To, že miminka nedokážou mluvit, ještě neznamená, že nám nemají co říct. Chtějí se s námi podělit o to, co je těší, trápí, co chtějí ... Problémem je, že schopnost mluvit se vyvíjí pomaleji než jejich touha komunikovat. Naštěstí, batolata dokáží ovládat ruce a další části těla dříve než hlasivky a ostatní "nástroje" nutné k verbální komunikaci. To dává dětem příležitost komunikovat neverbálně a překlenout tak období, kdy to nedokáží pomocí slov. V Čechách se prezentuje výukový program Baby Signs, jehož metodu se učí v mnoha městech už desítky rodičů se svými dětmi. Co je k tomu vede? Jsou to dva hlavní důvody: Zpříjemní jim to každodenní život s děťátkem a zároveň v prvních třech letech života poskytuje znaková řeč dítěti impuls k emočnímu a intelektuálnímu rozvoji. Rodiče, kteří se svými dětmi znakují, jsou často překvapeni tím, kolik toho jejich malé miminko už vnímá a čemu všemu rozumí. Znakování často způsobuje, že rodiče začnou s dětmi trávit více času a více s nimi komunikují.
Pokud tedy znakovat, od jakého věku a jak? Důležité je rozlišit dva momenty - jeden, kdy rodiče začnou znaky svému prckovi předvádět, a pak okamžik, kdy dítě začne znaky samo používat. To první závisí zejména od rodičů. Znaky je možné předvádět dětem již od narození. Většina rodičů však začíná se znakováním v době, kdy se předpokládá, že dítě začne znaky samo používat. K tomu většinou dochází mezi 8. - 12. měsícem věku dítěte.
že znakování má význam i pro děti, které již umí pár slov. Známé jsou případy, kdy rodiče začali používat znaky až v 18 měsících či později. Děti v tomto věku jsou často neschopností se dorozumět frustrované a uchylují se ke komunikaci pomocí pláče a vzteku. Když jim rodiče začnou znaky předvádět, rychle je pochopí a často již během pár dní začnou takto komunikovat.
Nebude mít problém s komunikací verbální? Podobné otázky se určitě vynoří v hlavě mnoha tatínků i maminek. Hlavní zásada znakování zní: Platí, že dětem se ukazují pouze znaky pro slova, která ještě nedokážou vyslovit. Postupně, jak se učí nová slova, sami přestávají znaky využívat. Je to naprosto přirozené a neodvratitelné. Není třeba se proto obávat toho, že znakování negativně ovlivní vývoj řeči.
Řeč kontra znaky - tato dilema provází tuto formu komunikace od počátku. Když bylo v roce 1982 znakování poprvé popsáno doktorkami psychologie Kalifornské univerzity, odborná veřejnost jim položila stejnou otázku. Právě proto se začal dlouholetý výzkum, který porovnával dvě skupiny dětí, které měly na začátku výzkumu 11 měsíců a byly na stejné úrovni (ve schopnosti komunikovat, pohlavím, pořadím narození v rodině a v otázce vzdělání a příjmu jejich rodičů). Zjistilo se, že po roce komunikovaly znakující děti na úrovni ostatních vrstevníků v průměru o 3 měsíce starších a po dalším roce znakující děti předběhly druhou skupinu o celý rok. Na základě tohoto výzkumu vyvinuli dr. Acredolo a Goodwyn program znakové řeči pro batolata Baby Signs, který se dnes využívá již více než v 14 zemích světa. V Americe začaly program obzvláště využívaly i bilinguální rodiny. Dr. Acredolo a Goodwyn sesbírali zkušenosti, které potvrdily, že u dětí mluvících odmalička více jazyky vytvořilo používání znakové řeči jakýsi most mezi danými jazyky.
Čím více lidí s dítětem znakuje, tím lépe. Na základě zkušeností, které jsou z kurzů znakové řeči v České republice k dispozici se ví, že k této komunikaci se kromě rodičů často přidávají i prarodiče a obzvláště sourozenci. Znakování je vítaným pomocníkem při sbližování se sourozenci. Často pomůže ke snížení žárlení a pocitů méněcennosti z toho, že rodiče věnují více času miminku. Starší děti se snadno znaky naučí a mohou také svého malého bratříčka či sestřičku učit. Děti pak pociťují hrdost a uspokojení z toho, že rodičům pomáhají a zvyšuje se jejich sebevědomí, a také se tak buduje vztah k malému sourozenci.
po jeho naučení ho rodiče mohou okamžitě zařadit do běžných denních aktivit. Znakujeme s dětmi při jídle, v parku, při koupání, při prohlížení obrázkových knížek apod. Díky tomu, že nám dítě dokáže vyjádřit co chce, nemusíme hádat a hned víme, jak mu vyhovět, takže to vlastně ušetří čas. Znakování nezabírá žádný čas navíc, ale vyžaduje pravidelnost a důslednost. Když se ho rozhodneme dítě učit, je třeba využívat každou příležitost.
Naučit se program znakové řeči pro batolata je jednoduché a lze se ho naučit na dvouhodinovém kurzu pro rodiče nebo z dostupných materiálů. Jde o důmyslné působení na dítě, respektování jeho potřeby a možnosti. Vždyť je přirozené, že děti používají prakticky od narození různá gesta a znaky, jako pozdrav pa-pá, či jiné. Cílem programu není děti přeučit k něčemu novému, vymyšlenému. Znaková řeč má spontánní a přirozený repertoár, který lze rozšířit. Pokud si dítě vymyslí vlastní znak, kterému rodiče rozumějí, není třeba jej přeložit. Na kurzech je nabízen rodičům videoslovník, který má 100 znaků. Jde o nejčastěji používané výrazy pro děti do 3 let, ale pokud jsou výrazy, které ve slovníku nejsou, doporučuje se rodičům, aby si chybějící znaky vymysleli. To vše záleží již zcela na rodičích a jejich malých ratolestech.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu