V dětském pokojíčku nebo zatím jen v ložnici rodičů nesmí pochopitelně chybět dětská postýlka. Nabídka je v současnosti velmi pestrá, od klasických, jaké známe z dětství, až po nejrůznější modely ladící s ostatním nábytkem dětského pokoje. Materiálem je převážně dřevo, případně průhledný plast na bočnicích. Určitě nezapomeňte při nákupu postýlky žádat u prodejce dva následující doklady, které vám zaručí, že postýlka bude pro vaše dítě bezpečná, jak svou konstrukcí, tak i materiálem. Jde zaprvé o zdravotní atest vydaný akreditovanou zkušebnou, nestačí doklad okresní hygienické stanice, a zadruhé o splnění evropské normy závazné pro výrobce dětských postýlek. V Americe podobná norma neexistuje a v poslední době tam zemřelo několik batolat při snaze, dostat se ven z postýlky.
Postýlka s mnoha funkcemi většinou nesplňuje stoprocentně ani jednu. Ale pokud se přece jen pro ni rozhodnete, pořádně si vyzkoušejte všechny funkce ve všech jejích obměnách. V případě, že se rozhodnete pro klasickou nepřestavitelnou postýlku, můžete se také těšit z některých šikovných doplňků. Pokud nejsou tyto postýlky bez koleček, mají je dokonce dvě, či dokonce čtyři, z nich dvě mají brzdy. Většinou mají polohovatelný rošt minimálně do dvou výšek (pro kojence i pro stojící batole) a někdy je rošt nastavitelný i našikmo, což uvítají rodiče dětí, které často ublinkávají. Velmi praktická je stahovací bočnice, při které někteří výrobci nabízejí mechanismus, pomocí kterého stáhnete i vytáhnete bočnici jednou rukou zároveň s přitlačením kolena. V druhé ruce můžete držet děťátko. Na trhu objevíte i postýlky, které po odnětí koleček fungují jako velké kolébky. Některé postýlky nabízejí i nejrůznější možnosti, jak může dítě samo bezpečně vylézt ven - odnímatelné příčky, zipy v textilní bočnici, uzavíratelný přechod ze dřeva v čele postele a podobně.
Matrace a dětské postýlky by měly být především prodyšné a dobře se čistit. To znamená vybavené pracím potahem, a co se týče materiálu, doporučuje se pružinová matrace z PUR pěny nebo jakéhokoliv kvalitního přírodního materiálu - nejlepší z netkaných textilií. Klasická molitanová matrace z jedné vrstvy není ideální, protože tento materiál nasává vlhkost jako houba. Rozhodně nepoužívejte staré dětské matrace plné exkrementů roztočů a jiných nečistot. Pokud se rozhodnete pro baldachýn na praktickém kovovém držáku na závit, zbavujte ho často prachu a odmontujte ho, jakmile se začne děťátko stavět na nožičky. Rodiče často využívají i textilní boky, které se přivazují zevnitř postýlky, aby se děťátko neuhodilo. Nezapomeňte, že šňůrky musí být dlouhé maximálně 30 cm a že stojící děťátko snadno vyleze po těchto mantinelech ven.
Další částí, která by neměla chybět v dětském pokoji, je přebalovací pult pro miminko. Přece se nechcete několikrát denně sklánět k miminku položenému na pohovce nebo ho přebalovat v postýlce a případně ji i zašpinit! Jednoduchý přebalovací pult si vytvoříte měkkou omyvatelnou podložkou položenou na pračce v koupelně nebo třeba na skříňce v dětském pokoji. Lepší možnost pak představují speciální přebalovací desky, které se dají zaklesnout nahoru do bočnic postýlky, nebo samostatné přebalovací pulty. Pulty se prodávají buď jako odlehčené jednoduché kusy bez úložných prostor, ale také jako police nebo komody s deskou nahoře. Některé z nich jsou přestavitelné a pak mohou po odstranění přebalovací plochy sloužit jako skříňka na hračky nebo na prádlo. Správný přebalovací pult má bočnice, aby se vám děťátko snadno neskulilo dolů.
Protože děti po druhém roce vyžadují zejména prostor na běhání a hraní, nepřeplňujte jejich pokojíček zbytečně nábytkem. Úplně stačí postel, důležité úložné prostory a malý stolek a židle. Psací stůl a správnou pracovní židli stačí pořídit, až když půjde ratolest do školy. Pro tříleté děti až předškoláky je vhodnější postel menších rozměrů - v té pro dospělé by se mohli cítit trochu ztracené. Klasickou válendu pořiďte raději až pro starší dítě. Vhodné jsou ale zvýšené postele, u nichž se pod lehací plochou nacházejí buď zásuvky nebo třeba malý bunkr.
aby dítě dosáhlo na hračky i běžné oblečení a mohlo se tak samo obsloužit. Skříněk s praktickými úložnými boxy je dnes nekonečné množství. Do skříní se hodí i vnitřní osvětlení, které pomáhá v orientaci. Na podlahu je nejvhodnější teplý přírodní materiál - dřevo, přírodní linoleum, korek, ale i dobře udržovatelný koberec. Nezapomeňte, že děti si hrají převážně na zemi a zespodu potřebují teplo.
Pokojíček můžete sladit s vybraným materiálem nábytku. Doporučuje se především dřevo, které působí teple (například smrk, borovice), nebo hned zvolte nábytek v rámci jedné designové řady. Dovozové pokojíčky jsou nádherné, ale většinou jde o luxusní záležitost pro náročné. Úplně nejpraktičtější je nábytek skládaný, ze kterého si pokojíček složíte podle potřeby jako ze stavebnice a jednotlivé kusy můžete postupně dokupovat. Vhodným a zároveň praktickým řešením může být omyvatelný nábytek, případně zvažte omyvatelnou barvu, nebo tapetu na stěny. To oceníte u vašich kreativních "malířů", když si přírodu přenesou domů na stěny.
Do dětských pokojíčků se hodí lampičky, koberce, závěsy nebo povlečení s dětskými motivy. Nic se ale nesmí přehánět. Stačí dva motivy a dost. Totéž platí i o barvách. Na stěny se doporučují především teplé barvy, jako je žlutá, meruňková, a stačí, když se na nich střídají maximálně dvě. Pokud máte nábytek i podlahu v barvě přírodního dřeva, můžete zvolit i pestřejší doplňky. Naopak, v kombinaci s výrazným nábytkem by měly mít doplňky umírněnější barvy.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu