Opravy balkonů - sanace konstrukcí, rekonstrukce podlahy
Opravy balkonů nejsou jednoduchou záležitostí. Zkušeností s realizací oprav přibylo, ale ne vždy je dokážeme správně zúročit. Existuje mnoho případů, kdy byla provedena oprava balkonu, ale předtím nebyla realizována jeho sanace. Následky na sebe nedaly dlouho čekat a finanční prostředky vynaložené na opravu se ukázaly již po jedné zimě jako promarněná investice. Oprava nesmí probíhat živelně, musí jí předcházet odpovědné posouzení a komplexní návrh zkušeného odborníka, který bude respektovat požadavky uživatele a zároveň splňovat všechny tepelně technické požadavky na konstrukci.
Příčin poruch balkónů již po prvním zimním období může být několik
špatně projektovaná skladba konstrukce balkonu, nekvalitně provedená práce realizační firmy, požadavek na nejlevnější variantu provedení, provádění v době, kdy by měly být stavební práce venku zastaveny z důvodu nepříznivých klimatických podmínek, nebo kombinace těchto několika faktorů. Balkony a lodžie jsou konstrukce, které jsou velmi namáhány klimatickými vlivy. V důsledku střídání teplot a vlhkosti dochází k objemovým změnám, možnou deformaci či poškození jejich konstrukce, jakož i ke korozním změnám materiálu. Zvláště v případě balkonů se dostává například statika do konfliktu se změnami vlivem působení teplotních rozdílů. Balkony jsou totiž konstrukčně konzoly vysunuté z nosné konstrukce domu, které prostupují obvodovým pláštěm. V místě prostupu vzniká tepelný most, kterým proniká konstrukcí do interiéru chlad a ten ovlivňuje tepelně technické vlastnosti objektu (úniky tepla, vysoké rozdíly teplot v interiéru, srážení vody na stěnách a následné tvoření plísní). V případě lodžií vznikají podobné problémy.Při opravách je důležité vyřešit - spolu s přerušením tepelného mostu vložením tepelné izolace - i systém odvodnění podlah a kotvení zábradlí. Poruchy nosných konstrukcí balkonů vznikají převážně na poškozenou nebo chybějící hydroizolaci.
Statické poruchy panelových balkonů a lodžií
Nejčastější statickou poruchou jsou koroze nosných ocelových prvků, čímž se snižuje nosnost balkónových konzol. Již při výrobě a montáži se v mnoha případech nedodržela tloušťka krycí vrstvy betonu předepsaná projektem (často má výztuž krytí pouze 0 až 5 mm). Stropní panely mají také v důsledku nedostatečné technologické kázně při montáži nebo chybně připravených svislých konstrukcí nedostatečnou délku uložení. Pro nedostatečnou údržbu - neobnovení nátěrů - dochází ke korozi oplechování podlah lodžií, teras a balkonů a následně zatéká srážková voda. Koroze plechu pokračuje i uvnitř konstrukce balkonu, plech zvětšuje svůj objem a způsobuje další zvětšování spáry a masivnější zatékání vody do konstrukce. Koroze postihuje také kotevní prvky, rámy a sloupky, které vlivem nevhodně řešených detailů se nedali dostatečně ošetřit. Při nedostatečné údržbě styků oplechování s konstrukcí nebo dlažbou balkonu se tento detail poškozuje náletovými rostlinami.
Sanace lodžií a balkonů
Sanování balkonových konstrukcí je jednou ze základních součástí revitalizace panelových domů. Při sanaci je nejdůležitější zabránit dalšímu zatékání do konstrukce. Před sanací musíme balkon či lodžii posoudit z hlediska statických a stavebně technických poruch a nechat podrobně zpracovat odborný postup opravy. Co nejčastěji obsahuje? Na začátku je nezbytná sanace statických a korozních poruch, pak se musí odstranit tepelné mosty zateplením, důležité je nezapomenout na dostatečné vyspádování a spolehlivý systém odvodnění a také na kvalitní oplechování s precizně provedenými detaily, aby se zabránilo dalšímu korodování konstrukce způsobenému průnikem vody. Před úspěšnou sanací musí být připraven architektonický návrh, který kromě estetických záležitostí může vyřešit například rozšíření podlahové plochy balkonu nebo uzavření prostoru lodžie dodatečným zasklením. I v případech dodatečně zasklených lodžií je důležité vyřešit detaily v místě ukončení podlahy lodžie. Sanační postupy balkonů a lodžií musí navrhnout odborník s ohledem na konkrétní podmínky.
Poruchy vzniklé nesprávně provedenou sanací
• Ve snaze ušetřit se realizuje nová podlaha balkonu s ponecháním původního kotvení sloupků, které mají pouze pohledovou manžetu. V místě zakotvení do stropního panelu jsou ale zkorodované a přestávají plnit funkci. Tak se snižuje pevnost ukotvení zábradlí, které je podporováno pouze v místech příčných stěn a ztrácí svou statickou funkci.
• Zateplení lodžiových stěn se často provádí bez kontroly kotvení zábradlí. Možná existující koroze v detailu ukotvení pak pokračuje i pod zateplovacím systémem, a pokud se kotvení nachází v místě kondenzování vodních par, postupuje koroze rychleji. Jde o skrytou a velmi nebezpečnou poruchu. Zábradlí přestává plnit svou statickou funkci a prostředky vynaložené na zateplení jsou znehodnocené..
Rekonstrukce podlahy balkonu
Rekonstrukce podlahy balkonů a lodžií patří k nejsložitějším úkolům při regeneraci obvodových plášťů panelových domů a správný návrh musí vycházet z vhodné kombinace materiálů jednotlivých vrstev a odpovídajících konstrukčních detailů. Nejčastější chybou je, že se podlahové vrstvy zcela nebo jen částečně nahrazují novými, aniž se odstranily příčiny poruch.Velmi důležité je napojení podlahových a hydroizolačních vrstev na svislou konstrukci, řešení okapní hrany balkonu nebo napojení hydroizolace a podlahy na práh balkonových dveří.
Krok za krokem
Pokud je podlahové souvrství a konstrukce balkonu vážně poškozena, je nutné stávající skladbu balkonu vybourat až na nosnou konstrukci. Nosná konstrukce se musí zbavit všech nesoudržných částic, zbytků původních malt, nátěrů, prachu, nečistot a dalších materiálů, které by mohly ovlivnit přídržnost nových nanášených vrstev. Stávající podklad dostatečně navlhčit tak, aby voda byla nasáta pouze v pórech stávajícího betonu, ale aby se povrch neleskl. Na takto připravený podklad se nanese přilnavý nátěr nebo vrstva, která propojí původní a novou vrstvu potěru v tloušťce zhruba 1 až 2 mm. Ještě do čerstvé, nezaschlé přilnavé vrstvy se vyhotoví vyspádovaný potěr, připravený ze suché směsi s konzistencí mokré betonové směsi. Pak je nutná technologická přestávka nejméně 28 dní, aby betonový potěr dostatečně vyzrál. Při rekonstrukcích lze použít i potěrové směsi z rychlovazných pojiv, které urychlují průběh zrání a vysychání. Tak se technologická přestávka zkrátí na jeden den. Po vyzrání potěru se jeho povrch ošetří pružnou dvousložkovou cementovou hydroizolační stěrkou v dostatečné tloušťce i se síťovinou ze skelných vláken, kteří se vtlačí do poslední vrstvy. Na všechny problematické detaily balkonu nebo terasy - v kontaktu vodorovné konstrukce a svislé konstrukce, dilatace a případné prostupy se musí do hydroizolační stěrky osadit pružný pogumovaný pás. Celková tloušťka hydroizolace nesmí být menší než 2 mm. Po nanesení hydroizolace musí být plocha chráněná před deštěm po dobu minimálně 24 hodin. Hydroizolace musí zrát nejméně 5 dní.Vzhledem k velmi vysokým rozdílům teplot na dlažbě balkonu, které dosahují až 100 ° C, je třeba na lepení dlažby použít zlepšené, vysoce deformovatelné rychle tvrdnoucí lepidlo. Při použití lepidla s normálním průběhem vytvrzení je vysoké riziko, že do spár ještě před zaspárování zateče voda a zabudovaná vlhkost by při klimatických změnách způsobovala poruchy. Název flexibilní nic nevypovídá o skutečných technických parametrech lepidla a často se za tímto názvem ukrývá materiál s velmi nízkou kvalitou. Aby se dosáhlo dokonalá pevnost spoje obkladu a jeho podkladu a vyloučili vznik dutin, je důležité nanášet lepidlo na podklad a také na rubovou stranu obkladu. Podél stěn třeba nechat volný prostor na dilataci. Šířku spáry dilatace je nutné volit s ohledem na formát dlažby. Při lepení soklu je také nutné zajistit dostatečnou šířku spáry mezi podlahou a spodní hranou soklíku, aby se zajistilo dokonalé utěsnění spáry trvale pružným tmelem. Jeho absence bývá velmi často zdrojem zatékání vody a následujících defektů (odmrzání). Všechny dilatační spáry vyplníme trvale pružným silikonovým tmelem který se vyrábí ve stejných barevných škálách jako spárovací hmoty. Před nanesením silikonového tmelu je vhodné boční hrany dlažby ošetřit penetračním přípravkem, který zaručuje dokonalou přídržnost tmelu ve spáře a dlouhodobou těsnost. Množství a šířku dilatačních spár by měl stanovit projektant stavby.
Pevné spáry vyplňujeme nejčastěji cementovými spárovacími materiály
Spárovací materiál na bázi speciálních hydraulických pojiv bez obsahu cementu zabraňuje vzniku nevzhledných výkvětů. Při přípravě spárovacího materiálu je důležité dodržovat pokyny výrobce, zejména při dávkování vody, a také pomalé míchání směsi, aby se zabránilo vmíchání nadměrného množství vzduchu. Povrch se následně dočistí vhodným hladítkem, nejlépe pomocí spárovací houby s obsahem celulózy. Má vysokou absorpční schopnost, zabraňuje rozplavování pigmentů a usnadňuje práci. Při provádění stavebních prací je vhodné využít technický servis dodavatele stavební chemie. Výrazně se tak eliminuje možnost chybných úkonů během aplikace a zákazník má větší jistotu, že práce byly provedeny odborně a se zárukou dlouhodobé funkčnosti.