Zejména pokud se nám dítě vzbudí zpocené a vyděšené. Může se stát, že se bude snažit skrývat svůj strach za drzé chování. Dětské sny jsou často odrazem duševní tísně dítěte. Jejich odhalení může napomoci rodičům zvládnout problém, který dítě trápí. Proto je však třeba naslouchat a nechat dítě popovídat, co se mu v noci zdálo. Často zmatené vyprávění dítěte o snu by se nemělo zjednodušovat a odbýt větou - to byl jen sen.
Když spíme, náš krevní oběh i dýchání zůstává v činnosti. Nicméně mnoho tělesných funkcí je umírněných. Ne však funkce psychické. Právě snění potvrzuje, že ve spánku přemýšlíme, i když na jiné úrovni než v bdělém stavu. Vzhledem k tomu, že si své sny pamatujeme, musí se vytvářet vzpomínky i ve spánku. Hranice mezi spánkem a bděním je stanovena na ten okamžik, kdy se zúží pupily, oční koule se pohybují směrem nahoru, svalstvo uzavře víčka a výrazně se sníží příjem podnětů z vnějšího světa.
Jsou to noční epizody extrémního děsu a paniky, které jsou spojeny s křikem a neklidem a jsou doprovázeny intenzivními tělesnými příznaky. Dochází k nim obvykle během první třetiny nočního spánku. Dítě se probouzí s panickým křikem. Dost často běží ke dveřím jakoby se snahou uniknout.Snaha ostatních o ovlivnění může vést k ještě intenzivnějšímu strachu. Při probuzení obvykle dítě nemá žádnou vzpomínku na děs. Tento stav je blízký somnambulismu - náměsíčnosti.
Pro rozpoznání jsou podstatné následující rysy:
1. Epizody jsou opakované - jedna nebo více - probuzení ze spánku s panickým křikem, stav je charakterizován úzkostí, neklidem, vegetativní hyperaktivitou - rychlým dýcháním, rozšířením zornic, pocením.
2. Tyto epizody trvají 1 - 10 minut a obvykle vznikají během první třetiny nočního spánku.
3. Dítě zdánlivě nereaguje na snahy ostatních ovlivnit noční děs, téměř vždy po nich následuje dezorientace a stereotypní pohyby, které trvají několik minut.
4. Vzpomínka na tuto událost, pokud vůbec nějaká je, je velmi omezená.
5. Je tam nepřítomnost jakékoliv tělesné poruchy.
Noční můra je sen naplněný úzkostí a strachem s velmi podrobnou vzpomínkou na obsah snu. Sen je velmi živý a jeho obvyklou tématem je ohrožení života, bezpečnosti. Během typické epizody se objevují vegetativní příznaky, ale většinou se neobjevuje ani křik, ani pohyby. U dětí se noční můry vztahují obvykle na specifickou fázi emočního vývoje bez jakéhokoliv narušení. Z výzkumů anglických vědců vyplynulo, že noční můry mělo 19% čtyř až sedmiletých dětí, osm až desetiletých trápily noční můry až v 69%. A jedenáct až čtrnáctileté děti je měli jen v 12%. Lze tedy předpokládat, že děsivé sny mají svůj význam zejména v předpubertálním věku. A vyskytují se více u chlapců než u dívek. Velmi blízko k sobě mají noční děs a náměsíčnost.
Jedná se o stav porušeného vědomí, v němž jsou kombinovány fenomény spánku a bdělosti. Během záchvatu dítě vstane z postele, prochází se. Obvykle opustí svůj pokoj a občas může i vyjít z domu.Nejčastěji se však vrátí do své postele - buď samo nebo pod jemným vedením jiné osoby. Při probuzení si obvykle na událost nevzpomíná. Stejně jako noční des jsou obvyklejší v dětství, což poukazuje na úlohu vývojových faktorů.
Známe mnoho spánkových poloh, kterým právě děti dávají přednost. Už asi tříměsíční dítě začne ve spánku zaujímat určitou polohu, kterou si potom uchovává jako ideální polohu, ve které usíná a uklidní se. V pozdějších měsících se dítě před usínáním otáčí sem a tam, dokud nakonec zaujme polohu, která je pro něj nejvhodnější. Některé děti spí na kolenou s tváří dolů a prdelku vystrčenou vzhůru - tzv. poloha sfingy. Jiné děti si s oblibou lehají do čela postele. Jak se zjistilo, děti mají v této poloze velmi živé sny.Živé děti zřídka zůstávají ležet v poloze, ve které usiná po celou noc.
Podle výzkumů se zjistilo, že v průběhu noci vystřídáme dvě nebo tři polohy.
Pluje po obloze velká loď, která veze sny všem dětem? Nebo je přináší skřítek? Nebo přicházejí z hlavy? Sny se dětem i nám dospělým zdají v tzv. REM fázi. Různými pokusy se zjistilo, že pokud se lidem brání ve snění - tedy je opakovaně někdo budí v REM fázi - jsou ve zvýšené míře podráždění, úzkostliví a mají sníženou koncentraci. Pokud je následující noc nechali spát bez přerušení, dohnali své ztracené sny - místo čtyř REM fází jich měli sedm. Děti krátce po usnutí upadají většinou do dvouhodinového tvrdého spánku, potom spánek začíná být méně klidný a dítě začíná snít. Pokud rodiče probouzejí své dítě v této fázi, dlouhodobě mu škodí, protože způsobují, že koncentrace dítěte je na další den oslabená, je ve zvýšené míře podrážděné, ve škole nedává pozor a má tendenci reagovat úzkostí a pláčem. Pokud se děti na konci REM fáze probudí samy, ohrožené nejsou - buď ihned usnou nebo popovídají rodičům svůj sen, který před chvílí prožívali. Pokud dítě probudíme několik minut po REM fázi, už si svůj sen nepamatuje. Ale na zvlášť působivé sny si dítě dokáže vzpomenout ještě hodinu po probuzení.
Sny - zejména děsivé - bývají často spojeny s hlukem. Do snu zvenku pronikají rány kladiva, rachot sekačky, či řev motoru. Ve snu však zvuky dostávají úplně jiný význam. V mnoha případech je hluk také bezprostřední součástí noční můry. Zavřené oči ve spánku zabezpečují, že podněty zvenčí jsou zdrženo. Proto, pokud matka rozsvítí, když dítě spí, může se stát, že tento světelný podnět pronikne zavřenými víčky a tento slabý vjem ovlivní sen a projeví se jako blesk nebo světlomet auta. Na snové události mají vnější podněty malý vliv. Jinak je to s dotykovými podněty, ty dokážou na snový děj působit víc. Běžné vnější podněty dítěti neškodí. Rodiče nemusí být ticho jako myšky, když jejich děťátko spí.Televize nebo rádio, které hraje v přiměřené hlasitosti, ruší spící dítě jen velmi málo. Do snů tyto zvuky vstupují jen jako kulisa - pokud vůbec. Malé děti málokdy dělají rozdíl mezi bděním a sněním. Pro ně je obojí životní realitou. Až ve věku čtyř nebo pěti let se naučí rozlišovat mezi skutečností a tím, co se jim zdálo. Právě proto je důležité brát ohled na to, čeho se dítě bojí a co vypráví.
1. Sny svých dětí si nejen poslechněte, ale si je i poznamenejte. Můžete o nich později přemýšlet a také, pokud se vyskytnou i později, můžete porovnat životní situaci dítěte v minulosti a v současnosti, a možná vám to poskytne cenné "vodítko".
2. Děti vyprávějí o svých snech většinou v krátkých větách nebo naopak je přikrášlují. Je na vás oddělit zrno od plev.
3. Sny, které se vracejí nebo obsahově navazují na jiné, jsou velmi důležité.
4. Nepoužívejme na vysvětlení dětských snů snář. Sny mají většinou úplně jednoduché vysvětlení.
5. V případě hledání významu snu jste odkázáni na výpověď dítěte. Měli byste si dát do souvislosti jeho vyprávění o problémech a příhodách z jeho života.
Není možné sny vykládat podle šablony, vždy je musíme vztáhnout na konkrétní dítě a konkrétní situaci, v níž se nachází. Také musíte pamatovat na to, že význam snu je důležitý pro vás jako rodiče. Děti ten význam znát nemusí - zejména ty mladší. Nejsou ještě připravené na realitu a vaše vysvětlení snu by je jen zbytečně zmátlo a možná i vyděsilo.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu