Na co budou vzpomínat naše děti?
Vzpomínky na dětství dokáží pěkně zahřát u srdíčka. Sice ne vše bylo vždy úplně ideální, ale léty si pamatujeme jen to lepší a časem si své dětství idealizujeme. V pubertě bychom rádi vyměnili zpátečnické rodiče, zrušili vánoce, rodinné oslavy a rituály, ale časem na to vzpomínáme se nostalgií a dokonce i slzami v očích. A co my, jak na nás budou vzpomínat naše děti? Máme ještě čas na rituály, čtení pohádek či hraní společenských her? Pozor na to, i naše děti vyrostou a budou chtít vzpomínat, tak jako my!
1. Čtení pohádek
Máma nebo táta ... Čtení pohádek, vyprávění příběhů, společné vymýšlení příběhů, to vše jsou jedny z nejsilnějších dětských zážitků. Pamatujete si na ty slastné chvíle v matčině náručí, nebo když seděla na vaší posteli a tichým příjemným hlasem vám četla pohádku na dobrou noc? Nikam se nespěchala a my jsme měli krásnou harmonickou vzpomínku na celý život. Dopřejme ji i našim dětem!
2. Vroucně objetí a polibky
Kdo by si nepamatoval na měkké teplé objetí maminky a její polibky! Každý jeden člověk potřebuje objetí, děti o to víc! Svět je v mnohém pro ně cizí, a v mámině náručí, objetí, mají jedinou jistotu. Podle odborníků na dětskou psychiku je velmi důležité nezmeškat čas, kdy děti potřebují naše objetí. A věřte tomu, že obejmout potřebují i adolescenti!
3. Být zde pro své děti a poslouchat je
Vzpomeňte si i sami na chvíle, kdy rodiče poslouchali naše trápení a my jsme věděli, že pouze jim se můžeme bez problémů se vším svěřit. Věděli jsme, že i když jsme udělali něco špatného, nebo se nám něco nepovedlo, když řekneme pravdu a vyjádříme, co nás tlačilo v dětské dušičce, rodiče to akceptují, přijmou s láskou a pochopením. Vysvětlili nám, jak to v životě chodí, politovali nás, když jsme ztratili kamarády ve školce a měli bolavé srdíčko. Umět poslouchat své děti je velmi důležité. Dnes je často jen okřikneme, odvětíme, že nemáme čas, nemůžeme je poslouchat a když se tak i tváříme, mnohokrát je vůbec nevnímáme. To je obrovská chyba, protože dítě velmi rychle zapomíná na to, co chtělo říct a když mu řekneme, že teď ne, ale později, už si nebude pamatovat, co vlastně chtělo. Navíc takto si budujeme pevnou důvěru dítěte. Snažme se vždy poslouchat to, co nám chce dítě říct, protože za pár let se to obrátí proti nám. My budeme chtít, aby s námi mluvilo, ale tehdy už nebude mít chuť ani potřebu.
4. Společné hry
Vzpomínáte na Člověče, nezlob se, karty, pexeso, kvarteto, Kloboučku hop nebo skládání lega? Pro děti jsou nejcennějšími momenty právě takto strávené chvíle s rodičem. Není potřeba přitom mnoho, stačí když si určíme jeden den týdně, kdy si s nimi budeme hodinku hrát. Největší efekt mají hry, které hraje celá rodina spolu. Jsou to speciální momenty, které spojují rodinu, přinášejí zábavu a uvolnění, které potřebujeme nakonec i my samotní.
5. Pocit, že jim věříme a podporujeme je
Dítě, které nemá v rodiči oporu, těžko dosáhne další posun, protože nemá motivaci. Podporujme je, chraňme a dejme jim pocit, že jim důvěřujeme - jen tak dokážou udělat i nemožné. Pokud se jim něco nedaří, netrvejme na tom, že to musí dokázat naopak podporujeme je v tom, v čem jsou dobré a jedinečné. Dopřejme svým dětem vzpomínku, na kterou nikdy nezapomenou, ukažme jim, že je milujeme, i tehdy, když omylem shodí a rozbijí vázu, nebo když donesou horší známku. Ukažme jim, že všechny problémy se dají zvládnout a i ta špatná známka se dá opravit.
6. Tradice a společné stolování
Mnoha mladým párům připadají rodinné tradice spíše k smíchu než jako něco důležitého, ale věřte tomu, pro děti jsou potřebné. Vůně a chuť jídla při společném stolování v neděli, či slavnostní sfouknutí dortu, když mají své výročí a kolem je celá rodina - to jsou chvíle, které přímo vyživují dětskou psychiku. Vytvořte si vlastní tradice, které skutečně i dodržujte, uvidíte, že přinesou radost všem. Když děti přizveme do přípravy jídla nebo oslavy - darujeme jim další úžasnou vzpomínku.
