Děti i rodiče potřebují prostor
I přestože většina rodičů ještě před narozením dítěte je přesvědčená o tom, že se bude svému dítěti neustále věnovat, realita je později úplně jiná. Ale na tom není nic nesprávného a ani sobeckého.
Už u několikadenního miminka s hrůzou zjišťujeme,
že přes snahu se nám nedaří věnovat se mu vždy, když si nás žádá, že nemáme vždy čas a přiznejme si, ne vždy se nám chce. Máme potřebu věnovat se občas i sobě. A co pak takové batole, které je celý den vzhůru a stále by si pouze hrálo? Je množství rodičů, a hlavně matek, které za tento ideál bojují, a pak mají výčitky svědomí. Nejsou však zbytečné? Opravdu je třeba, abychom dítěti byly k dispozici kdykoliv za každých okolností?
Určitě je dobré, pokud se dítěti hodně věnujeme
Nic není však potřeba přehánět. Příliš mnoho rodičovské péče dítěti škodí. Potřebuje příležitost, aby si občas něco vyzkoušelo bez neustálého rodičovského sledování, zásahů a vedení a často jiným způsobem, než by mu poradil dospělý. Je důležité, aby se již v tomto malém človíčkovi vypěstoval pocit samostatnosti a nezávislosti. Maminky, které stále pociťujetí potřebu zaměstnávat dítě nějakou smysluplnou činností, nemusíte mít vůbec obavy, že se bez vašich tvůrčích nápadů bude nudit ... Z dlouhé chvíle se může totiž v hlavičce dítěte napadnout tolik zajímavých nápadů, co s volným časem. A možná ho jeho vlastní učení a zkoumání okolního světa a přírodních zákonitostí posune ve vývoji dále jako čtení z pohádkové knížky.
Děti, které jsou neustále zabaveny a usměrňovány svými rodiči,
ztrácejí časem schopnost zabavit se samy a schopnost tvořit. Od rodičů očekávají podněty, pokyny, a tím se vytváří začarovaný kruh: Rodiče vidí, že dítě samo nic nevymyslí, a je to pro ně potvrzením toho, že jsou pro své dítě nepostradatelnými animátory a dítě je čím dál tím více nesamostatné a dožaduje se jejich aktivity a nápadů na hry. Děti by si měly být vědomy, že rodič není součástí inventáře domácnosti a kdykoliv "k použití". Pokud máma připravuje nedělní oběd či otec opravuje pojistky, musí vědět, že si nemohou hrát v jejich blízkosti. Je uměním rodiče pronést takový požadavek dítěti - s nesměle přednesenou žádostí nemá šanci, aby ho dítě bralo vážně.
Naučte se, aby dítě nebralo jako samozřejmost, že mu věnujete celý svůj čas,
ale pouze jeho část. Tu však bez jakéhokoliv omezování a bez výhrad. "Nech mě dodělat tuto věc. Hraj se nyní sám a pokud skončím, přijdu a budeme si hrát spolu. "Je však samozřejmé, že slíbené i splníte. Znamená to i to, že pokud vám právě ve chvíli, kterou jste slíbili dítěti, zavolá přítelkyně a chce si poklábosit, musíte ji poprosit, aby vám zavolala později. Protože pokud chcete od dítěte, aby dodrželo dohodu, musíte ji akceptovat i vy.
Nejsou to však jen děti, kvůli kterým by si rodiče měli dát ve výchově občas "pohov"
Důvodem jsou i rodiče. Každý z nás totiž potřebuje pravidelně opustit své stereotypní prostředí, aby načerpal nové síly a energii a mohl se do něj opět vrátit s chutí a radostí. Tak jak je ve většině rodin samozřejmostí, že muž si zajde na fotbal či pivo s kamarády, mělo by být stejnou samozřejmostí, že žena jde na kávičku s kamarádkami či na hodinu aerobicu a muž se bez reptání postará o děti. Zvláště těžké to mají rodiče, kteří vychovávají své dítě bez partnera. Ale přesto je důležité, aby trávili nějaký čas bez dětí - požádejte rodiče, přítelkyni či maminku s podobným osudem (na výměnu).
Je tu i další věc, na kterou se dnes často zapomíná
Rodiče nejsou jen rodiči, ale i partnery. A kromě toho, že tráví spoustu pěkných chvil se svými dětmi, měli by trávit čas spolu i bez dětí. Každé dobré manželství potřebuje pro svůj zdravý růst takové chvíle. Předpokladem však je, že své dítě svěříme někomu, koho ono dobře zná a cítí se s ním dobře. Velmi mnoho zaměstnaných rodičů a hlavně matek trápí výčitky svědomí, že dětem nemohou věnovat více času. Ale hodina intenzivně prožitá se svým rodičem přinese dítěti více než celý den nudy a napjatého očekávání, kdy si bude moci konečně zahrát s mámou. Představa obětování se dětem je zcestná a není proč ji obdivovat! Unavení a ne úplně šťastní rodiče nemohou správně vychovat zdravé a spokojené děti.
Autor: Lenka Kostková
