Údržba a drobné opravy střechy
Údržba a drobné opravy patří k životu každého domu. Zanedbané konstrukce si po několika letech i tak vyžádají nemalé investice na rozsáhlou rekonstrukci. Střechy se přihlásí akutními příznaky zatékání. Rady ukáží svůj churavý stav v nepřízni počasí na místech, které na první pohled přímo nesouvisí s místem vzniku poruchy ...
Střechy si zaslouží pravidelnou údržbu,
která uchrání jejich majitele před nečekanou investicí do rozsáhlé opravy nebo výměny střešního pláště. Pravidelná údržba šikmé střechy, které se neuvolnila krytina, je méně náročná jako péče o plochou střechu. Přesto, že vodorovná "pátá stěna" je snáze přístupná než šikmá střecha, nároky na pravidelnou kontrolu a drobné opravy jsou nezbytné zejména v případě starších staveb. Zkušenosti s nízkou kvalitou plochých střech z nedávné minulosti jsou dodnes hlavním důvodem odmítání tohoto způsobu zastřešení.Problémem lze z velké části předejít již v projektu a během realizace stavby. V ideálním případě se opravy omezí na drobné zásahy, které zabrání praskání pláště, rezavění oplechování nebo ucpání střešního svodu. V záruční době je třeba plochou střechu udržovat citlivě, bez jakýchkoliv zásahů do střešního pláště neschválených dodavatelem, tak aby nezanikla možnost reklamace.
Prevence především
Poruchy hydroizolace plochých střech se projeví zatékáním a mokrými skvrnami na stropě. Najít příčinu zatékání přitom může být poměrně obtížné, protože voda protékající z porušené hydroizolace konstrukce střechy může vodorovně projít značnou vzdálenost a mokré skvrny se objeví až několik metrů od porušeného místa. V případě, že neumíme lokalizovat a určit příčinu, bude lepší, když oslovíme odborníky, kteří navrhnou funkční řešení. Střecha potřebuje, aby se její "zdravotní" stav prověřil nejméně dvakrát ročně, a to i v případě, že nejsou viditelné žádné skvrny. Kontrolujeme ji před zimou a pak i na jaře.
Zima odhalí mnoho skrytých nedostatků
Pokud vznikne podezření, že střešní plášť není v pořádku, lze provést i další nárazové kontroly. Nepříznivé počasí střechu pořádně prověří, ukáží se i dosud skryté poruchy. Pokud se na střeše tvoří kaluže, může to znamenat, že jsou ucpané střešní svody nebo střecha není správně vyspádovaná. Porušená sněhová pokrývka po vydatnějším sněžení může zase indikovat poruchy tepelné izolace. V zimních měsících se však doporučuje sněhovou pokrývku odstraňovat. Sníh a led z ploché střechy je třeba opatrně odstranit tak, aby se zbytečně nepoškodil střešní plášť.
Snadná údržba
K nejjednodušší "nesněhové" údržbě patří vyčištění okapových žlabů od různých nečistot a něco častější čištění svodů a vpustí. Vedle odstraňování mechu a případných náletů rostlin máme příležitost opravit viditelné poruchy spojů.Pomůže i opětovné natření plechových částí. O jednoduché vyčištění se mohou přičinit majitelé domu, jakékoliv zásahy do struktury pláště by však měla provádět odborná firma. Ta opraví drobné nedostatky a jejich posouzením zjistí i skryté poruchy. Nejrychlejší, nejjednodušší, nejlevnější, ale také nejméně trvanlivá oprava střech spočívá v proříznutí všech bublin, vrásek a zubů, které se na ploše střechy objevily. Po vysušení vody, která se obvykle pod těmito novotvary nachází, se poškozená místa svaří asfaltovými pásy, případně opraví asfaltovými nástřiky. Pokud však chceme, aby oprava hydroizolace ploché střechy byla opravdu kvalitní, dáme kompletně odstranit izolační asfaltové pásy, opravit podkladovou vrstvu (obvykle z lehkého betonu) a položit novou hydroizolaci.
Hydroizolace z asfaltových pásů
Náročnost údržby povrchových krytin souvisí s materiálem, ze kterého je vyhotovili. Modifikované asfaltové pásy, jejichž povrch vylepšili posypem z keramického granulátu, jsou téměř bezúdržbové. Naopak, asfaltové pásy bez povrchové úpravy se musí každých 3 až 5 let natírat ochranným nátěrem proti UV záření. Povrch střechy, který odolává slunečnímu záření, v rozhodující míře ovlivní kvalitu střechy. Pokud samotný materiál krytiny vzdoruje UV záření, životnost střešního pláště se výrazně prodlouží. V případě, že plášť střechy chrání pouze reflexní nátěr, pak se péče o plochou střechu neobejde bez pravidelného obnovování nátěrové vrstvy. Před nanesením nového nátěru je však nutné posoudit kvalitu podkladového nátěru. Při včasné obnově reflexní vrstvy životnost podkladního nátěru prodloužíme pravděpodobně na dvoj až trojnásobek životnosti reflexního nátěru.
Rekonstrukční nátěry a stěrkové hydroizolace
Výběr vhodné technologie nátěru na opravu střechy ovlivňuje i skutečnost, zda se na původním povrchu střechy tvoří a zůstávají kaluže vody. V takovém případě jsou na opravu střechy nevhodné asfaltové suspenze. Při přetrvávajícím ponoření pod vodou nabobtnají a později i praskají. Kdo se pro ně přece jen rozhodne, ten ať nezapomene na ošetření asfaltovým nátěrem. V případě časově omezené havarijní opravy vodotěsné izolace v zimě nebo po dešti lze použít nátěr modifikovaným asfaltovým tmelem. Pokud se tedy tvoří na střeše louže, spolehlivější budou nátěrové systémy na bázi asfaltových laků a tmelů. K úspěšné opravě patří pečlivá úprava původního podkladu, kvalitní a důsledná aplikace jednotlivých nátěrů. Nevyhnutelně je potřeba vyspravit původní vodotěsnou izolaci a opravit detaily střechy nejnáchylnější na vznik poruch. Ani ten nejpečlivěji zhotoven nátěrový systém nezabrání zatékání do střešního pláště v místech napojení vodotěsné izolace na prorezavění lemování atiky a nadstřešního zdiva nebo komínů z pozinkovaného plechu (dodnes se vyskytuje na starších plochých střechách). V poslední době se na jednotlivé sanace stále častěji používají syntetické stěrkové materiály. Preferované jsou při řešení komplikovaných detailů. Některé z těchto syntetických stěrek, zejména na bázi polymetylmetakrylátů nebo polyuretanů, lze kombinovat nejen s asfaltovými izolačními materiály, ale i s některými syntetickými fóliemi.Syntetické stěrky našly své uplatnění i při rekonstrukci balkonů nebo lodžií (pokud jde o sanaci v menším rozsahu a běžné technické řešení pásovými izolacemi by bylo nevhodné).
Oblékání do hydroizolačních fólií
O takovém plášti se často mluví jako o takzvané bezúdržbové střeše. V jejím skladbě najdeme termoplastické hydroizolační fólie dodávané jako střešní systém i s oplášťováním plechy. I tento typ krytiny je však velmi náročný na zhotovení tavených spojů, které by měly zaručit jednolitost pláště. Fólie slouží na svůj účel pouze tehdy, když představuje celistvou jednolitou hydroizolační vrstvu. Mimořádně citlivé jsou tedy přesahy, spoje a také napojení klempířských výrobků (oplechování atik, komínů, prostupů a podobně). Pokud je "klempířina" z pozinkovaného nebo měděného plechu, pak je třeba folii ukončit pod oplechováním. Vhodnější je využít celý systém hydroizolačních fólií, ke kterému patří klempířské výrobky z již zmíněných oplášťování plechů. Pokud se rozhodneme pro kompletní rekonstrukci střešního pláště, můžeme tímto způsobem řešit i opravu jiného typu krytiny. Hydroizolační fólie se položí na původní asfaltovou izolaci přikrytou PP geotextilií. Ta vytvoří mikroventilační vrstvu pod hydroizolační fólií a zajistí rovnoměrné rozložení vlhkosti z původních vrstev. Fólie se pak spojují horkým vzduchem bez přídavného materiálu. Na podklad se kotví mechanicky s použitím předepsaných kotvících prvků v požadované hustotě. Právě zde jsou citlivá místa; krytina totiž musí odolávat pohybům konstrukce a v případě nedodržení technologického postupu se jako první poškodí méně pružný materiál. Častou chybou je také položení fólie obráceně. Opravy takzvaných bezúdržbových střech se málokdy omezí na záplatování, nejčastěji je třeba sejmout celou krytinu, odstranit příčiny poruch a při dodržení předepsané technologie opět položit hydroizolační fólie.
Rekonstrukce plochých střech
se často řeší mechanicky kotvenou povlakovou krytinou z asfaltových pásů nebo fólií mPVC, TPO či EPDM. Povlakovou krytinu lze případně realizovat i ve dvou vrstvách: spodní asfaltový pás se mechanicky ukotví a horní se celoplošně nataví k podkladovému pásu. Důležité je zhodnotit stav střešního pláště a provést sondu. Při návrhu kotvy je nutno provést odtrhovou zkoušku. Takto se zjistí, zda je možné do střešního pláště kotvit.Při ukládání pláště je třeba dbát na rozmístění a navržené množství kotev podle kotevního plánu a nekombinovat například šroub od výrobce a podomácku zhotovenou podložku.
Střešní terasa
Skladba pláště střešní terasy se podobná tradiční střeše.Rozdíl je v osazení pochozí vrstvy, kterou tvoří exteriérové betonové tvárnice nebo dlažba z přírodního kamene, vzácněji z keramické dlažby. Osazení pochozí vrstvy na hydroizolační vrstvu přináší nejvíce problémů. Případné poruchy zůstávají skryty a projeví se až zatékáním. Další časté poruchy hydroizolace teras způsobí řemeslníci ve snaze nepoškodit dveře, atiky, zábradlí či obvodové zdivo plamenem nebo hořákem. Lepení izolace si však žádá důslednost zejména v kritických místech kolem plastových rámů oken a dveří. Dlažba se často osazuje do štěrkového lože nebo lože z kamenné drti. Pokud se dlažba v zimních měsících vyboulí nebo popraská, může to signalizovat poruchu odvodu vody z terasy. Kamenná drť sice vytvoří ideální lůžko pod dlažbou, ale není nejlepším řešením odvádění vody. V lůžku stojí voda, která při poklesu teplot narušuje celistvost pochozí vrstvy. Voda v plášti i při dobrém počasí představuje závažný problém nejen pro střechu, ale i pro nosnou stěnu, do které je balkon či terasa vetknutá. Výjimku tvoří dlažba uložená na rektifikačních podložkách.
Výrobci stavební chemie radí v případě menších oprav střešních teras
aplikovat speciální stěrky a tmely. Vodotěsné malty nebo polyuretanové stěrky vytvoří pružnou hydroizolační bariéru. Ta pak dokáže odolávat slunečnímu záření i teplotním výkyvům. Po konzultaci s odborníky lze na lokální opravy porušené hydroizolace použít právě tyto materiály. Ne každý typ hydroizolačních stěrek je vhodný pro každý typ hydroizolačních materiálů. Navíc tímto způsobem odstraníme pouze následky, ne vždy příčinu, která může být hlubší než jen obyčejná netěsnost izolace.
