V prvním měsíci života má děťátko často "přehozený" den s nocí a nějaký ten týden potrvá, než naběhne na normální režim. V tomto období však žádný rodič nemůže počítat, že dítě prospí celou noc, hlavně z důvodu, že mladší kojenci potřebují ještě noční krmení. Velmi nesprávným řešením by bylo nechat namísto nakrmení děťátko plakat. Může to vést ke zhoršení celé situace a dítě tak budeme jen zbytečně stresovat. Hodně miminek začne v noci lépe spí už kolem třetího měsíce, ale pozor, stále nemáte vyhráno, v období mezi 6. a 12. měsícem se však situace může opět zhoršit a dítě se začne opět v noci častěji budit. Je to zapříčiněno tím, že děti v tomto věku mají velmi intenzivní snovou fázi, z níž se snadno probudí.Největší zvrat nastává u většiny dětí v období mezi prvním až druhým rokem života, tehdy už dítě dokáže prospat i celou noc bez probuzení.
V tzv.. "batolecím" období většina dětí už nemá problémy s přespáním celé noci bez probuzení, problém je spíše s usínáním. Jsou rodiče, kteří striktně volí přesný časový režim, kdy ukládají dítě spát. A jsou děti, které se tomuto režimu dokáží již po krátkém čase výborně přizpůsobit a usínají bez nejmenších problémů, některé dokonce i bez přítomnosti rodiče. Jsou však i děti, kterým tento přesně stanovený časový režim vyhovuje pouze v jistém období a čím jsou starší, tím se mění i jejich "nároky" na režim usínání (nedokážou přirozeně usnout v rodičům určené hodině, vyžadují přítomnost rodiče, hlazení, zda vyprávění se před spaním).
Další skupina rodičů musí vysloveně počkat, dokud jejich dítě doslova "nepadá" od únavy, využít situace a rychle vmanévrovat potomka do postýlky.
Poměrně hodně dětí během prvních tří měsíců života trpí kojeneckou kolikou, která nejčastěji trápí děti ve večerních hodinách. Naštěstí, po tomto období se tyto potíže samovolně ztratí a dítě bude spát mnohem klidněji. I prořezávání zoubků může zhoršit dětský spánek, ale stejně jako u koliky se jedná jen o přechodné období.
Pokojík, ve které děťátko spí, by měl být útulný, aby se v něm cítilo dobře a bezpečně. Před spaním místnost důkladně vyvětrejte. Teplota v místnosti, kde děťátko spí, by se měla pohybovat okolo 19 stupňů. Důležitou součástí výbavy dětského pokoje je i malá noční lampička s tlumeným světlem, kterou můžete zapnout, pokud děťátko v noci krmíte či přebalujete. Doporučujeme úplně se vyvarovat zapínání silného světla, které dítě zbytečně probere a je těžké znovu ho uspat.
Problém pro rodiče často nastává tehdy, když délka spánku jejich dítěte neodpovídá jejich představám. Častěji jsou nespokojeni rodiče, kteří si myslí, že jejich dítě by mělo spinkat víc. Novorozenec většinou "prospí" skoro celých 24 hodin a budí se jen na krmení. Toto období ale trvá jen 3 - 4 týdny v tom nejoptimálnějším případě. Po tomto čase je už dítě silnější a vyžaduje v bdělém čase, který se prodlužuje, více pozornosti.
je ale velmi individuální a neexistuje na to žádný matematický vzorec nebo poučka. Třeba mít stále na zřeteli, že i velmi malé - několikatýdenní dítě - je individuum, které se nechová podle žádných pomyslných "pravidel". U zdravého dítěte se během 24 hodin střídá období spánku a bdění přirozeně. Pokud to nevyhovuje rodičům, chyba není v dítěti.
a je na rodičích, aby se mu přizpůsobili. Rozhodně by měl být pro rodiče menší problém přizpůsobit se dítěti než opačně. Pro "útěchu" - rodiče vždy přesvědčuji, že jakkoli je rytmus jejich dítěte pro ně vyčerpávající - je to jen dočasný stav a do maturity "se to spraví"!
tedy prvním 6 týdnem života dítěte - po tomto čase si dítě nejčastěji zvolí rytmus bdění a spánku, který je pro rodiče akceptovatelný, další je do 3. měsíce života - po tomto období se rodiče a dítě "sehrají" v produktivní tým, který neohrozí ani tlačení prvních zoubků. Pro navození přirozeného spánku dítěte mohou rodiče udělat mnoho věcí. Neměly by být nervózní z vlastního vyčerpání z péče o dítě - ačkoli to zní přísně - je to tak - napětí z rodičů se přenáší na dítě, aniž si to rodiče uvědomovali - a dítě nespí, protože jsou nervózní rodiče a rodiče jsou nervózní, neboť dítě nespí! Je to začarovaný kruh a dítě ho nepřetne - na to má rodiče.
který si vypěstují vyčerpaní rodiče. Dítě má usínat a spinkat v své postýlce. Je dobře, když se navozují před spánkem určité rituály - nezáleží na tom, zda se jedná o dopolední, odpolední nebo noční spánek. Dítě se tak uklidní a jeho centrální nervová soustava se dostává do spánkového režimu postupně přirozeným způsobem. Maminka může dítě nakojit, nebo podat láhev s mlékem, zatemní se pokoj, ve které spinká, zahraje se krátká melodie, nebo se dítěti zazpívá klasická ukolébavka. Před spánkem se omyjí ručičky, nebo se vykoupe celé dítě, střídají se oblíbená pyžama, ložní povlečení, vhodný je dětský spací pytel, ve kterém se dítě neodkope a může se vzít i k babičce nebo na dovolenou a dítě má tak "svůj domeček" na spaní.
Délku spaní dítěte je třeba respektovat. Jsou děti, které kolem 1 roku už nechtějí spát během dne - není to nic výjimečného - prostě "nemají čas" - jsou to děti velmi živé a vnímavé, všechno chtějí vidět a prožívat. Není to žádná nemoc, vyvinou se v normální děti, pokud to rodiče nějak nepokazí tím, že je nechají plakat až do vyčerpání.
kdy už většina dětí nepotřebuje odpoledne spát. Třeba s tím počítat a neřídit se nesmyslným nařízením v některých mateřských školách, kde děti musí povinně odpoledne spát. Přirozeně navozený spánek, jeho individuální délka a hloubka je podmínkou pro harmonický vývoj dítěte.
Řešením pro těžce usínající děti bývá často zavedení každodenního předspánkové rituálu: lázeň, mytí zoubků, jemná masáž celého tělíčka, převlečení do pyžamka a uložení do postýlky s neodmyslitelnou pohádkou, písničkou či rozhovorem. Vše by mělo probíhat v klidné, uvolněné atmosféře. Při ukládání do postýlky ztišíme i svůj hlas, aby se dítě muselo soustředit na poslech - právě to ho často uspí. Může pomoci i jemné hlazení po hlavičce či zádíčkách. Zavedení takového předspánkové rituálu však také vyžaduje určitou dávku rodičovské trpělivosti. Ale po čase oceníte, že to stálo za to. Monotónní pravidelnost je pro dítě jakousi zárukou, že je vše v naprostém pořádku, maminka či tatínek jsou u něho a proto může zcela klidně usnout. Pozor, během večerních rituálů, které předcházejí spánku, nenechávejte zapnutý televizor s večerním programem nevhodným pro děti. Někdy stačí pár nestřežených záběrů z dramatického filmu a dítě má neklidné sny po řadu dní.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu