Tajemství Machu Picchu, opuštěného města v Peru
Bývalo to výstavní město říše Inků. Ostatní sídla nepředčilo velikostí, ale úžasnými technickými řešeními a polohou vysoko v horách. Proč však lidé opustili Machu Picchu pár desítek let po jeho postavení? To je záhada. Mohla za to snad epidemie? Jisté je, že o něm několik století nikdo nevěděl až do chvíle, kdy ho v roce 1911 objevil americký vědec.
Stavba města
Jako stavitelé dostávali obrovské kamenné bloky na strmé vrcholky v nadmořské výšce 2430 metrů bez moderní techniky a ještě je tak fantasticky opracovali? To je pro nás dnes těžko pochopitelné. Zdaleka však nejde o jediné tajemství obestírající opuštěné peruánské město. Když sem vyjdeme (nahoru a dolů pendlují minibusy), napadne vás také, jak záhadné asi musely být rituály, které zde probíhaly. Nekonaly se třeba na vedlejším kameni obětní obřady? Od průvodců se leccos dovzvíte a co se nedozvíte, to je možné si domyslet. V tak půvabném exotickém prostředí jede fantazie na plné obrátky.
Proč se konaly drsné obřady?
Bohy si v Machu Picchu museli lidé usmiřovat pro různé účely - oběti přinášeli pro ukončení epidemií nebo aby zažehnali špatnou úrodu. Evidentně se jim to nedařilo, protože město museli v 16. století opustit. Možná pro jednu ze zmíněných příčin. Co se tu přesně dělo a jak život ve městě přesně probíhal, nevíme. Nejpravděpodobnější je, že šlo o město pro elitu národa, dokonce zde sídlil král a podle různých stylů zpracování ozdob se obklopil významnými lidmi z různých konců říše. Některé teorie však tvrdí, že šlo o trestaneckou kolonii, sám Bingham ho považoval za místo narození žen zasvěcených kultu "Sluneční panny".
Cuzco, bývalé hlavní město
Osmdesát kilometrů od Machu Picchu leží Cuzco, kdysi dávno slavné hlavní město celé říše rozprostírající se na území dnešního státu Peru. Konec jeho slavné éry znamenal příchod španělských dobyvatelů. Ti oblast vyplenili a město značně poničili. Hlavním městem se proto stala Lima, která jím je dodnes. Zašlou slávu Cuzca nyní pomáhá navrátit Machu Picchu. Díky němu proudí do města mnoho návštěvníků, kteří odsud vyrážejí k pozůstatkům sídla Inků vysoko v horách. Ročně sem přijde kolem 1,5 milionu lidí.
Spletl se a našel jiné město
Teorie snažící se odkrýt záhady nejnavštěvovanějšího místa v Peru se objevují již od roku 1911, kdy v parný červencový den Hiram Bingham uviděl to, o čem už slyšel, ale nedokázal si to představit. Doneslo se k němu totiž, že kdesi v horách při Cuzcu se skutečně skrývá rozlehlé nedotčené město, domníval se však, že jde o bájnou Vilcabambu, ne o Machu Picchu. Archeolog z proslulé americké univerzity Yale se tehdy ocitl předdech beroucím výjevem: mnohé části dávného osídlení byly zarostlé, ale podle toho, co pod vegetací prosvítalo, se dalo tušit, že se Binghův výlet do And zapíše mezi největší objevné cesty dvacátého století.
Co zničilo Machu Picchu? Epidemie? Válka?
Uprostřed ticha majestátních hor se z kopců vynořuje "Starý vrch" (překlad výrazu Machu Picchu z kečuánštiny) a jeho rituální kameny, domy, oltáře, zdi, vše postavené z kamene bez spojovacího materiálu. Tuto technologii používali Inkové velmi často. Zřejmě měla své opodstatnění, protože ze slavného města se zachovalo prakticky úplně všechno, co po sobě jeho dávní obyvatelé zanechali, jen střechy (zřejmě slaměné) neodolaly přírodním podmínkám. Dodnes proto lze obdivovat tři tisíce schodů, které do města vedou, chrám zasvěcený bohu slunce, domy dělníků a rolníků, ale i obydlí smetánky. Proč takový ráj lidé opustili a zanechali ho napospas vegetaci? Nejrozšířenější teorie operují s ničivou epidemií, pravděpodobně neštovic. A také s válkou, při níž zahynula velká většina obyvatel, přičemž zbytek pak protivníci vyvraždili. Na vině mohlo být i zhoršené počasí, které znemožnilo pěstovat ve vysokých horách dost potravin pro všechny obyvatele.
Tři legendy a mýty o Machu Picchu
- Machu Picchu postavili mimozemšťané - Erich von Däniken a další lovci záhad o některých architektonických vymoženostech Machu Picchu tvrdí, že musí být dílem zásahu zvenčí. Skutečnost je však taková, že staří Inkové dosáhli takového architektonického mistrovství a dokázali za pomoci několika přírodních zákonů věci, se kterými bychom dnes měli bez elektrotechnických vymožeností velké problémy. Například přesouvání těžkých balvanů do velkých výšek. Z Cusca na Machu Picchu vedou podzemní tunely - to zatím nikdo nepotvrdil, ale vezměme v úvahu vzdálenost obou měst: kolem 80 kilometrů. Na druhou stranu při technické vyspělosti dávných indiánských stavitelů, kdo ví ...
- Město bylo původně z velké části postaveno ze zlata - někteří Peruánci věří, že bájné zlaté město El Dorado a Machu Picchu jsou stejným místem.
- Zachovalost Machu Picchu naznačuje, že by pravdu mohly mít i ti, kteří tvrdí, že Inkové opustili město náhle pro nějaké znesvěcení místa. Všechno jsou to však jen málo podložené dohady. Žádné nové písemné zmínky o městě se totiž nedaří dohledat.
Macchu Picchu
Macchu Picchu je perla Jižní Ameriky a v Peru nenajdeme místo, které by turisty, amatérské historiky a všemožné dobrodruhy lákalo víc, než toto ještě relativně nedávno zapomenuté město. Je opředeno závojem tajemství, ale i bez něj by mělo své zvláštní kouzlo. Může za něj okolní příroda, která ho kdysi zakryla zelení. Dnes místo září a v plné kráse se ukazuje všem okouzleným návštěvníkům.
Autor: Martina Dvořáková
