Zdravé oči dětí - léčba šilhání
Strabismus neboli šilhání je funkční porucha zraku, která zapříčiňuje nerovnoměrné postavení očí. Projevuje se nespolupráce obou očí a sice tak, že každé oko “jde” jiným směrem. Tyto projevy mohou být stálého rázu a nebo provázejí jen určité, mezní situace např. nemoc nebo únavu.
Šilhání se vyskytuje asi u 7% všech dětí,
z toho přibližně 30% případů vzniká v 1.roce života dítěte, ostatní později. Šilhání mohou rodiče pozorovat v kterémkoli období dětského věku. Už po narození mohou děťátku střídavě zabíhají očka. U dětí v tomto věku neexistuje ještě spolupráce očí, dítě pozoruje okolí jednou jedním jindy druhým očkem. Když začíná lézt, pohyby očí se koordinují, vyvíjí se spolupráce očí a úroveň vidění (stupeň vidění dospělého dosáhne v 5., 6. roce života). Šilhání může být tedy do 6.měsíce fyziologické. Pokud přetrvává, je třeba oční vyšetření.
Typy šilhání
- konvergenční (sbíhavý) strabismus - zabíhání k vnitřnímu očnímu koutku,
- nejednotný (rozbíhavý) strabismus - zabíhání k vnějšímu očnímu koutku,
- vertikální strabismus - vzácný typ, při kterém dochází k odchylování oka směrem dolů a nahoru,
- fixní strabismus - zabíhání téhož očka,
- alternující strabismus - střídavé zabíhání obou očí
Příčiny
I když jednoznačná příčina vzniku šilhání není dodnes známa, mezi hlavní příčiny patří:
- poruchy okohybných svalů nebo jejich nehybnost
- přítomnost refrakční vady (dalekozrakost, krátkozrakost, astigmatismus)
- některá oční onemocnění, které mají vliv na vidění (onemocnění sítnice - záněty, nádory; onemocnění čočky - např. vrozený šedý zákal; úrazy oka)
- strabismus je častokrát dědičný
Příznaky
- šilhání může probíhat nepozorovaně, je ho znát jen při velké únavě nebo zánětech dýchacích cest
- zabíhání očka (vždy nebo při únavě či nemoci)
- neobvyklá poloha hlavy (dítě s cílem zaostřit na předmět vytáčí hlavu do boku)
- u větších dětí pootočená hlava na stranu od středu při dívání TV nebo při práci s počítačem
Proč je šilhání nebezpečné?
Nebezpečí šilhání spočívá v tom, že zabíhající oko se neúčastní vidění. To vede k tomu, že časem oko ztrácí svoji zrakovou schopnost, zleniví a stává se méně vidoucím - tupozrakým.
Léčba
Terapie šilhání může být konzervativní a chirurgická.
Cílem léčby je:
- úprava svalové koordinace očí
- upevnění pohyblivosti svalu postiženého oka
- zabránění tupozrakosti
Důležité při léčbě je nošení brýlí (pokud je šilhání spojeno i s dioptrickou vadou), cvičení okohybných svalů a zakrývání zdravého nešilhajícího oka okluzorem, čímž šilhající oko nutíme pracovat. Pokud se konzervativní léčbou nedosáhne dostatečný úspěch, nastupuje chirurgická léčba. Jejím cílem je dosáhnout rovnoměrného postavení očí. Je třeba si uvědomit, že chirurgická léčba může zlepšit šilhání ale nemůže odstranit tupozrakost. Léčbu nelze provést laserem. Operuje se klasickým způsobem v celkové anestezii. Operace se může i vícekrát opakovat (je obtížné dosáhnout napoprvé přesnou úpravu svalu tak, aby se dosáhlo středové postavení zorničky).
Rady pro rodiče
- už po narození si všímejte reakci dítěte na zrakové podněty (porovnejte obě oči zakrytím jednoho oka - dá se tak zjistit stranový rozdíl ve vidění),
- sledujte postavení a pohyblivost očí všemi směry,
- pokud se v rodině vyskytuje šilhání nebo refrakční vada (dalekozrakost, krátkozrakost, astigmazizmus) nebo jiné vrozené vady oka je vhodné co nejdříve jít na preventivní oční prohlídku,
- pokud se u dítěte potvrdí šilhání je třeba co nejdříve začít s léčbou. Pokud se strabismus diagnostikuje až po 6. roce života je malá pravděpodobnost, že konzervativní léčba bude úspěšná.
- snažte se zabránit vzniku tupozrakosti zakrýváním nešilhajícího oka okluzorem,
- zdravé oko je nutné zakrývat alespoň na 2 hodiny denně. Oko musí být důsledně zakryto, aby šilhající oko bylo donuceno dívat se všemi směry.
- pokud dítě píše nebo kreslí, dbejte na to, aby dodržovalo vzdálenost od podložky nejméně 30 cm,
- při hře s drobnými předměty (např. s legem) je cvičení účinnější, pokud je oko zakryté,
- důležité je cvičení. Pokud očko zabíhá do středu, směrem k nosu, je třeba dostat oko do vnějšího koutku. Pokud šilhá směrem ven, je třeba ho dostat dovnitř. Při cvičení používejte oblíbenou hračku nebo předmět, který dítě dobře zná. Cvičte pouze okem, dítě si nesmí pomáhat natočením hlavičky. Cvičit můžete při odkrytém i zakrytém oku (při zakrytém oku je cvičení efektivnější). Pokud dítě šilhá směrem dovnitř, držte hračku ve středové poloze na úrovni nosu a pomalu ji obloukem posunujte k vnějšímu koutku oka až dozadu tak, aby byla zřítelnice v požadovaném koutku. Pokud dítě šilhá směrem ven, postupujte opačně.
