Deset rad rodičům, kteří učí děti psát
Prvňáčci se ve škole potýkají s mnoha novými věcmi. Musí se naučit psát, číst, počítat a další a další potřebné dovednosti. A někdy se jim to prostě nedaří. Problémy mohou nastat třeba u psaní. A tam je potřeba, aby rodiče již v předškolním věku děti nenásilnou formou připravovali na to, že ke psaní je potřeba jemnou motoriku, rytmus, fantazii a mnoho dalších jednotlivých dovedností. A hlavně by neměli nechávat děti u psaní samotné a následně jen zkritizovat výsledek jejich snažení!
1. Hra je dobrý základ
Rodiče by měli podporovat rozvoj jemné motoriky dítěte už odmalička. Například stavět z kostek, třídit tvary, navlékat korálky, skládat puzzle a hrát hry trénující pohyby a paměť, které dětem později pomohou při výuce psaní. Rovněž zkušenosti dítěte s kreslením či malováním podněcují rozvoj jemných motorických schopností. Pastelky a pestré barvy v dětech podněcují zvědavost a chuť experimentovat.
2. Radost jako motivace
Právě potěšení je tím nejdůležitějším motivačním faktorem. Rodiče by se měli ujistit, zda svého malého potomka příliš nevedou, nezatěžují tématy, které je příliš těžké ztvárnit. Pokud je dítě frustrované, nebude mít z této činnosti radost. Pokud si dítě neoblíbí kreslení a malování, bude těžké ho nadchnout pro psaní.
3. Fantazie a kreativita
Nestačí dítě pouze chválit za to, co nakreslilo nebo jak přesně popsalo tvary. Plynulé pohyby ruky a plynulé tvary jsou přinejmenším stejně důležité. Proto je nezbytné, aby rodiče dali dětem svobodu k samostatnému rozvoji. Vhodná motivace, rozvoj představivosti a kreativity jsou klíčové: např. hry s barvami, omalovánky, spojování bodů, kreslení čárek, klubek, vln, to vše přispívá k plynulým pohybem při psaní.
4. Rytmus
Odmalička je nutné rozvíjet u dítěte cit pro rytmus pomocí říkadel, prstových her, písniček, rytmických her a uvolňovacích cviků doprovázených říkankami. V případě plynulého písma je to právě rytmus, který tvoří tvary: plynulé pohyby při psaní mají jistou pravidelnost. Rodiče a děti by měli hledat rytmus pohybů společně a společně jej také procvičovat. Čím více rytmické je kreslení nebo psaní, tím je ruka uvolněnější, a tím více zábavy si dítě užije.
5. Správné držení psacích pomůcek
Když děti začínají kreslit nebo psát, rodiče by měli sledovat způsob, jakým drží psací náčiní. Ruka by měla být uvolněná, protože křečovité držení zabraňuje plynulým pohybům. Napětí a příliš silný stisk jsou pro ruku velmi únavné. O problémech je nutné společně mluvit a zkoušet správný způsob úchopu. Křečovité držení pera může být i znamením toho, že se dítě snaží být příliš pečlivé.
6. Společný výběr pera
Rodiče a dítě by měli vhodné pero vybírat společně. Mělo by být praktické, jinými slovy příjemně padnout do ruky a mít měkkou zónu úchopu, která podporuje uvolněné držení. Výběr zavisí i na tom, zde je dítě pravák či levák. A neméně důležité je, aby se dítěti líbilo. Oblíbené pero je vždy používáno s nadšením a dítě motivuje k psaní.
7. Vhodná motivace
Děti by neměly procvičovat psaní jako roboti - je důležitá změna! Obyčejné opakování písmen a tvarů často nestačí: správný úchop, uvolněná ruka, rytmus a plynulost pohybů, vhodná motivace při psaní jsou stejně tak důležité jako tvar písmenek.
8. Chyby děti učí
Při nácviku psaní se dítě nevyhne ani chybám. Naopak, motorické schopnosti nelze vylepšovat bez chyb. Děti se navíc učí nejvíce ze svých vlastních chyb: například k procvičování správné velikosti písmenka mohou rodiče vědomě používat různé velikosti spolu se svými dětmi. Pak si o tom mohou vyprávět a najít ten správný rozměr. Dítěti to velmi pomůže porozumět dobře rozdílům.
9. Neprocvičujte jen to, co dělá problémy
Abyste dětem nepokazili radost z psaní, je důležité procvičovat nejen to, co jim dělá problémy. Během procvičování byste měli hlavně stavět na tom, co jim problémy nedělá. Pomůže jim to zdokonalit vlastní schopnosti a aplikovat je na problémové oblasti. Rovnováha je v tomto případě velmi důležitá.
10. Tvary písmen a co je připomíná
Důvěrně známé tvary se mohou stát dobrou předlohou také pro tvary písmen. Mnoho písmenek může být vytvořeno z tvarů, které se již dříve dítě naučilo. Např. "V" může být zubem na pile, "O" má stejný tvar jako vajíčko, "E" je hřeben. Písmena tak přestávají být abstraktními pojmy a stanou se bližšími a jednoduššími.
Rada na závěr
Děti vždy musí vědět, že se mohou na rodiče spolehnout! Rodiče by se svými dětmi měli mluvit o škole zcela otevřeně a bez nátlaku. Mohou tak včas rozpoznat problémy a společně s dětmi je vyřešit. Děti by měly cítit podporu a oporu rodičů, kteří by měl být jejich průvodci, autoritami, ale hlavně také kamarády.
Autor: Lenka Kostková
