěte v mladším školním věku se stále více zaměřuje na detaily, různé znaky a vlastnosti předmětů a jevů). Škola od dítěte vyžaduje jistou soustředěnost na činnosti a školní aktivity. Dítě si už proto nevystačí s mimovolní pozorností, ale musí se naučit záměrně se soustředit na splnění úkolů. Narůstá rozsah a stálost pozornosti. Dítě se postupně učí rozdělovat pozornost na více činností prováděných ve stejnou dobu.
Paměť a fantazie
Na začátku školní docházky se děti často uchylují k mechanickému zapamatování slovního materiálu (jednodušeji řečeno biflovat se). Postupně se v paměťových procesech rozvíjí i logická složka, ale k převaze logické paměti dochází až kolem 10.roku. Představy a fantazie se u dětí předškolního věku vyznačují názorností, mnohdy jsou takové živé a konkrétní, že nahrazují skutečné zážitky (mluvíme o tzv.eidetických představách). Ve vyučování představy dítěti nahrazují pojmy. Rozvinutost představ se ve velké míře uplatňuje ve školní úspěšnosti dítěte a hlavně při rozvoji myšlení a tvorbě pojmů. Bohatost představ dítěte souvisí i s činností jeho fantazie. Fantazie dítěte se ve velké míře uplatňuje zejména na začátku mladšího školního věku a to ve způsobu, jak dítě ve svém vědomí odráží a zpracovává skutečnost. Jeho vyjádření a věcech, jevech a zážitcích pronikají subjektivní představy, touhy, přání a jsou zkreslené různými citovými stavy (strach, radost apod..). Dítě je často přesvědčené o jejich reálnosti a pravdivosti, ačkoli nemají platnost spolehlivé informace. Na konci mladšího školního věku (okolo10.roku) se dítě stává více kritické (souvisí to s rozvojem myšlení) a tím je stále více schopno odlišit fantazii od skutečnosti.
City
V tomto vývojovém období se mění způsob prožívání citů, city jsou bohatší a rozvinutější. U dětí v mladším školním období lze pozorovat strach z nereálných podnětů (např. tajemné, vymyšlené bytosti), které na děti působí prostřednictvím knih, filmů, rozhovorů, slov. Stále více si uvědomují i reálné nebezpečí a z toho pramení i další druhy strachu (strach z nehody, nemoci, tmy, noci, smrti ...). Mění se emocionální chování dítěte, dochází k rozvoji tzv.vyšších citů (intelektové, estetické, mravní city). Stále více se rozvíjejí i sociální city zejména ve vztahu k učiteli a spolužákům. Pro dítě, které začíná školní docházku, představuje učitel moudrost, moc, autoritu. Malý žáček učitele respektuje, obdivuje, vytváří si k němu silné citové vazby, dělá vše pro to, aby se mu zalíbil. Více mu záleží na přízni učitele jako na přízni spolužáků. Autorita učitele v očích dítěte však s narůstáním kritičnosti myšlení klesá (kolem 9.-10.roku už dítě kritizuje chování učitele, stěžuje si na nespravedlnost atd.). Intenzivněji se však rozvíjejí vztahy mezi dětmi. Zatímco na začátku školní docházky jsou vztahy mezi dětmi povrchní, slabé, krátce trvající, společnými cíli, úkoly, které musí splnit a hlavně každodenním soužitím se u nich vytváří cit sounáležitosti a vzájemnosti. Přátelství jsou v tomto období trvanlivější, děti se navzájem vyhledávají, hrají, dávají si malé pozornosti, ale dělají i ústupky a přinášejí oběti (kryjí přítele, dítě pomáhá příteli, brání ho). Vztahy mezi dětmi se více diferencují, do popředí vystupuje odlišnost chlapců a dívek. Chlapci i dívky si vytvářejí vlastní uzavřené skupiny. U dětí v mladším školním věku není běžné, aby si chlapci a dívky hráli spolu. Vyplývá to ze zmiňované odlišnosti v zájmech, chování, postojích. Chlapci většinou pohrdají dívkami, vychloubají se před nimi a podceňují je. Dívky se jich často bojí, Straní se jich a snaží se je předstihnout vzorným chováním a pílí. Podstatné změny ve vzájemných vztazích mezi chlapci a dívkami nastávají až v období dospívání.
Upevňování a podpora zdraví
I v tomto období nelze zapomínat na pravidelné lékařské prohlídky a očkování. Mohou se odhalit poruchy zraku i nesprávné držení těla. Při poruchách řeči je potřebná péče logopeda. Nadále je třeba věnovat pozornost péči o chrup (poruchy vývoje chrupu). Období mladšího školního věku je obdobím, kdy jsou děti nejméně postiženy nemocemi. Důležitá je správná životospráva a dostatečná prevence úrazů.
Autor: Lenka Kostková
