Radiátory - zahřejí, ale mohou být i vkusný doplněk
Zahřejí tělo i duši, potěší oko. Moderní radiátory přeměnily svůj vzhled - oblékly teplo do atraktivních tvarů a barev. Jsou důkazem toho, že umělecké dílo nemusí vyjít jen zpod štětce malíře či sochaře.
Trochu teorie
Radiátory jsou konečné články otopné soustavy. Jejich rozměry - délku, výšku a hloubku - třeba odborně vypočítat, samozřejmě v závislosti na požadovaném výkonu. Správnou volbu ovlivňují i rozměry místností a tloušťka obvodových stěn, jakož i počet a velikost oken v pokoji, ve kterém se nacházejí. Na trhu je několik typů radiátorů: článkové, panelové, trubkové a konvektory. Mohou být teplovzdušné, teplovodní, elektrické, plynové a na tuhá paliva, například krby. Vyrábějí se v různých rozměrech, tvarech a barevných odstínech. Z estetického hlediska jsou mnohé modely módními doplňky interiérů, které již není třeba schovávat za dlouhými záclonami či závěsy.
Článkové radiátory
Nejčastěji se vyrábějí z ocelových plechů, litiny a slitin hliníku. Výhřevnost takových radiátorů závisí na počtu článků (žeber). Tvar a velikost žeber souvisí s technologií výroby. Litinová článková topná tělesa mají vyšší hmotnost, větší akumulační schopnost, dobrou tepelnou setrvačnost a dlouhou životnost. Hliníkové a plechové radiátory jsou lehčí i levnější.
Panelové radiátory
Mají tvar souvislé hladké desky. Většinou se vyrábějí z ocelového plechu a po obvodech se svařují švy. Dělí se na jednoduché, dvojité a trojité. Mají nižší hmotností než článkové radiátory. Menší vodní obsah umožňuje rychlý náběh teplot.
Tepelná pohoda
Z psychologického hlediska je zajímavé, že individuální pocit tepla či zimy každého jednotlivce nezávisí jen od reálné teploty vzduchu, ale ovlivňují ho i jiné faktory, například teplota stěn, druh podlahy, vlhkost vzduchu a barevné řešení interiéru. Orientační optimální teplota v obytných místnostech je - v pokojích 21 ° C, v kuchyni 20 ° C a v koupelně 24 ° C (s možností odchylky ± 3 ° C).
Trubkové radiátory
Majitelé domů a bytů je s oblibou umisťují zejména do koupelen a na toalety. Lze je napojit na otopnou soustavu, pokud si však zvolíte elektrické ohřívače, stačí je jen zapnout do zástrčky.Trubky mohou mít kruhový, čtvercový, obdélníkový nebo kombinovaný průřez. Nejběžněji používaným materiálem pro jejich výrobu je ocel a měď.
Infrapanely
Speciální infračervená topná tělesa produkují dlouhovlnné záření s rozměry 7 až 9 mikronů, což je identické s vlnovou délkou slunečního záření. Takové "radiátory" jsou z materiálu, který obsahuje nekovový topný článek na bázi uhlíku a vytváří tepelné sálání s vysokým stupněm účinnosti. Obvykle mají tvar tenkostěnných panelů nebo sloupů. Jejich povrch může být jednobarevný nebo se na něj nanášejí dekorativní motivy, přičemž některé mohou vypadat jako obraz.
Po skončení topné sezóny je příhodný čas na výměnu zastaralého radiátorového topného systému za nový
- Velikost, typ a umístění musí posoudit odborník, výběr vzhledu zůstává vaší doménou.
- Před topnou sezónou radiátory třeba odvzdušnit - zavzdušněné mají narušenou cirkulaci vody, což způsobuje jejich vnitřní rezivění a praskání. Rez je největší nepřítel radiátorů a zároveň nejčastější důvod jejich havárií.
- Dalšími příčinami poruch jsou netěsnosti na spojích a svarech, jakož i používání topných těles po uplynutí jejich životnosti.
- V rámci údržby se doporučuje alespoň jednou ročně odborná kontrola nastavení termostatických ventilů a kontrola funkčnosti jejich ovládání.
Konvektory
V současných interiérech nacházejí využití zejména u podlahového a stěnového vytápění. Mohou však být i parapetní a stojanové. Z praktických důvodů se umísťují k zaskleným plochám (v případě francouzských oken se obvykle zapustí do podlahy) - vyrovnávají teplotní rozdíly mezi interiérem a exteriérem a zabraňují rosení oken. Podle umístění se konvektory dělí na skříňové, soklové a zapuštěné. Vyznačují se tichým chodem. Vítanou předností podlahových konvektorů je nízká hmotnost, navíc, pokud jsou zabudovány do podlahy, neruší interiér. Stěnové konvektory, které dokáží vytápět rychle, lze využívat například v místnostech, které není třeba trvale vytápět (pokoj pro hosty).
Autor: Lenka Kostková
