Zahrada s úžasnou atmosférou lesa
Každá zahrada má svou vlastní atmosféru, kterou můžeme citlivým zásahem ještě umocnit, nebo naopak tím necitlivým úplně zkazit. Chcete-li zahradu s atmosférou lesa, s její “tvorbou” vám pomůže sama příroda. Nechte se vést, ona nejlépe ví, jak na to.
Okrasný charakter zahrady
Padající jehličí, hlubší stín, časté sucho a nedostatek slunečních paprsků? Na první dojem je to více problémů než výhod, ale pro mnohé krásné rostliny je právě toto prostředí ideální. Zahrada s atmosférou lesa bude mít vždy spíše okrasný než užitný charakter, i když například umožní pěstovat vybrané ovocné rostliny, jako jsou maliny, borůvky, měsíční jahody, aronie a další chutné druhy. Neměla by to být zahrada "podle pravítka", hlavní slovo přenechte přírodě, kterou však je třeba rozumně zkrotit. Cílem přece není vytvořit za domem houštinu a mix všeho možného.
Nejlepším vzorem je příroda
Klasické udržované trávníky, tvarované dřeviny či živé ploty nikdy nebudou v takové zahradě působit přirozeně, stejně ani záhony růží, jezírka s pravidelnými geometrickými tvary či bylinkové a letničkové záhony.
V rámci plánování je důležité zvolit správnou skladbu rostlin
Ideální jsou vyšší druhy jehličnanů - smrky či borovice, ve vyšších polohách i jídle. Klidně je může být i více. Pokud se obáváte, že pod vyššími stromy nic z důvodu silného prokořenění půdy neporoste, máme pro vás dobrou zprávu. I místa pod stromy se dají vysadit zajímavě a mnohé rostliny zde dokáží vytvořit souvislý porost, ba dokonce i nádherně rozkvést.
Kvetoucí trvalky
Nabídka kvetoucích trvalek vhodných do prostředí zahradního lesa, je obrovská - zvonky, orlíčky, konvalinky, sasanky, tužebník, oměj, čechravy, kakosty, kontryhel, srdcovka, fialky či petrklíče. To je jen část toho, co se hodí, co běžně koupíme v zahradnictvích a co krásné kvete. Z trvalek okrasných listem určitě doporučujeme funkie. Trvalky by měly v tomto typu zahrad dostat volnost. Není dobré s nimi prostor přeplnit, zvolte raději méně druhů. Dokonce i skupinka vytvořena z jednoho rostlinného druhu bude působit zajímavě. Rovněž je lepší nezasahovat velmi do růstu rostlin. Vyčkejte, jak a kde se rozrostou. Může se stát, že se prostě objeví na jiném místě v zahradě.
Vytvoření souvislých zelených ploch
Z půdopokryvných rostlin sloužících k vytvoření souvislých zelených ploch na problematických místech, jakým je například suchý stín, jsou kromě břečťanu vhodné i barvínek, vajdštajnka nebo kopytník.
Dojem volné přírody navodí dřeviny s mocnou korunou
a mohutnějším vzrůstem. Ty tvoří základ, kostru zahrady. Stromy a vyšší dřeviny situujte do zadní části pozemku a výsadbu směrem blíže k domu nechte méně bujnou. Neznamená to však, že konec zahrady má působit jako prales. Tato část zahrady by jen měla být rozmanitější - kromě stromů by tu měli být i keře, stínomilné trvalky, kapraďorosty, cibuloviny a okrasné trávy. Nezapomínejte na azalky a rododendrony (mimochodem, spolu s jehličnany vytvářejí oku lahodící spojení), ale ani na listnáče, ideálně domácího původu.
Vřesoviště
V podhorské oblasti se vyplatí uvažovat i nad vřesovištěm, kvetoucím od jara do podzimu, případně nad skalkou. V obou případech by z výsadeb měly mít převahu miniaturní jehličnany.
