Sádrokarton? Materiál i pro amatéry
Sádru znali již staří Egypťané, kteří ji používali při výstavbě pyramid. Ve středověku sloužila jako spojovací materiál a v éře baroka a rokoka se využívala na různé štukatérské práce. Získávala se z přírodního sádrovce odpařením vody. Koncem 19. století v USA vydali první patent na "prababičku" sádrokartonové desky, ale trvalo ještě několik desetiletí, než sádrokarton získal podobu, v jaké ho známe dnes.
K výhodám sádrokartonu patří variabilnost využití a nízká hmotnost (200 - 300 kg / m³). Předností sádrokartonových konstrukcí je i suchá a rychlá montáž. Desky se montují pomocí šroubů na základní konstrukci z ocelových profilů nebo ze dřeva, která se připevňuje na stěny, k podlaze a stropu. Spáry mezi deskami se vyplňují speciálními tmely.
Všestranné a různorodé využití
Sádrokarton se použije tam, kde se vyžaduje minimální zatížení konstrukcí a kde nelze při stavbě použít mokrý proces. Používá se v podkrovních prostorách, kde je podlahová vrstva položena na trámový strop i v koupelnách. Ze sádrokartonu se nejčastěji dělají podhledové konstrukce, vyrovnávací nerovnosti povrchů stropů a stěn, na budování světelného stropu, kde překrývá instalace vedené pod stropem.
Ve staré zástavbě se dá využít například na snížení vysokých stropů, kde se snížením dosáhne úspora tepla a získá se i nový skladovací prostor. Ve starších panelových bytech se jím mohou nahradit bytová jádra z umakartových desek, které již nejsou moderní a často začnou odhnívat.
Sádrokartonové desky se snadno řežou na požadovaný tvar, při zpracování vzniká minimální množství stavebního odpadu a jsou levnější než klasické stavební materiály. Navíc, při jejich použití odpadají problémy se statikou, postup práce je rychlý, flexibilní a hospodárný, protože není třeba sekat drážky a průchody pro rozvody. Po skončení práce materiál nemusí schnout a povrch lze ihned upravovat. Kromě toho sádra vytváří v místnosti optimální klima, což ocení zejména alergici a astmatici.
Konstrukce a montáž
Základem systému je sádrokartonová deska složená ze sádrového jádra vyrobeného ze směsi sádry a rozvlákněného papíru či skleněných vláken, obaleného speciálním kartonem. Desky se vyrábějí v několika tloušťkách, které se udávají v milimetrech. Na našem trhu se vyskytují kartony v tloušťkách 6,5; 9,5; 12,5; 15 a 18 mm. Nejčastěji se používá tzv. "stavební deska obyčejná" 12,5 mm silná. Známe ji například podle označení GKB 12,5, přičemž číslo za písmeny vyjadřuje tloušťku desky. Tlustší desky se používají z protipožárních důvodů, na zvýšení akustické ochrany a odolnosti proti průrazu. Tenčí desky se využívají v tzv. ohýbaných konstrukcích a u suchých omítek.
Další prvek sádrokartonových systémů tvoří profily, označované i jako spodní konstrukce. Slouží jako nosná konstrukce pro sádrokartonové desky a vyrovnávají podklad. Obecně se dělí na profily pro příčky a profily pro podhledy a podkroví.
Nejrychlejší a nejspolehlivější způsob, jak přestavět bytové jádro či vybudovat podhled, je objednat si práci u odborné firmy. Práci se sádrokartonem však zvládne i šikovný domácí kutil, který již má se zděním jisté zkušenosti. Práce sice v tomto případě trvá o něco déle, ale na druhé straně se ušetří poměrně hodně finančních prostředků. Je třeba jen zajít do příslušného nákupního centra a vybrat si nejvhodnější tloušťku desek, nosné profily a spárovací hmotu.
Zatímco začneme stavět
Je třeba pečlivě vybírat především nosnou konstrukci a další výztužné prvky, protože každý výrobce navrhuje svůj vlastní postup, kde uvádí postup ukládání desek a po kolika kusech se musí ukotvit. Je třeba pamatovat na upevnění závěsných háčků a nosných konstrukcí na zeď. To je důležité zejména při přestavbě koupelny, protože umyvadlo se nemůže ukotvit do sádrokartonové desky, ale pouze na konstrukci. Proto je třeba si nejprve udělat plán, ve kterém jsou podrobně zakresleny všechny nosné prvky a podle nich navrhnout řešení konstrukce. Na výsledek práce má vliv i volba způsobu spárování a dodržení pracovního postupu. V některých případech nestačí spárovat pouze pomocí spárovací hmoty, ale také s využitím spárovací pásky. Sádrokartonové desky musí být před započetím práce suché a v oblasti spár očištěné od prachu. Na začištění a překrytí kotvících prvků se používá disperzní tmel.
Využití v interiéru
Sádrokarton se používá i při vnitřním členění bytu, kde se z něj kromě obložení stěn mohou vytvářet i příčky, police a policové stěny. V halách, předsíních a kuchyních lze sádrokarton použít při budování polic, nik a stropních podhledů. Konečný vzhled ozvláštní finální povrchová úprava (tapeta, strukturovaná omítka, rustikální obklady,) i správné osvětlení a nasvícení.
V kuchyni se sádrokarton uplatní například při vytváření tzv. "zděné kuchyně", kde se do sádrokartonových modulů nakonec zapustí kuchyňské skříňky. Příčky, polopříčky a částečné předěly místností z tohoto materiálu mohou být atypické - zkosené, oblé i "zubaté". V domácí kanceláři lze ze sádrokartonu vybudovat knihovnu i kancelářský policový systém na míru. Zajímavé jsou také uzavřeny atypické vestavěné skříně v předsíni, které vzniknou zavěšením sádrokartonových desek na kolejničky.
Autor: Lenka Kostková
