Co dělat, když chce vaše dítě přespat u kamaráda?
Malé dítě se vyvíjí k samostatnosti a určitým mezníkem může být i jeho prosba, zda může přespat u kamaráda nebo kamarádky. Jak se zachovat a na co ho připravit? A neméně důležité je, co dát dítěti na cestu.
Tříleté dítě
si přes den rádo hraje se svými kamarády a zdá se, jakoby vůbec mámu nepotřebovalo. Ale když se blíží čas večerního spaní, vypadá to většinou úplně jinak. Co se týče usínání, jsou děti někdy velmi citlivé, říkají psychologové. Tehdy se může z pětiletého "drzého" chlapce stát najednou malý chlapeček, který neumí usnout bez mámy.
S přibývajícím věkem stoupá počet dětí, které přespávají u kamaráda
Děti se stávají postupně samostatnějšími. Zatímco z devítiletých dětí prospalo u kamaráda asi 10%, tráví tři ze čtyř šestnáctiletých pravidelně noc u přátel. Pokud se to podaří, dítě je hrdé a stává se sebevědomějším. A to děti potřebují - být pyšné na něco, co už zvládnou. Pokud dítě nepřespává doma, prožívají proces odloučení nejen děti, ale i rodiče dost bezprostředně, ale časem se z počátečního dobrodružství stává příjemný zvyk.
Jiná rodina, jiné soužití v ní
Jasné, že v cizím domě je všechno jiné a ve tmě i největší odvážlivec ani nedýchá, když slyší kroky nebo zvuky splachování. Většinou jsou přenocování u kamarádů korunována úspěchem přibližně od osmého roku dítěte, kdy je sebevědomí dítěte tak silné, že zvládne požadavek existence bez rodičů v cizím prostředí i v noci. Tehdy si užívají děti svou samostatnost a využívají možnost nahlížení do hostitelské rodiny, aby poznaly paralely. Kolik času tráví jiní rodiče se svými dětmi? O čem spolu rozmlouvají? Kdo se stará o jídlo, kdo ukládá děti spát? Pokud přicházejí jedináčci na návštěvu do velké rodiny, učí se hodně o rivalitě a o vytváření vztahů mezi dětmi různého věku. A možná žije s nimi v rodině dokonce dědeček. Nebo se po místnostech potuluje pes a vyžaduje pohlazení.
Čím je rodina známější, o to snadnější je pak samotné přenocování
I přesto by si měli přinést byť i desetileté děti svého oblíbeného plyšáka nebo vlastní polštářek, aby si u kamaráda vytvořily kousek domácí atmosféry. Některé děti uklidní noční lampa, která jim například v noci ukáže cestu na toaletu. A většinou si děti přejí spát v pokoji kamaráda i tehdy, pokud je v bytě či domě k dispozici pokoj pro hosty, neboť společné šeptání ve tmě, společné prožití nezvyklé situace dělá přenocování atraktivním a posiluje přátelství. I když to znamená, že pouze malá část noci bude věnována spánku.
Dobré naplánování je polovičním úspěchem
Rodiče by se měli s dítětem dohodnout, kdy si pro něj přijdou - ideální je to po snídani - a toho se třeba i držet. Zpoždění si pak mohou děti vysvětlovat jako zradu! I když je noc u kamaráda pro všechny zúčastněné vzrušujícím zážitkem a většinou poprvé (ale i podruhé či potřetí) končí ve vlastní posteli, měli by rodiče svým dětem takové dobrodružství dopřát. Pokud se to nepodaří napoprvé, dítě nerezignuje, ale pokusí se o to opět. A není nic úžasnějšího, než když dítě posouvá své hranice a ví, že jednou je zdolá ...
Odpovědi na nejčastější otázky, které si rodiče kladou v souvislosti s přenocováním dětí u kamarádů.
- Od jakého věku je přáním dětí přespat u kamaráda nebo kamarádky? To je různé. Může to být ve třech letech, ale jsou i děti, které ještě v osmi letech dostanou obrovský strach, když mají usnout bez mámy.
- Je dobré pro děti, když sem tam přenocují i mimo domov? V každém případě je to pozitivní.
- Proč je to pro děti dobré? Je to důležitý krok k samostatnosti a nezávislosti na rodičích. Kojenec je ještě zcela závislý na svých rodičích. Je to takříkajíc úloha dětství, osvobodit se od této závislosti. Přespat někde jinde je významný krok, protože zkušenost, že se dítě musí uložit na večerní spánek samo, bez rodičů, je mnohem těžší, než hrát si celé odpoledne s kamarádem v cizím prostředí.
- Jak se cítí děti, když zvládnou přespání bez rodičů? Pokud to zvládnou samy, jsou hrdé a stoupá jejich sebevědomí. A to děti potřebují. Hrdost na něco, co už dokáží. A zjistí, že si mohou důvěřovat, a pokud si důvěřují, vše se dá zvládnout. Je to něco podobného, jako když jede dospělý člověk poprvé na dalekou cestu. Také má určitý strach. A také je pak na sebe hrdý, když zjistí, že se všude vyzná, že všechno zvládne.
- Jak zjistí rodiče, že je jejich dítě již zralé na to, aby zvládlo novou situaci? To rodiče nikdy přesně nevědí. Pokud chce troj nebo čtyřleté dítě náhle přenocovat u někoho, kdo bydlí půlhodinu (nebo i více) cesty autem, stojí to za zvážení. Ale pokud chce dítě strávit noc u někoho, kdo bydlí o tři domy dál, pak je zde ta výhoda, že ho může rodič večer vyzvednout, pokud nebude umět usnout nebo se vyskytnou jiné problémy.
- Je dobré dítě vyzvednout a vzít domů? Ano, pokud je dítě skutečně nešťastné, tehdy by to rodiče měli udělat. Pokud dítě trochu pláče, ale za deset minut přestane, pak to není žádný problém. Pokud dítě v posteli dlouho vzlyká, pak by mělo jít zpět domů. Jinak se může stát, že dítě nebude chtít nikdy nikde jinde než doma přespat (ani pokud to bude nutné).
- Co je snazší: Pokud dítě přespí u kamaráda nebo když přijde kamarád přespat k dítěti? Je jednodušší, pokud přítel přespí u dítěte. Zde má dítě výhodu domácího prostředí. Může se ale stát, že to zapříčiní to, že se dítě bude chovat jako "z divokých vajec".
Co by měli rodiče udělat, pokud chtějí nechat dítě poprvé přespat u kamaráda?
Netřeba v dítěti vzbuzovat pochybnost, zda to zvládne. To v něm vzbudí dojem, že se jedná o těžkou situaci. Pokud dítě řekne rozhodně "udělám to", rodiče si mají rozpaky nechat pro sebe. Souhlasit by však měli jen tehdy, pokud kamarád nebydlí daleko. Pokud to nakonec dítě nezvládne, netřeba kolem toho dělat velké "haló". Dítě to vyzkoušelo a nevyšlo to, nic špatného na tom ale není. Namísto výčitek by měli rodiče dítě politovat a říct mu, že je mrzí, že to nevyšlo.
Do jaké míry by měli rodiče bázlivým dětem dodávat odvahu?
Děti většinou vědí samy, kdy to chtějí. Není potřeba jim příliš domlouvat, zvláště ne tehdy, pokud zjistíme, že dítě má k tomu odpor. Jde opravdu o velmi citlivou záležitost rozhodnout, zda dítě potřebuje jen malé "nakopnutí" nebo ještě opravdu nechce. Nucením nic nedosáhneme.
Jak vnímají situaci, že dítě chce spát někde jinde, rodiče?
Zde je často zakopaný pes. Mnozí rodiče to vnímají jako "úder pod pás", když zjistí, že jejich dítěti je jedno, jestli spí doma nebo ne. Nebo se rodiče cítí najednou osamělí, protože je doma tak ticho.
Do jaké míry by měli hostující rodiče dodržovat obvyklé rituály při ukládání ke spánku?
V principu je vhodné dodržovat vlastní rituály. Pokud ale zjistíme, že to nebo ono se nehodí, pak je třeba udělat výjimku. Pokud máme na návštěvě např. dítě, které je večer zvyklé se modlit, proč bychom se nemohli pomodlit? Vždyť i tím získá naše dítě nové znalosti. Vidí, jak se chovají jiní lidé a učí se, že samozřejmé a správné není jen to, co se dělá doma.
Mohou hostující rodiče kárat dítě na návštěvě?
Během dne to prožívá dítě jinak než večer. Večer musíme být v takových věcech opatrnější. Když se blíží čas spánku, jsou děti někdy mnohem citlivější.
Co má mít dítě sbalené v batohu?
Je jen samozřejmé, že tam nesmí chybět oblíbený medvídek nebo jiná věc, používaná při usínání. To je důležité. Zejména tehdy, pokud si dítě není moc jisté, může být užitečné, pokud mu navrhnete: "Vezmi si můj šál, ten máš tak ráda a ten si dej pod hlavu, uvidíš, hned ti bude lépe." Takový kousek od mámy může pomoci.
Rodiče a hostující rodiče: O čem si mají promluvit?
Rodiče by se měli hostujících rodičů zeptat, co dělají večer a nabídnout, že přibalí dítěti oblíbenou knihu. Možná čtou něco úplně jiného nebo zpívají písničky. Často dítě považuje to, co se dělá na návštěvě, za napínavé a zábavné, protože to může být něco úplně jiného než doma. V každém případě by si měli o tom rodiče obou dětí předem promluvit.
