Snad každá domácnost má alespoň jednu rostlinu, která ohrožuje okolí svými ostny nebo trny.Jde zejména o kaktusy a některé sukulentní rostliny, ale bývají i součástí stonků a listů či jiných běžně pěstovaných rostlin. Trn se může při dotyku zapíchnout do kůže nebo v tom horším případě se zlomí a v ní zůstane. V obou případech jde o bolestivý zážitek, který může končit i nepříjemným zánětem. Nejnebezpečnější pro člověka jsou efektně a moderně působící opuncie (Opuntia pláštěnců). Jsou totiž poseté množstvím drobných ostnů, které se již při náhodném dotyku zapíchnou do pokožky a jen těžko se dají vytáhnout. Ostatní kaktusy sice nejsou až tak nebezpečné, avšak je třeba si dát pozor při manipulaci s nimi, přesazování, náhodném dotyku nebo tehdy, pokud jsou umístěny na frekventovaném místě. Kaktusy s dlouhými a tuhými trny a větší druhy se nedoporučuje umísťovat zejména do bytů s malými dětmi. Ty se totiž rádi "seznamují" se zajímavými předměty, mají potřebu je chytat a často je na sebe i převrhnout. Zvýšenou pozornost je třeba samozřejmě věnovat kaktusům, které s oblibou pěstují starší děti ve svých dětských pokojích. Neměly by být mezi nimi druhy s dlouhými a ostrými trny, které jsou při neopatrném dětském dovádění opravdu nebezpečné. Pro "dětské sbírky" jsou ideální spíše menší a kompaktně rostoucí druhy kaktusů, jako jsou rebucie (Rebutia minuscula) nebo mamilare (Mammillaria zeilmanniana).
(Echinokaktus grusonii) a ferokaktusy (Ferocactus latispinus), které jsou dekorativní zejména svými svítivěžlutými tuhými a dlouhými trny. Tyto druhy jsou však nebezpečné nejen pro děti, ale i dospělé. Zajímavý pachypódium (Pachypodium lameři) je dokonce kromě trnů nebezpečný i při konzumaci jeho zelených listů. Proto by měl být každý takový druh umístěn v bytě důmyslně, tak aby neznemožňují průchod k oknu a nábytku. Důležité je, aby květináč s tímto kaktusem stál na pevné podložce, která zaručí, že se vegetační nádoba s kaktusem nepřevrhne například na dítě. A ještě jedno doporučení. Při přesazování kaktusů se dá píchnutí eliminovat tak, že je před manipulací obalíte do poskládaných starých novin.
Obyvatel bytu se zelení však mohou ohrožovat i ostré nebo zašpičatělé hrany a konce některých listů. I v tomto případě hrozí nebezpečí bolestivého píchnutí, respektive poškození kůže, ale i infekce. Neměli byste zapomenout ani na to, že některé mohutně do šířky rostoucí druhy časem obsadí i prostor v okolí sedací soupravy či křesla a jejich listy mohou při neopatrném pohybu způsobit poranění. Mezi takto nebezpečné druhy pokojové zeleně patří juka (Yucca elephantipes), fíkovník (Ficus bennendijkii "Ali"), některé druhy euforbií (Euphorbia milli), stromanta (Stromanthe), různé druhy palem nebo i ananas (Ananas bracteatus), jehož zašpičatělé listy jsou navíc poseté drobnými ostny. Velmi nebezpečnou rostlinou, která se často umisťuje v obývacích pokojích do blízkosti pohovek, je pandan (Pandanus veitchii). Kromě ostrých špičatých listů má okraje listů plné drobných ostrých zoubků. Tato rostlina vyžaduje větší prostor, nepatří tam, kde jsou přítomny děti ani domácí zvířata. Nebezpečné trny skrývá na svých stoncích i známý a oblíbený asparágus (Asparagus densiflorus "Sprenger"), který se opět v bytech začíná pěstovat.
Mezi známými pokojovými rostlinami je mnoho takových, které nám mohou způsobit různé zdravotní problémy, nejen mechanické poškození kůže. Toxikologové označili za takto nebezpečné asi 20 druhů pokojových rostlin. Rizikové jsou zejména různé jedovaté druhy. Nejnápadnější působí mezi nimi ty, které mají výrazné barevné plody (okrasný lilek, některé druhy okrasných paprik). V mnoha případech však jedovaté části odhalit nelze. Jde o jedovaté listy, květy, šťávu nebo drobné chloupky, které mohou být původcem alergické reakce.Nebezpečí nehrozí jen pro děti (ty by jedovaté rostliny v blízkosti neměly mít), ale i pro dospělé (při dotyku) a domácí zvířata (při konzumaci části jedovaté rostliny). Množstvím jedovatých druhů se vyznačují zejména některé čeledi rostlin. Pokojové rostliny z čeledi lilkovitých (okrasný lilek) obsahují například jedovatý alkaloid solanin. V případě okrasného lilka se po požití bobulí nebo listů dostaví pocity škrábání v krku a bolesti břicha.
ale zejména z čeledi áronovitých, kde patří v interiérech mezi běžně pěstované druhy pokojových rostlin. Jedovaté je například exotické anturium (Anthurium andreanum), které způsobuje po nezodpovědně konzumaci pálení v ústech. Z jiných áronovitých rostlin, které jsou zase ozdobné listem, jsou nebezpečné po zkonzumování monstery (Monstera deliciosa), potos (Epipremum aureum), filodendron (Philodendron erubescens) nebo aglaonema. Velmi nebezpečnou rostlinou z této čeledi je difenbachie (Diffenbachia), která způsobuje u citlivých lidí alergické vyrážky a po požití listů i smrtelnou otravu. Šťáva z této rostliny dráždí sliznici, po požití způsobuje pálení a výrazný otok v ústní dutině. Tato rychle rostoucí pokojová rostlina rovněž nepatří do bytů, kde jsou malé děti a domácí zvířata. Po manipulaci s ní je třeba si dobře umýt ruce.
čeledi mléčnikovitých po jejich mechanickém poškození. Příkladem takových nebezpečných rostlin jsou běžně pěstován Crotone (Codiaeum variegatum) nebo pryšec ohnivý (Euphorbia Milii). Kroton způsobuje vyrážky a po požití listů žaludeční problémy.Nepříjemné alergické reakce často vyvolává i prvosenka (Primula obconica), která se s oblibou pěstuje v bytech. Málokdo ví, že jedovaté je i pestrobarevné kalanchoe (Kalanchoe blossfeldiana), které se pěstuje pro efektní květy, brambořík (Cyclamen persicum) a lopatkovec (Spathiphyllum wallisii). Ani ty by neměly být umístěny v dosahu malých dětí.
Za nebezpečné po zkonzumování jakékoli části se považují i některé druhy dracény, dizigotéka, Noli a šeflera. Na terasách se zase během letních měsíců lze setkat s prudce jedovatým oleandrem (Nerium oleandr), který, podobně jako břečťan, obsahuje ve všech svých částech jed. Při práci s touto rostlinou je nezbytné vyhnout se kontaktu se šťávou této rostliny. Mezi nebezpečné druhy patří i glorióza (Gloriosa superba) nebo bugenvilea (Bougainvilea spectabilis), které se pěstují v zimních zahradách.
Při maximální opatrnosti a správném umístění nehrozí obyvatelům bytu téměř žádné nebezpečí. Obecně také platí, že mnohé druhy rostlin pokud se nekonzumují, případně se nenechají v dosahu dětí, nejsou nebezpečné.
Pokojové rostliny jsou nejčastěji nebezpečné svými ostny, trny, ostrými špičkami listů a hranami.Nebezpečné mohou být i plody, květy, listy a stonky. Alergické reakce může zase způsobovat šťáva vytékající po mechanickém poškození z rostlin a drobné chloupky na listech a stoncích. Nebezpečné druhy pokojových rostlin by neměly být umístěny v bytech s dětmi a domácími zvířaty (ani v blízkosti jejich klecí). Druhy se špičatými a ostrými listy nepatří do blízkosti pohovek, křesel, židlí a postelí. V žádném případě nesmí překážet při procházení a přístupu k nábytku. Kaktusy musí být umístěny na pevné podložce. Druhy s dlouhými a tuhými trny nepatří do místností, kde si hrají děti. Žádné druhy pokojových rostlin nejsou určeny ke konzumaci, ani ty, které nejsou jedovaté. Při práci s jedovatými druhy, zejména těmi, co vyvolávají alergické reakce, je třeba používat rukavice. Mezi nejnebezpečnější druhy pokojových rostlin patří difenbachie a oleandr, které způsobují po požití závažné zdravotní problémy.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu