Úspora pohonných hmot za cenu bezpečnosti, to je non-stop systém!
Start-stop systémy, které během stání vypínají motory, mohou být nejen pořádně otravné, ale dokonce také nebezpečné. Na zoubek se jim podíval německý Autobild. A nevycházel z údivu. Z patnácti testovaných aut trval některým start i více než jednu sekundu. V životě to není mnoho, za volantem však může jít o život.
Start-stop systém
Start-stop systémy, které během stání vypínají a následně při rozběhu startují motory, se šíří automobilovou produkcí závratným tempem. Pochopitelně, důvodem není obliba u zákazníků, ale hon na emise CO2. Měly by totiž snížit spotřebu auta v městském provozu. Pokud motor neběží, nespotřebovává žádné palivo. Zní to logicky, jenže vše má i svou odvrácenou stranu. A start-stop jich má hned několik. Je totiž ušitý na míru aktuální metodice měření normované spotřeby a ne pro výhody na straně uživatelů.
Nutné zlo bez efektu
Bez tohoto zařízení nemají však automobilky prakticky šanci dosáhnout na emisní normu Euro 6. A tak se start-stop systém stává součástí prakticky všech nových aut. Aniž by se vás kdosi ptal, zda jej chcete, nebo ne. A dokonce ho není často možné ani deaktivovat. A pokud ano, tak pak při každém startu, což může být dost otravné. Stejně jako samotný systém, o jehož přínosu v oblasti úspory paliva můžeme polemizovat. Vyžaduje totiž baterii s větší kapacitou a také výkonnější startér. To znamená kila navíc, které si s sebou vozíte jako balast i tam, kde nemá start-stop šanci vyniknout. Například na dálnici. To spotřebu nepochybně zvyšuje. Je také známo, že funguje pouze při zahřátém motoru, což znamená, že pokud jezdíte krátké tratě, do práce se nedá. A to samé platí o zimním provozu, tedy při nízkých teplotách, kdy ho elektronika sama "zruší". Automobilky, které testují spotřebu v ideálních podmínkách, se však přitom tváří, že pracuje stále. Navíc, za tento systém si připlatíte na ceně auta. Další peníze dáte za zvýšené servisní náklady. Spalovací motory, zejména ty s turbodmychadly, kterých je dnes většina, nemají totiž časté startování rády. Při vypnutém motoru stéká olej z kluzných částí horkého turbodmychadla, což může vést ke karbonizaci oleje a totéž platí o ložiscích v samotném agregátu. Při startech také trpí závěsy motoru, takže může dojít - a také dochází, k většímu opotřebení součástek. A co je ještě horší, start-stop systémy nejsou ani příliš "inteligentní". Často vypnou motor právě tehdy, když to nepotřebujete. Například v situaci, pokud zastavíte na křižovatce jen na jednu jedinou sekundu.
Nejde jen o palivo
Samotný start však může trvat déle. A to jsme už na půdě bezpečnosti. Pokud potřebujete v krizové situaci rychle vyrazit z místa, například ze "stopky" na křižovatce nebo v ranní zácpě změnit jízdní pruh, může sekunda znamenat opravdu hodně. Ukazuje to i test německého magazínu Autobild, který si vzal na mušku patnáct nových modelů aut se start-stop systémy. Byly mezi nimi prémiové i mainstreamové modely od různých výrobců, nevyjímaje německé, francouzské či korejské. Dotčené byly dieselové i benzínové motory, a to s turbem i bez turba. Výsledky opravdu překvapily. Přestože má start-stop systém vždy stejnou funkci, rozdíly jsou obrovské. Nemluvíme přitom o efektu systému na úspoře paliva, ale o jeho pohotovosti. Redakce měřila totiž čas zrychlení vozidel z 0 na 20 km / h s aktivovaným a deaktivovaným start-stop systémem. Tento čas je samozřejmě závislý na výkonu motoru a mnoha dalších faktorech, jenže rozdíl v čase akcelerace s a bez start-stop systému odpovídá přesně tomu, kolik potřebuje samotný systém k tomu, aby se bylo auto schopno pohnout z místa. Ukázalo se, že ne každý výrobce dokáže tento úkol zvládnout. Nejlépe dopadl benzínový Mercedes GLC 250 4Matic, který potřeboval na samotný rozjezd jen 0,08 sekundy, což je skoro nepostřehnutelné. Klobouk dolů. Další auta na tom však byla citelně hůř, i když ne tragicky. Takové Audi A4 s dieselovým 6-válcem 3,0 TDI si "vyžádalo" téměř dvě desetiny, Porsche 911 Carrera 0,28 sekundy a VW Passat 1,4 TSI 0,38 sekundy. Pro lepší ilustraci uveďme, že auto jedoucí rychlostí 90 km / h projde za čtyři desetiny sekundy vzdálenost 10 metrů. Pokud se mu rozhodnete nedat přednost, je u vás při prvním pohybu vašeho auta o 10 metrů blíž, než kdybyste měli start-stop vypnutý.
Horké sekundy
Dramatické to však začíná být až za touto hranicí. Modely, jako jsou Oplet Astra 1,6 CDTI, Hyundai i30 1,4 blue, VW Polo 1,4 TDI či Mazda MX-3 potřebují na start více než sekundu. To znamená, že zmíněné auto, které vám bude křižovat dráhu, je blíže ne o deset, ale také o třicet a více metrů. To chce už s pomalou reakcí start-stop systému počítat při samotném manévru. Jenže ne každý řidič na to má, zejména ti začínající. Automobilky tak vystavují své zákazníky riziku. Vzpomeňme ještě Mazdu CX-3, která skončila na konci žebříčku s časem startu neskutečných 1,61 sekundy! To znamená, že samotná akcelerace z 0 na 20 km / h se prodlouží o 105%.
Na závěr
Z kladů a záporů vychází, že mít start-stop systém není žádnou výhodou. Virtuální úspora jednoho či dvou deci paliva na sto kilometrů nestojí za nižší bezpečnost ani náklady, které vyplývají z případných poruch.
Autor: Lenka Kostková
