Úklid dětského pokoje - prevence úrazů a harmonizace energie
Uklízení hraček a oblečení v dětské pokojíčku bývá problém v mnoha rodinách. Děti mají rády chaos, který my, rodiče, nechápeme. Chceme-li dítě vychovat k tomu, aby bylo pořádné, musíme mít hodně trpělivosti a nevzdat to. Nepořádek v dětském pokoji jednak nevede dítě k estetickému cítění, ale také může být i nebezpečný.
Úklid je návyk
"Ukliď si pokojíček!" Kolikrát jste použili tento stručný povel a dítě na něj nereagovalo? Otázkou je, zda jste ho naučili uklízet. Mít rád řád není instinktivní věc, ta se musí naučit. Pokud vaše dítě vidí, jak se k věcem chováte vy, přebere od vás tento vztah. Ať už patříte k rodičům, kteří při úklidu puntičkářsky bazírujete na drobnostech, nebo nejste při udržování pořádku doma až tak důslední. Rodiče často podceňují návyk úklidu - chtějí po dětech příliš brzy, aby si po sobě uklidily, ale tuto činnost nemají ještě naučenou a zautomatizovanou.
V předškolním věku se nejvíce osvědčí uklízet spolu s dítětem,
a když vidíme, že to zvládá samo, necháme ho práci dokončit. Dáme dítěti možnost výběru. Uděláš to sám, nebo chceš, abychom to dělali spolu? Chceš si nejprve odložit věci do skříně, nebo vyčistit boty? Pustíme se do úklidu hned, nebo až po obědě? Společnou činnost je dobré okomentovat - používáme informace o postupu, co a jak uděláme, aby byl pokojíček uklizený. Nejprve sebereme vše z podlahy, abychom na to nešlápli a nepolámali hračky. Panenky patří do police, kostky do krabice. Nyní poklademe na postel plyšáky a pastelky uložíme do hrnku. Po dokončení úklidu dejme dítěti zpětnou vazbu. Nyní jsou všechny věci na svém místě. Je tu pořádek a čisto. Porozumění smyslu pořádku a úklidu urychlíme tím, že poukážeme na jeho pozitivní přirozené důsledky. Děti se postupně samy naučí vidět, že pořádek ve věcech může být k něčemu dobrý. Je výhodou mít ve věcech pořádek. Člověk pak nemusí hledat to, co potřebuje, ale ví, kam si danou věc odložilo. Když je uklizeno, má nyní chvilku pro sebe, můžeme si hrát.
Můžeme děti naučit přijímat řád a úklid jako běžnou a nutnou součást života
Pozor na to, abychom z úklidu neudělali nepříjemnou povinnost vynucovanou křikem, výhrůžkami či trestáním. Neuklidíš si pokojíček, nepůjdeš ven. Pokud si uklidíš hračky, dostaneš čokoládku ... Efekt takového vynucování si řádu není trvalý. Právě naopak. Dítě se naučí, že za úklid vždy něco dostane, samovolně se tedy do úklidu nepustí nikdy. Při špatně odvedeném úklidu pomůže více než kritika popis toho, co je v pořádku, pak co není v pořádku a pravdivá informace o tom, proč je třeba některé věci dotáhnout: Panenky jsou na polici a většina kostek v krabičce. A pod stolem zůstaly ještě nějaké kostky a pastelky. Je třeba je uklidit, protože tam budeme vysávat ... Vyvarujte se komentářůmí: ty jsi ale nepořádník / nepořádnice. Když se o někom řekne, že je nepořádný, ostatní s tím počítají a vlastně od něj jiné chování se ani neočekávají. To zbavuje dítěte motivace, něco s tím udělat.
Úklid bývá pro děti namáhavou a nudnou činností
Dávat různé věci tam, kam patří, mýt nádobí či vytírat podlahu, vnímají jako nekonečnou činnost. Pro nás dospělé je to záležitost na pár minut, jsme zručnější ale děti vnímají čas jinak. Pokud pokojíček nevypadá tak, jak jsme si to představovali, může to být jen důsledek nedostatečných dovedností dítěte. Pokud ho za nepořádek budeme neustále jen kritizovat a stane se předmětem konfliktů či trestů, tím jen u dítěte zvýšíme nechuť pouštět se do úklidu.
Co do dětského pokoje nepatří
Mezi zbytečné věci, které v dětském pokoji nemají co dělat, patří rozbité a nefungující hračky. Hračky, s nimiž si dítě nehraje, malé oblečení, vysušené fixy, stavebnice s chybějícími díly, poškozený nábytek. Hromadění nepotřebných hraček a poškozených věcí v dětském pokoji narušuje tok energie. Pořádek, čistota a vyřazení nepotřebných věcí je i hlavní zásadou harmonického prostoru podle Feng šuej. My, rodiče, jsme svým příkladem nejlepší motivací pro dítě. Pokud uvidí, že si ve svých věcech udržujeme pořádek, budeme pozitivním příkladem. Při vytváření návyku úklidu nám rodičům pomůže to, co zabírá u dětí vždy - trpělivost.
