Nemoci, za které si můžeme sami
Za civilizační nemoci si můžeme sami. Tak to je poněkud drsné konstatování a určitou roli zde hraje i dědičnost, ale i rizika dědičnosti se dají správným životním stylem ovlivnit. Určitě neovlivníme vše i kdybychom sebevíc chtěli, ale můžeme se o to alespoň pokusit.
Vysoký tlak
Pokud je krevní tlak velmi vysoký, má obvykle přívlastek tichý zabiják. Na jeho vzniku se podílejí zejména takové rizikové faktory jako životní styl, prostředí a návyky. Za normální krevní tlak se považuje 120/80 mm Hg, a za vysoký od 140/90, který se nesmí podceňovat, ale léčit. Pod vysoký tlak se nejčastěji podepisuje obezita, stres, kouření ,, ale i dědičnost, onemocnění oběhové soustavy či ledvin. Hypertenze postihuje asi 20% populace, a když se neléčí, jeho prvním příznakem může být infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Význam léčby se často podceňuje, a přitom může vysoký tlak přispět ke zvýšení rizika onemocnění srdce, ledvin a očí. Velmi výrazné zda náhlé zvýšení krevního tlaku se může projevit bolestmi hlavy, pocitem nepříjemného nebo nepravidelného bušení srdce a celkovou únavou. Rizika vysokého tlaku se dají snížit osvojením si zdravého životního stylu. A když je tento neduh zděděný, pak je třeba změnit některé rizikové faktory, jako např. omezit solení, dbát na správné složení stravy, konzumovat málo červeného masa a nahradit jej drůbežím nebo rybami. Omezit používání nasycených tuků při přípravě jídel a zaměřit se na nízkotučné potraviny nebo kvalitní tuky (olivový olej). Přednost dávat nízkotučným jogurtům, mléku a sýrům s obsahem tuku do 30%, jíst hodně zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků a pravidelně cvičit. Kromě toho je třeba se vyhýbat stresu, omezit pití alkoholu a dát sbohem nadváze.
Problémy s páteří a kostmi
Touto civilizační chorobou trpí téměř 80% dospělé populace. Za bolest páteře, čili obranného mechanismus organismu si můžeme většinou sami, protože se nedostatečně hýbeme, většinou nesprávně sedíme a máme problémy s nadváhou. K tomu je třeba připočíst mechanické poškození, příliš velkou námahu, špatné držení těla, nevhodnou obuv i polštář na posteli. Nejvíce bývá zatěžována krční páteř, která je prakticky po celý den v jedné poloze - předklonu, např. při práci s počítačem nebo během dlouhé jízdy autem. Bolest v křížové oblasti páteře nám může zčásti paralyzovat dolní končetiny, do kterých nejčastěji vystřeluje. Pod tyto následky se podepisuje zejména špatné držení těla, nepřiměřené zatěžování a nadváha, ale někdy i nadměrný stres, deprese či proměnlivé počasí. Akutní bolest obvykle pochází z namožených svalů a vazů. Přetrvávající problémy s páteří mohou být způsobeny také artritidou a osteoporózou, kterou charakterizuje redukce kostní hmoty a její hustoty až o 50% a při nedostatečném příjmu vápníku, resp. jeho velkých ztrátách však kosti měknou. Opačný efekt (zpevnění) lze dosáhnout pouze doplněním potřebných živin a správným zatížením. Onemocnění provázejí mimořádně bolesti či trhání v kostech, zvýšená kazivost zubů, pálení žáhy, problémy s klouby, deformace kostí a jejich časté zlomeniny. Příčinami odvápnění a nízké hustoty kostí je dlouhodobá nesprávná výživa, dlouhodobá léčba kortikosteroidy, menopauza, nadměrná činnost štítné žlázy, onemocnění jater i omezený pohyb. Prevenci a léčbu podporuje vyvážený příjem bílkovin, dostatek mléčných výrobků, syrového ovoce, zeleninových salátů, ořechů a semen, ale i dostatek pohybu. Pravidelné tělesné zatěžování aktivizuje regeneraci kostí ,, přičemž nejzdravější je chůze během slunečných dnů. Denně 20 minut aktivizuje vitamin D, bez kterého nelze vápník ze střev přemístit do krve a odtud do buněk kostí.
Ochrana srdce
Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtnosti na celém světě a nejzávažnějším onemocněním současnosti. K jeho základním formám patří ischemická srdeční choroba a mozková mrtvice. Věk našeho organismu a jeho motoru - srdce ovlivňuje vysoký cholesterol a krevní tlak, nezdravý životní styl, nevhodná strava, kouření, diabetes mellitus, stres, nervozita, obezita a nedostatek pohybu. Muži jsou rizikovější pro vznik kardiovaskulárních onemocnění než ženy, přestože je riziko mozkové mrtvice pro obě skupiny stejné. Podobně je to i u mozkových příhod a onemocnění periferních cév. Při vzniku tohoto onemocnění hrají důležitou roli psychosociální faktory. Zvýšený stres totiž navozuje větší náchylnost ke kouření, pití alkoholu, větší příjem stravy, zejména cukrů, špatnému spánku, střetu koncentrace apod. K rizikovým faktorům srdečně-cévních onemocnění dnes patří i komplikované mezilidské vztahy, ztráta zaměstnání, nedostatek financí, nebo naopak, velké pracovní vypětí, reakce hněvu a nenávisti, ale také nesprávné stravování. Protože jen zdravá a vyvážená strava může dopomoci ke snížení rizika srdečních onemocnění a náhlých cévních příhod.
Autor: Martina Dvořáková
