Naučme své děti vidět Vánoce nejen přes množství dárků
Vánoce, to pro většinu dětí, ale bohužel i dospělých znamená vytoužené a zasloužené volno, dárky a spoustu dobrého jídla. Ano, je to v pořádku, že se těšíme na lahůdky, které si jiné dny v roce nedopřejeme, ale Vánoce, to je i něco jiného. A nemusíme být ani věřící, abychom vnímali Vánoce jako svátky, které by měly obdarovat hlavně naši duši. Naučme to tak i své děti. Určitě bude krásné vidět jejich rozzářené oči nad koupeným dárkem, jen ji vysvětleme, že je i něco víc!
1. Nejen být obdarovaný, ale také darovat
Krásným zvykem je, pokud se děti naučí nejen očekávat dárky, ale také udět něco darovat. Nemusíte jim, samozřejmě, prozrazovat pravdu o Ježíškovi a nošení dárků. Stačí jim vysvětlit, že některé děti prostě nemají takové štěstí, a že možná ani nemohou nebo neumí napsat dopis Ježíškovi. A že takovým dětičkám mohou něco darovat právě ony. Mohou to být nadbytečné hračky, se kterými se již nehrají, knížky, oblečení, cokoliv. Lidí v nouzi je nepočítaně, stačí se poptat v okolí nebo můžete takové věci poslat na charitu, případně i sami odnést těm, kteří to potřebují či darovat do nemocnice nebo dětského domova. Dovolte vašim dětem, aby mohly vybíral věci, kterých se chtějí zříci a darovat je druhým. Naučí je to hodně ... V nejedné rodině je toto pravidelným předvánočním (ačkoli nemusí to být vázáno pouze na tyto svátky) zvykem.
2. Vzpomenout si na staré a opuštěné
Asi v každé rodině je někdo starý, třeba vzdálený strýc či teta a podobně, s kým se až tak často nevídáte. A nejednou jsou to více či méně "zapomenutí" lidé, zvláště, pokud žijí sami nebo v domově důchodců, případně jsou v nemocnici. Kdy, pokud ne na Vánoce bychom si na takové lidí měli vzpomenout? A je dobré, pokud do toho zapojíme i naše děti. Pro staré a opuštěné lidí je návštěva jejich blízkých tím nejkrásnějším a nejcennějším vánočním dárkem, nic je nepotěší víc než vědomí, že na ně stále ještě někdo myslí a zajímá se o ně. Děti mohou pro babičku vyrobit i nějaký ten malý dárek - vlastnoručně vyrobenou pohlednici, ozdůbkou na stromeček či cokoli jiného. Pokud se nemůžete vydat na návštěvu, můžete si vzpomenout alespoň vánoční pohlednicí či telefonátem. Určitě má ale vždy přednost osobní návštěva.
3. Buďte jim příkladem
Děti jsou jako houba a nasávají vše, co vidí. Vy jste pro ně tím nejlepším příkladem a vzorem a děti se učí zejména pozorováním. Proto dělejte to, co chcete, aby jednou dělaly vaše děti. Nestačí jim jen vyprávět o tom, jak je dobré a důležité dělat dobré skutky, podělit se o nadbytek svých věcí s těmi, kteří na to nemají nebo potěšit staré a opuštěné lidí návštěvou. Pokud to nebudete sami praktikovat, jsou to jen slova. Ale pokud vaše dítě uvidí a samo zažije ve vaší rodině, že to takto skutečně děláte, že se těmi slovy opravdu řídíte, je to docela jiný případ. Je velmi pravděpodobné, že to vaše dítě bude jednou takto dělat i ve své vlastní rodině v budoucnosti.
A proč je to důležité?
Dnešní doba je dobou konzumní. Velmi jsme si zvykli vidět i Vánoce přes materialistický a konzumní pohled. A naše děti tím trpí (i když to navenek tak vůbec nemusí vypadat). Množství dárků, hraček, když dítě neví, který dárek otevřít dříve, jsou často jakousi podvědomou náplastí rodičů na nedostatek času či pozornosti věnované dítěti. Kopec jídla, kterým se často plýtvá. Vánoce ale opravdu nejsou o počtu dárků či množství jídla a není to fráze. Vánoce by nás měly sblížit jako rodinu, měly by v nás rozezvučet pocit vděčnosti za to, že můžeme být spolu, že máme co jíst a že si nějakou tu drobnost pod stromečkem najdeme. Je krásné, pokud v tento čas (ještě lépe, pokud to není jen během Vánoc) umíme potěšit i druhé lidi a naučíme to i naše děti.
Autor: Lenka Kostková
