Výhody ploché a šikmé střechy na rodinném domě
Střecha společně s obvodovým pláštěm odděluje vnitřní prostředí od vnějšího. Tvoří především ochranu před vnějšími povětrnostními vlivy a zároveň významným způsobem ovlivňuje nejen architektonický výraz budovy, ale i úsporu tepla.
Funkce střechy
Střecha, jakož i všechny ostatní konstrukce budovy, musí bezpečně plnit svou funkci během své předpokládané životnosti. Na střešní konstrukce se proto klade několik požadavků, jako například únosnost (zatížení vlastní hmotností konstrukce střechy a zatížení při údržbě), ochrana proti povětrnostním vlivům (např. proti dešti, mlze či sněhu), ochrana proti mechanickému poškození (proti kroupám), tepelná ochrana (v letním, zimním i přechodném období), difuzní propustnost (propustnost vodních par konstrukcí), ochrana proti hluku, požární odolnost.
Volba a členění střešní konstrukce
Volbu druhu, tvaru a členění střechy ovlivňuje několik faktorů, jako jsou funkce budoucí střechy, využití, začlenění do okolní zástavby, druh nosné konstrukce budovy a střechy či druh krytiny.Podle sklonu střešních rovin se střechy dělí na: ploché (se sklonem střešních rovin méně než 5 °), šikmé (se sklonem střešních rovin od 5 ° do 45 °) a strmé (se sklonem střešních rovin vyšším než 45 °). Všechny typy střech mají své výhody i nevýhody. Nelze jednoznačně říci, zda jsou lepší ploché nebo šikmé střechy. Při rozhodování se pro konkrétní typ a tvar střechy je třeba zohlednit všechny ovlivňující faktory. V případě malých staveb, jako jsou rodinné domy nebo chaty, tvoří střecha výrazné procento z celkové plochy budovy a výrazněji se tak podílí na energetické bilanci.
Ploché střechy
Výhodami plochých střech jsou možnost využití pro různé účely (zelené střechy, parkování apod..), Poměrně jednoduchá realizace, nižší náklady na samotné zastřešení a využitelnost celé půdorysné plochy v posledním nadzemním podlaží. Mezi jejich nevýhody patří problematické včlenění do historické zástavby a hůře se také odhalují poškozená místa v případě poškození střechy. Navrhování a realizace plochých střech a jejích jednotlivých vrstev vyžaduje důslednou projektovou přípravu včetně posouzení, využití kvalitních materiálů a vysokou technologickou kázeň při realizaci. Při nedodržení těchto zásad jsou ploché střechy zdrojem neustálých stavebních poruch. Ploché střechy mají rozličné konstrukční provedení podle počtu střešních plášťů (jednoplášťová, dvou a víceplášťové střechy) i podle účelu (vegetační, pochozí, parkovací a pod.).
Šikmé střechy
Otáčením, zrcadlením, posouváním jedné šikmé střešní roviny mohou vznikat různé tvary střech.Nejjednodušším tvarem je pultová střecha s jednou šikmou střešní rovinou. Nejvhodnějšími a nejekonomičtější řešení, které je zároveň nejméně pracné a často vhodné do historické zástavby, představuje kromě pultové i sedlová střecha. Všechny tvary střech mají své výhody i nevýhody, které jsou kritériem při jejich výběru pro daný objekt. Střechy poměrně komplikovaných tvarů (hlavně v místech průniků střešních rovin) jsou v mnoha případech zdrojem poruch. Optimálním přístupem je výběr nejjednoduššího řešení. Nejpřijatelnější řešení z hlediska praktičnosti, ekonomičnosti, pracnosti a historické kontinuity představuje sedlová a pultová střecha. Na šikmé střechy nepůsobí tak intenzivně povětrnostní vlivy jako na ploché střechy, proto jejich vnější obvodový plášť není z tohoto hlediska tak náročný jako u plochých střech. Sklon střechy zajišťuje rychlý odvod vody, proto nejsou nezbytné absolutně vodovzdorné prvky střešní krytiny. Výhodou šikmých střech je využitelnost podkrovních prostorů, možnost výměny poškozené části krytiny (v případě skládané krytiny) či jednoduché začlenění do okolní zástavby (hlavně v historických částech). Na rozdíl od plochých střech mají omezené využití celé půdorysné plochy hlavně v částech šikmých střešních rovin. Nevýhodami je i vyšší pracnost, vyšší nároky na přesnou řemeslnou práci a koordinaci více profesí, vyšší náklady na samotné zastřešení, nehomogenita střešního pláště a možnost biologického poškození.
Vliv střechy na energetickou a ekonomickou náročnost
Jak již bylo zmíněno, střecha významným způsobem ovlivňuje celkovou energetickou bilanci objektu. Z hlediska komplexnosti hodnocení budovy z tepelně-technického hlediska je proto nesprávné srovnávat střešní konstrukce pouze na základě jediného parametru - součinitele prostupu tepla - jde jen o jeden ze vstupů pro celkovou energetickou analýzu budovy. Pokud bychom totiž použili různé typy střech na téže budově, došlo by nejen ke změně tvaru celé budovy, ale změnil by se i poměr ploch ochlazovaných konstrukcí k vytápěnému objemu budovy.Druhý vstup představuje plocha, kterou zabírá daná konstrukce z celého obalu budovy. U šikmé střešní konstrukci největší část teplosměnné plochy představuje obvodová stěna, následně šikmá střecha a podlaha. U ploché střechy podíl obvodové stěny narůstá a podíl ploché střechy se redukuje. Podíl ostatních ploch v obou alternativách je přibližně stejný, což je dáno přibližně stejným konstrukčním a dispozičním řešením. Na celkové energetické bilanci budovy se výrazným způsobem podílejí tepelné ztráty přes jednotlivé konstrukce (i přes střechu), ale i ztráty větráním. Ty jsou však nutné z hlediska hygieny požadavků vnitřního prostředí.
