Rekonstrukce domu - praktické rady

Rekonstrukce je jedním ze způsobů, jak zvýšit hodnotu nemovitosti. Pokud chcete udělat věci pořádně, takříkajíc z gruntu, bude nutné sladit velké množství různých stavebních prací. Rekonstrukce se totiž často týká nejen zdění či změny dispozice. Do útrob domu se musí vhodně zakomponovat i veškeré rozvody, přivádějící životodárné energie potřebné pro bezproblémové fungování našeho "stroje na bydlení".

Rekonstrukce a instalace

V případě výrazné rekonstrukce domu je řada jednoznačná - obraťte se na odborníky! Vyplácí se to. Měli byste oslovit architekta, stavebního inženýra a další specialisty. Stavební inženýři a architekti mívají obvykle sehraný tým spolupracovníků, ve kterém nechybí statik, požární technik a takzvaní autorizovaní inženýři - specialisté v jednotlivých profesích (na projektování rozvodů vody a kanalizace, vytápění, plynu, elektrických rozvodů, atd..). Odborníci udělají prohlídku domu a posoudí jeho stavebně technický stav. Statik zkontroluje statiku objektu, jejíž případné poruchy by mohly ohrozit nejen stabilitu stavby a její bezpečnost, ale mohou mít vliv i na ostatní části domu (například při sedání stavby se může poškodit ležatá kanalizace). Specialisté-profesionálové odhalí nefunkční či zastaralé technické instalace a sanitární zařízení. Rozvody inženýrských sítí totiž patří mezi konstrukce s krátkou životností. Při rekonstrukci je proto obvykle, zejména ve starších domech, je potřebná jejich celková výměna (výjimkou jsou například dílčí přestavby v bytě, které se dělají krátce po celkové rekonstrukci domu). Jinak může být například zastaralý systém vytápění příčinou zvýšených nákladů na zajištění tepla, špatný stav instalací plynu a elektřiny může být dokonce nebezpečný pro zdraví obyvatel domu a rozhodně není příjemné pro výměnu prasklého vodovodu bourat právě dokončený obklad. Na základě prohlídky objektu (domu nebo bytu) odhadne tým odborníků přibližné finanční náklady na jeho rekonstrukci.

Časový plán rekonstrukce

Při rekonstrukci je důležité sladit průběh jednotlivých prací tak, aby netrvaly příliš dlouho a objekt byl v co nejkratším termínu opět obyvatelný. Situace je složitější, pokud se v domě či bytě během rekonstrukce bydlí.Projektant pak musí navrhnout, jak postupovat nejen vzhledem k zachování bezpečnosti a statiky konstrukcí, ale i s ohledem na nutnost zajistit fungování technického zařízení domu v obydlené části (funkční WC, studená voda, elektřina). Pro tvorbu časového plánu rekonstrukce je důležité i to, že některé konstrukční oddíly se musí ještě rozdělit.Například zdravotní technika, ústřední topení a elektroinstalace se dělají ve dvou etapách - hrubá montáž a po dokončení omítek a obkladů kompletace. Na stanovení časového plánu je nezbytné znát technologie jednotlivých prací, aby bylo možné skloubit je do souvislého stavebního procesu - jednotlivé etapy výstavby musí na sebe navazovat. Na zřetel se musí brát vazba na dokončení předchozí etapy a přestávky vynucené technologiemi.

Kudy se vedou instalace

Návrhy tras instalací musí být vypracovány ještě před zahájením rekonstrukčních prací. Podle platných norem je musí zpracovat projektant-specialista, který má k tomu příslušné oprávnění (autorizaci). Zdravotně technická instalace - vodoinstalace, kanalizace, vzduchotechnika a někdy i plyn a vytápění - se obvykle v domech vedou ve společné instalační šachtě (tzv. stoupačce) svislým (stoupajícím) potrubím. Rozvody vytápění mohou být vedeny i v obvodových stěnách nebo vedle nich, rozvod plynu bývá někdy i na chodbě nebo ve schodišťovém prostoru. S plynem nejsou žádné žerty, proto pro umístění plynových potrubí platí normy a předpisy, které přesně stanovují, kudy a za jakých podmínek se plyn vést může a kudy nesmí. Kádě přesně se plyn v domě povede, musí proto určit jedině autorizovaný stavební inženýr s příslušnou odborností. Instalační šachtou doputují média v trubkách do jednotlivých podlaží, a dále jejich připojovací vodorovné potrubí rozvedou k jednotlivým výtokovým armaturám a spotřebičům. Připojovací potrubí se může vést v podhledu pod stropem, v instalačních příčkách nebo v instalačních předstěnových systémech. Asi nejčastěji však bývá vedení v drážkách zasekáním do příček a jen výjimečně v podlaze. Všechny trubky, ve kterých proudí voda, musí být dostatečně izolovány, aby se šachtami a stěnami nešířil hluk a aby nedocházelo k úniku tepla. Jako izolace potrubí se používá pěnový polyetylén, minerální vlákna nebo pěnový kaučuk. Tloušťka izolace závisí od uložení potrubí a teplotních podmínek.

Dokumentace stavby je důležitá

Podle stavebního zákona je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu jejího užívání ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení.Pokud dokumentace stavby nebyla zhotovena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen zhotovit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví je povinností původního vlastníka předat dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Žádná stavba by tedy neměla být předána do užívání bez platné a úplné dokumentace, a to včetně dokumentace inženýrských sítí a elektroinstalace. Bez příslušné dokumentace vlastně nelze realizovat ani úpravu či rekonstrukci instalačních vedení, i když ve skutečnosti se bohužel tento požadavek často obchází - na škodu samotných majitelů. Lidé, kteří dokumentaci zanedbají, totiž riskují problémy.

Výměna vedení

Původní rozvody se demontují a vymění za nové, které se napojí na původní přípojky (pokud se rekonstrukce netýkají také jich). Na uložení nového potrubí musí být dokončena hrubá stavba přestavby a před připojením nových instalací na přípojky se musí provést předepsané zkoušky:
• tlakové zkoušky vodovodu, vytápění a plynovodu,
• revize plynovodu a elektroinstalací, kterou provede oprávněný revizní technik,
• topná zkouška a vyregulování systému vytápění, jakož i seznámení obsluhy s ovládáním topného systému.
Zejména na poslední bod se často zapomíná, čehož důsledkem je nejednou nesprávná obsluha moderních systémů vytápění, a tím značné snížení jejich účinnosti.

Vodoinstalace

Při vodoinstalaci je důležité dodržet předepsanou vzdálenost od elektrických rozvodů a zásadu, že voda nesmí být vedena nad plynovodem. Vnitřní vodovodní potrubí může být z mědi, plastu, z nerezavějící nebo pozinkované oceli a existují i ​​systémy z vrstvených trubek (plast s kovovými vložkami), ve kterých se kombinují pozitivní vlastnosti oceli a plastových materiálů. Potrubní síť se skládá z trubek, "fitinků" (odbočky, kolena, spojky, hrdla), armatur (uzávěry, klapky) a z upevňovacího materiálu. Vedení musí být také zaizolované. Měděné potrubí se spojuje pájením, plastové rozvody svařováním nebo mechanickými (lisovanými) spojkami a pozinkované potrubí a armatury pomocí závitových spojů. Po dokončení instalace nově zabudovaných rozvodů je nutné co nejdříve je propláchnout a dezinfikovat. Pro zjištění netěsností potrubí se před jeho zakrytím udělá tlaková zkouška, a to vodou nebo stlačeným vzduchem.

Předstěnové instalační systémy

Toto praktické a v současných koupelnách hojně využívané řešení se sestává z nosných montážních prvků (konstrukcí), na které se upevňují zařizovací předměty (závěsné WC, bidet, pisoár a umyvadlo) a z připravených úchytů na osazení přípojek vody a kanalizace. Díky předstěnovým systémům je montáž zařizovacích předmětů jednodušší a přesnější, zjednoduší se i instalace rozvodů. Navíc stěny tak nejsou oslabené drážkami a sníží se přenos hluku z potrubí do konstrukce stavby. Prvky předstěnových instalací mohou být určeny k zazdění do masivní konstrukce nebo jsou součástí systému lehké sádrokartonové konstrukce.

Kanalizace

Potrubí vnitřní kanalizace může být z kovu (litina, ocel), kameniny, vláknocementu, keramiky, betonu nebo plastů (PVC, PP). Systém kanalizace sestává z připojovacího potrubí, svislého odpadu a ležatého svodu. Potrubí se dimenzuje vždy na konkrétní situaci. Při dimenzování kanalizačních přípojek od zařizovacích předmětů k hlavním svislým odpadním rozvodem je důležité dodržet vhodný sklon - neměl by být menší než 3%, aby se zajistilo úplné odtékání splašků, zároveň však nesmí být ani příliš velký. Strmý spád totiž způsobí příliš rychlý odtok vody a usazení pevných částí v potrubí. Vzdálenost mezi zařizovacím předmětem a odpadním potrubím by neměla přesáhnout určitou délku, například v případě záchodové mísy je to 1,5 m, a omezený je i počet kolen. Při návrhu je důležité myslet i na větrací potrubí (vyvádí se nad střechu), které zamezí případnému šíření zápachu z kanalizace. Pronikání zápachu do interiéru zabrání zápachové uzávěry (sifony). Před spuštěním kanalizace do provozu je nutné provést technickou prohlídku, zkoušku vodotěsnosti ležatého potrubí a plynotěsnosti svislého potrubí (ta není povinná, ale doporučuje se). Technická prohlídka se provádí před zakrytím, zazděním nebo zasypáním a kontroluje se trasa, světlost, sklon, spoje a další parametry kanalizace. Při zkoušce vodotěsnosti se v potrubí vytvoří přetlak vody, takže její úniky odhalí případné netěsnosti.

Vytápění a vzduchotechnika

Systém vytápění se skládá ze zdroje tepla (například kotel nebo centrální zdroj), rozvodů topného média (většinou vody) a topných těles. Kotel může být například plynový či elektrický, jako zdroj tepla však lze použít i tepelné čerpadlo nebo jiné alternativní řešení. Topné rozvody se zhotovují z mědi nebo plastů, od svařovaných ocelových rozvodů, které se používaly v minulosti, se dnes již upouští. Plastové trubky by měly být určeny na rozvod otopné vody. Spoje se zhotovují stejně jako při rozvodech vody - pájením v případě mědi, svařováním nebo lisováním v případě plastů. Topná tělesa se dnes používají převážně deskové (tenkostěnné ocelové). S kdysi běžnými litinovými radiátory se už setkáte pouze ve zvláštních případech. V nabídce je celá škála různých typů radiátorů, od standardních až po designérské kousky určené do exkluzivních interiérů. V koupelnách se těší oblibě zejména "žebříky", které se hodí i pro sušení ručníků, před francouzská okna se zase obvykle umísťují podlahové konvektory. Alternativou topných těles může být podlahové vytápění. V takovém případě se teplo do interiéru přenáší sáláním z podlahy, která je ohřívána buď zabetonovanými teplovodními trubkami nebo elektrickými topnými kabely (rohožemi) či fóliemi. Jde o poměrně komfortní způsob, který je však vyvážený například vyšší cenou realizace a některými dalšími omezeními. Interiér lze vytápět i teplým vzduchem, přičemž systém obvykle slouží zároveň i na větrání jednotlivých místností. Teplý vzduch se přivádí vzduchotechnickými kanály (obvykle v podlaze nebo pod stropem) a průduchy ve stěně do ložnic a obytných místností, odvádění vzduchu se situuje do koupelen, WC a kuchyní, kde vznikají nepříjemné pachy a výpary. Tento systém umožňuje i rekuperaci (zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu), čímž se podstatně snižují náklady na vytápění. Takové řešení se dnes využívá zejména v nízkoenergetických a energeticky pasivních domech. Kromě teplovzdušného vytápění se s vzduchotechnickými rozvody potkáte v rodinných a bytových domech jen zřídka. Vzduchotechnika většinou slouží pouze k odvětrání koupelen, WC a kuchyní. Skládá se z odtahového ventilátoru (v kuchyni je součástí digestoře) a potrubí, nejčastěji vyvedeného nad střechu. Vzduchotechnické potrubí se vede v instalační šachtě spolu s kanalizací a vodovodem.

Rekonstrukce elektrických rozvodů

Vlastně téměř ve všech případech znamená rekonstrukce elektrických rozvodů je jejich znovuvybudování, přičemž se klade důraz i na zvýšení jejich bezpečnosti. Zde je jednoznačně nutné postupovat podle v současnosti platných technických norem. Podle stavebního zákona se požaduje projekt vypracovaný projektantem s příslušnou odborností, takže stejně, jako je třeba mít profesionální návrh rozvodů plynu, vody a topení, je nezbytná i dokumentace na zhotovení elektroinstalací. Podkladem pro rekonstrukci elektroinstalace je projektová dokumentace, do které projektant elektrotechnických zařízení zakreslí návrh její realizace podle platných norem a na základě přání investora (umístění světel, ovládacích prvků a dalších komponentů).Realizovat ji může elektromontážní firma s příslušným oprávněním nebo elektrikáři-živnostníci, kteří musí mít potřebnou kvalifikaci.Hotová elektrická instalace se musí být před uvedením do provozu vyzkoušet a zrevidovat.Revizi provede revizní technik, který na základě stavu instalace vydá revizní zprávu. Bohužel, stále existuje mnoho majitelů-investorů, kteří považují dokumentaci a následnou revizi elektroinstalací svého bytu či domu za zbytečnost, čímž nejen porušují předpisy, ale často i ohrožují bezpečnost všech obyvatel budovy. Elektrická kabeláž se může vést v dutinách stavebních konstrukcí vytvořených pro tento účel (například sádrokartonové příčky, podhledy, zdvojené podlahy), v kanálcích, v drážkách vysekaných do omítky nebo do stěn pod omítkou, případně pod omítkou v ohebných plastových trubkách (tzv. husí krky , do kterých se kabely zatahují až po dokončení zednických prací) nebo na povrchu v povrchových lištách. Elektroinstalační kanály a lišty mohou být plastové nebo z pozinkovaného plechu, uvnitř mohou mít přihrádky na oddělení jednotlivých vedení a kabelové příchytky na zajištění vkládaných vodičů. Se způsobem uložení kabelů souvisí i montáž elektroinstalačních zařízení (zásuvky, vypínače, rozvaděče). Novinkou je systém elektrických rozvodů, jehož základ tvoří napájecí lišty připojené na elektrickou síť. Každá lišta umožňuje přidávat libovolný počet zásuvek - na jeden metr lišty lze umístit až 12 zásuvkových adaptérů. Ty se dají podle potřeby kdykoliv odebrat či přemístit na jiné místo.Pokud vložíte adaptér do drážky v liště a otočíte jím o 90 °, aktivujete zásuvku, která je tak připravena k připojení elektrospotřebiče.

Na co si třeba dát pozor

• Rozmístění zařizovacích předmětů je třeba si předem dobře promyslet, dodatečné změny jsou téměř vyloučeny.
• Nové vedení plynu musí vždy určit autorizovaný stavební inženýr s příslušnou specializací.
• Voda nesmí být vedena nad plynovodem.
• Elektrické zásuvky by na protilehlých stěnách neměly být umístěny proti sobě, ale střídavě.
• Před zakrytím rozvodů si udělejte podrobnou fotodokumentaci, zejména u vody a elektřiny, nebo si zhotovte nákres vedení potrubí a kabelů. Voda stříkající kolem vrtáku rozhodně není úspěšným výsledkem pokusu o montáž nové police do koupelny.
• Nechte si vysvětlit ovládání systému vytápění.
• Zjistěte, kde máte hlavní uzávěr vody.

Autor: Martina Dvořáková
 

comments powered by Disqus


Podobné články