Chyby při zateplování domu
V současnosti je zateplování domů velkou módou, ale hlavně je jedním ze základních, energeticky úsporných opatření. Důležitý je i výběr kabátu podle zvolené košile. Výběr konečné povrchové úpravy zateplovacího systému je proto důležité sladit s celkovým systémem zateplení. Měly by se doplňovat a ne hádat.
Zateplení fasády
Pokud se rozhodnete pro zateplení fasády, měli byste si dát zpracovat energetický audit a kvalitní projekt s komplexním řešením pro konkrétní objekt. Důležitý je i výběr realizační firmy se zkušenostmi s realizací zateplování. Firma by měla mít osvědčení o zaškolení pracovníků k montáži zateplovacího systému u výrobce nebo dodavatele. Je dobré, když si sami ověříte kvalitu realizační firmy prohlídkou referenčních staveb, které se zateplili vybraným tepelně izolačním systémem. To vám poskytne větší záruku solidnosti této stavební společnosti a pomůže při rozhodování. Zateplení fasády se může realizovat několika způsoby. Podle způsobu provedení můžeme zateplovací systémy rozdělit na kontaktní zateplovací systémy, bezkontaktní zateplovací systémy se vzduchovou mezerou a termo izolační omítky.
Bezkontaktní zateplovací systémy se vzduchovou mezerou
Mezi tepelně izolační vrstvou a předsazeným obkladem mají větranou vzduchovou mezeru, kterou se odvádí případná vlhkost. Systém tvoří nosné bodové prvky nebo nosná roštová konstrukce, tepelně izolační vrstva a ochranná vrstva - předsazený obklad. Na obklady se používají pásy nebo desky z betonu, keramiky, plastů, dřeva, kamene nebo kovů. Bezkontaktní fasády jsou vhodné zejména jako dodatečné zateplení budov s vyšší vnitřní vlhkostí nebo pro budovy, u nichž se předpokládá, že se fasáda pokryje obkladem. Realizace systému bezkontaktní fasády je zejména v některých detailech (v koutech, při osazení oken apod..) technicky a časově náročnější. Cenu ovlivňuje především typ použitého obkladového materiálu a způsob ukotvení. V současnosti je na trhu dostatečný výběr těchto materiálů od různých firem. Výběr konkrétního materiálu je třeba podřídit především funkčním požadavkům a až potom požadavkům estetickým.
Termoregulační omítky
Skládají se z tepelně izolační omítky a ochranné omítkové vrstvy hrubé 30 až 40 mm. Mají výrazně lepší tepelně izolační vlastnosti než omítky klasické a při větších tloušťkách je nutné je vyztužit síťovinou. Uplatňují se zejména při zateplování exteriéru historických budov s členitou fasádou, kde není možné použít klasický tepelně izolační systém. U rodinných domů je lze použít například kolem oken a při složitějších detailech. Jejich nevýhodou je výrazně nižší hodnota tepelného odporu zateplení; když se už tedy do zateplení pouštíte, je třeba zvážit, zda bude toto řešení dostačující.
Znečištění omítek
Omítky určeny pro kontaktní zateplovací systémy se dodávají v širokých barevných škálách a někteří výrobci namíchají i barvu na přání. Navzdory vysoké kvalitě se tyto omítky po delším čase zašpiní. Problém znečištění lze řešit umytím fasády, v některých případech je vhodné přistoupit k novému nátěru fasády. K dispozici jsou silikátové i silikonové barvy a v současnosti už i samočisticí barvy. Samočisticí barvy si udrží čistý povrch podstatně déle než běžné barvy.
Kontaktní zateplovací systémy ETICS
Dnes se u rodinných domů nejčastěji setkáte s vnějším kontaktním zateplovacím systémem ETICS (External Thermal Insulation Composites Systems), který musí být certifikován jako celek. Jak jsme již zmínili, je vhodné vybírat realizační firmu, která předloží reference o realizovaných zateplení konkrétním tepelně izolačním systémem. Nejideálnější je, pokud si realizace můžete i prohlédnout. Při kontaktním zateplovacím systému se tepelný izolant upevňuje na podklad - vnější stěnu - lepidlem a rozpěrkam. Po nalepení desek na stěnu musí podle doporučení výrobce lepidla následovat technologická přestávka. Potom se nanese výztužná vrstva z malty, do které se zatlačuje sklotextilní mřížka. Opět je třeba dodržet technologickou přestávku - tak dlouhou, jakou předepisuje výrobce maltové směsi. Konečná povrchová úprava spočívá v tom, že se nanese tenkovrstvá disperzní nebo minerální omítka.
Provedení povrchové vrstvy kontaktního zateplovacího systému pomocí omítek
Po dostatečném vyzrání lepidla je třeba připravit podklad pro nanesení povrchové vrstvy. Její druh zpravidla předepisuje výrobce zateplovacího systému. Obsahuje obvykle styroakrylátové pojivo, emulzi silikonové pryskyřice, minerální plniva, přísady a vodu. Po zaschnutí povrchové vrstvy se může nanášet konečná vrstva. Jako konečná vrstva kontaktních zateplovacích systémů používá silikátová nebo silikonová omítka, případně některé speciální systémové omítky. V žádném případě není vhodné použít jiné omítky než systémové, protože ty spolupůsobí s celým systémem. Například při použití nevhodné omítky, která má vyšší difúzní odpor, se mohou pod vlivem vlhnutí vyskytnout různé poruchy a v konečném důsledku i poruchy celého zateplení, a tím i vlhnutí interiéru.
Silikátová a silikonová omítka
Silikátová omítka je určena pro vytváření výrazných povrchů se strukturami rýhované a tzv..drhnuté omítky. Dodává se obvykle připravena k použití bez nutnosti jakékoliv úpravy. Dodatečné úpravy obvykle omítku znehodnotí. Silikonové omítky jsou vhodnější do náročnějších podmínek, způsob jejich dodávání a zpracování je obdobný jako u silikátových omítek. Žádná z povrchových úprav se nesmí zpracovávat v nevhodném počasí. Nedoporučuje se je nanášet, pokud hrozí déšť, protože voda čerstvě nanesenou omítku smyje. Také se tyto omítky nesmí zpracovávat při teplotě nižší než 5 ° C, protože nedokážou adekvátně ztuhnout.
Samočistící omítka
Specifickou povrchovou vrstvou je samočistící omítka. Je to speciální omítka založená na nanotechnologii, má speciální povrch s nanoporézní strukturou, který je mikroskopicky hladký.Nanopóry jsou příliš malé na to, aby se na jejich povrchu dokázali usadit organické či anorganické částečky nečistot. Pokud se i nějaké usadí, účinkem UV záření, deště, větru, sněhu a změn teplot na povrchu zvětrává a uvolňují se z fasády. Samočistící omítka má navíc velmi nízký elektrostatický náboj, proto nepřitahuje nečistoty, a fasáda se tak neznečišťuje - zůstává přirozeně čistá a krásná a odolává tak znečišťování, jakož i vzniku plísní a lišejníků, protože má optimální paropropustnost a rychle se vysušuje.
Difuzní odpor materiálů
Povrch kontaktního zateplovacího musí mít difúzní odpor, který odpovídá difúznímu odporu zateplované konstrukce - zjednodušeně řečeno, vrchní vrstva musí propouštět páry, tak, aby stěna mohla provětrávat. Míra paropropustnosti různých zateplovacích systémů může být různá, a proto je důležité použít správnou povrchovou úpravu - s vhodným difuzním odporem, určenou pro ten který systém. Ve specifických případech izolace zavlhlého zdiva nebo v jiných případech, kdy se vyžaduje, aby se konstrukce výrazně provětrávala, se používají zateplovací systémy s větší paropropustností. V tomto případě je provázanost jednotlivých komponentů ještě významnější - jednotlivé součásti celku spolupůsobí a jejich vlastnosti (například paropropustnost) se řídí jistými zákonitostmi, a tak je nanejvýš důležité neměnit svévolně jednotlivé složky systému za jiné. Například nevhodná povrchová úprava by totiž mohla celý systém znehodnotit!
Chyby a jejich příčiny:
- Realizace při nevhodných klimatických podmínkách.
- Nenanesení penetračního nátěru před nanášením omítky.
- Vznik nerovnoměrné zrnité struktury - použití nekvalitního materiálu.
- Nerovnosti způsobené nanesením nedostatečné vrstvy omítky.
- Estetické nedostatky konečné povrchové úpravy vznikají při zbytečných technologických přestávkách během nanášení omítky a při nanesení nepřesného barevného odstínu.
- Nátěr nanesený buď v nedostatečné vrstvě, nebo nesprávně naředěný - zapomíná se na to, že je třeba nanést alespoň dvě vrstvy barvy naředěné v příslušném poměru.
- Nekvalitně zhotovené pružné spoje (třeba použít silikátový tmel) nebo jejich absence při stycích kontaktního zateplovacího systému s ostatními konstrukcemi.
- Vady způsobené neodbornými zásahy do hotového zateplovacího systému i s povrchovou úpravou.
