Pomoc rodičů dětem s přípravou do školy
Rodiče by měli, alespoň v na nižším stupni školy, pomáhat dětem se školní přípravou. Nejsou to jen domácí úkoly, ale hlavně zopakování probraného učiva, nachystání školních pomůcek a pomoc s hledáním nových informací. Je tedy i na nás, jak první roky školy dítě zvládne a vytvoří si ke škole kladný vztah, který bude léty rozvíjet.
Umění snadno se učit
Jako správní rodiče si musíme najít správný poměr mezi naší aktivní pomocí při přípravě do školy a volným přenecháním povinností na dítě. Existují dva extrémní typy rodičů - ti, kteří mají na své dítě minimum času a myslí si, že umění učit by se mělo do dětí vkládat ve škole (často je proto dávají do soukromých škol v naději, že tam vykompenzují rodičovské nedostatky), a druzí rodiče by nejraději i dýchali za své děti, a co se týče vzdělávání, je to pak styl: Mami? Co jsme naposledy probírali z matiky? (Dítě nemá přehled ve vlastních povinnostech, neboť je zcela "pod máminou sukní"). Většina z rodičů se snaží (nebo by se měli snažit) dosáhnout optimální střední cestu, čili dítěti pomoci, usměrnit ho, ale zároveň ho nechat i samostatně pracovat. Co můžeme pro dítě udělat? Stačí myslet na pár zásad, které naučíme dítě používat.
Místo na učení
95% žáků potřebuje na učení klid. Základem je nerušit dítě během učení otevíráním dveří, či jiným způsobem narušovat tok myšlenek. Třeba si dát pozor i na příliš mnoho "zbytečných" podnětů - mobil byste při učení se s dítětem měli nechat vypnutý nebo ho alespoň ztišit. Rušivě působí i nahlas zapnutá televize v jiné místnosti či hudba. Nejlepší na učení je aktivní poloha za stolem na židli, některým žákům dokonce pomáhá procházení. Nedovolte dětem učit se v křesle, na gauči nebo v posteli, protože tato místa jsou určeny na klid a odpočinek a většinou znalosti nasbírané v této poloze jsou velmi krátkodobé. Mozek totiž dostává signál na odpočinek a ne na činnost.
Psací stůl
by měl být dostatečně široký na velký sešit a učebnici i na potřebné pomůcky (penál, pravítko ...). Dítě by zároveň mělo mít dostatečný prostor opřít si o něj celé předloktí. Vhodné je, pokud má stolek i zásuvky či poličky umístěny blízko sebe, aby se dítě zbytečně nerozptylovalo pobíháním a sháněním věcí. Světlo bychom měli v první řadě co nejvíce využívat denní, to znamená, že stůl by měl být u okna. Je však třeba myslet na dopad stínění při psaní a čtení, nejen na estetické zasazení stolu do designu místnosti. Pravák potřebuje světlo z levé strany, levák světlo zprava. Umělé osvětlení nesmí být příliš bílé a zářivé, neboť rozptyluje oči, a nevhodně slabé světlo oči unavuje. Průměr je slabší zářivka ve světlé (bílé, žluté, průsvitné) lampě nebo silnější v tmavé (modré, červené, černé) stolové lampě s pohyblivým ramenem, upevněné na stole nebo v blízkosti stolku.
Vzduch v místnosti je nesmírně důležitý
To znamená, že před učením je třeba pořádně vyvětrat. Čistý vzduch je potřebný pro náš mozek (spotřebuje největší část kyslíku), zívání při soustředění se znamená nedostatek kyslíku nebo pohybu.
Jídlo
Určitě se nevyplatí zkoušet při učení extrém - hlad, ale ani velmi plné břicho. Před učením nebo během něj (například jako malá přestávka) je vhodné připravit dítěti malou svačinu - chléb se zeleninou, jogurt, ovoce.
Jak na to? Zapojte všechny smysly
Člověk se učí všemi smysly: 20% si zapamatuje z toho, co slyšel; 30% si zapamatuje z toho, co viděl;50% když slyšel i viděl; 90% když předvedl nebo zažil. Při učení, bychom měli děti naučit využívat kombinaci smyslů, to znamená nahlas číst, nebo nahlas si zopakovat naučenou látku, případně si napsat záchytné body na papír a podle nich si zkusit říct dané učivo. 80% lidí je tzv.. vizuální typ, čili jejich paměť upřednostňuje "viděné" podněty. Jelikož si často přesně pamatuje, kde v sešitu se látka nachází, je vhodné, pokud si během učení dělá různé značky, zvýraznění v textu, obrazové zkratky a podobně. Toto vše dítěti pomůže snadněji se naučit. Akustický typ potřebuje všechno slyšet a motorický typ si musí důležité informace zapsat. Zkuste svému školákovi koupit malou tabulku nebo dostatek čistých papírů ve formátu A4, aby si mohlo dělat poznámky a takto si "kontrolovalo" naučené. Vždy se však snažte, aby děti při učení zapojovaly všechny své smysly, protože čím více jich je zapojeno, tím více je pozornost soustředěna na dané učivo, dítě je koncentrovanější a učení jde snadněji. Čili text si čte nahlas - zapojíte zrak i sluch. Pokud si dělá poznámky, nebo osnovu - zapojujete motoriku ... neméně důležité jsou konkrétní příklady, aby učení nebylo tak "abstraktní". Například zlomky se může dítě učit i na koláči ve tvaru kruhu či pizzy.
Zásady správného učení
- Důležité je vědět jak pochopit školní látku:
- Společně se podívejte, co se má dítě naučit. Zeptejte se ho, co si pamatuje z hodiny - nevadí, pokud si pamatuje minimum. Postupně se mu budou informace vytřibovat.
- Projděte si učební text a všechny důležité informace k tématu. Pokud jde o souvislý text - procházejte ho odstavec po odstavci a nabádajte dítě, aby vám řeklo, jak daný text pochopilo. Takto si postupně "nabaluje" souvislosti.
- Pak zkuste text zopakovat téměř "bez" knihy. Nebo jen s osnovou, kterou si dítě sepsalo.
- Na závěr by mělo dítě umět říci látku bez knihy a vlastními slovy. To je nejlepší kontrola toho, že dané látce rozumí. Vždy dbejte na to, aby dítě učivo nememorovalo, ale skutečné její rozumělo.Ptejte se ho, dávejte mu kontrolní otázky, mluvte o učivu, hledejte praktické propojení. Je to důležité i pro jeho další studium. Mnoho profesorů (už i na středních školách) si stěžuje, že dnešní děti neumí formulovat otázky, reprodukovat text vlastními slovy ani správně pochopit otázku vyučujícího - odpovídají na něco zcela jiného ...
- Nezapomeňte na opakování a upevňování - takže si nabyté znalosti můžete u dítěte ověřovat i "nenápadně" na procházce, při hře nebo se jen tak zeptat - prosím tě, jaké je hlavní město Islandu?
- Nezapomínejte dítě správně motivovat a zejména chválit, byť za maličkosti! Každým pochválen úspěchem se přibližuje k perfektnímu zvládání úkolů a povinností.
Posloupnost v učení
Posloupnost v učení se předmětů je neméně důležitá jako samotné učení. Doporučuje se, aby se nejdříve žáci učili předměty, které nemají velmi rádi a měli tak dostatek času na přípravu a na závěr se učili předměty oblíbené. Nemusí se to však dodržovat s železnou pravidelností. Jsou děti, které ruší vědomí, že se ještě navíc musí naučit další vybrané slova, najít podklady k projektu a napsat si úkol z přírodovědy. Proto můžete zvolit i opačný postup, tedy od nejjednoduššího k nejsložitějšímu. Nebo předměty střídejte - nejdříve předmět humanitního charakteru (čeština) a pak přírodní vědy (matematika).
Časový interval učení
by se měl podobat vyučovací hodině, čili 45 minut, ale mnoho dětí se neumí tak dlouho naplno soustředit, nebo naopak nepotřebuje tolik času na jeden předmět, proto je optimum 20-30 minut.
Samozřejmě, že tělo i mozek potřebují trošku "vypnout"
V případě potřeby zvolte přestávku. Měla by mít maximálně 10 minut. Nevěnujte se úkolům hned po návratu ze školy (zvláště pokud dítě není ve školní družině), dejte dítěti možnost dělat to, co chce. Nejlépe je, nechat dítě proběhnout venku, aby si vyčistilo hlavu. Pomáhají i rekreační sporty. Dítě si “vyčistí” hlavu a následně se osvěžené může věnovat učení.
Autor: Lenka Kostková
