Jak mezi sourozenci nepodporovat rivalitu?
Mají se sourozenci rádi, přestože na sebe žárlí? Jak je to ve vaší rodině? Dohodnou se mezi sebou, nebo neustále děláte rozhodčí? Jaké tedy vztahy mezi sourozenci mohou být a jak je ovlivňuje život v rodině? To vše a také to, jak vztahy mezi sourozenci formují jejich budoucí život, vám přiblíží následující článek.
Říká se (vlastně většinou to je i pravda),
že to, jak se umí jedinec prosadit, rozhodovat, rozumět jiným, manipulovat s jinými či přemlouvat je, závisí ve velké míře na vztahu jednotlivce se svými sourozenci. Temperamenty dětí jsou častokrát odlišné a právě ony jsou klíčové při vzájemném soužití a reagují na každého jednoho člena rodiny. Stejně důležitou roli zde hraje i temperament rodičů a jejich vzájemný vztah. Děti si své vztahy vytvářejí na základě zjištěného provozu vztahů rodičů (tzn. hádající se partneři mají obyčejně hádající se děti, klidní partneři naopak klidné). Rodiny s více dětmi představují větší sociální skupinu, v níž je více vztahů. Tyto vztahy se mezi jejími členy mohou vyvíjet dobře ale i hůře. Děti, které mají sourozence, vidí rodiče v různých situacích a při řešení problémů s dalšími dětmi (vidí trpělivost rodičů s dítětem, ztrácení trpělivosti, strach o dítě, paniku, lež atd..). Na základě těchto svých zkušeností a pozorování dokáže dítě snadněji odhadnout slabá místa svých rodičů a má na ně realističtější pohled.
Vztahy mezi sourozenci
Děti v určitých obdobích vycházejí spolu dobře, jindy se zdá, že jsou "stále v sobě". Vliv na to, jak mezi sebou sourozenci vycházejí, mají kromě zmíněných vztahů mezi rodiči i:
- věkový rozdíl mezi sourozenci - při rozdílném temperamentu může i nemusí být věkový rozdíl mezi dětmi důležitý. Vývin u dětí probíhá postupně i ve skocích. Někdy se dobře snášejí děti s velkým i malým věkovým rozdílem, někdy se rozdíly překonávají hůře. I 2-letý rozdíl může děti zařadit do stejné vývojové skupiny (např. 3 a 5 let, 7 a 9 let) ale i vývojově odlišné (4 a 6 let., 12 a 14 let). Právě tehdy dochází k situacím, kdy mají rodiče jedno dítě mnohem starší než druhé.
- pohlaví dětí - konfliktnejší jsou obvykle chlapci. U dívek se více než s bitkami setkáme s hádkami, trucování, škrábáním, kopáním či taháním za vlasy. Děti stejného pohlaví bojují spolu více než smíšené páry.
- osobnost a temperament dětí - dominantní dítě se sklonem k panovačnosti bude mít s velkou pravděpodobností se svým náladovým sourozencem časté konflikty. Naopak usměvavé, bezproblémové, tolerantní dítě může být pro své sourozence velkou oporou
Rivalita mezi dětmi
Určitě to znáte. Přiběhne za vámi jedno z dětí a už se to sype. "Mami, Míša mi rozbořil kostky!" "A Danda mi vzal zvířátko!" "Ale ty jsi mi neměl zbourat hrad!". A tak bychom mohli pokračovat. Jde o to, že sourozenci se až velmi dobře znají. Ví, čím sestru nebo bratra potěší, udělají mu / jí radost, ale na druhé straně dobře ví, co mu umí ublížit či jak ho rozhněvat či zarmoutit. Zde je třeba si uvědomit, že takovému chování se rodina s více dětmi nevyhne. Pro malé dítě představují bratr nebo sestra nejbližší osoby, na kterých si může zkoušet schopnost soutěžit. Rodiče si často ani neuvědomují svou podporu takové rivality mezi svými dětmi různými závody (např. kdo dřív sní oběd, hraním her, při kterých se vyzdvihuje hlavně vítězství). Čím více budou členové v rodině mezi sebou soutěžit, tím dříve se budou děti mezi sebou hádat. Pokud patříte mezi soutěživé typy a chcete, aby vaše děti dosáhly na vrchol pyramidy soutěživosti, nezbývá vám nic jiného, jen zatnout zuby a snášet chování, které ho doprovází. Pokud však chcete rivalitu mezi dětmi snížit, zkuste některé z těchto rad:
- nikdy neporovnávejte schopnosti nebo chování svých dětí
- pokud jste soutěživým typem, zkuste ztlumit vlastní soutěživost a nechte svou snahu vyniknout za dveřmi
- nedávejte dětem nálepky (Péťa je hodný, Evička je uplakaná atd.) a nevnucujte jim chování (i Zuzka může být smutná, nemusí být stále usměvavá)
- dávejte dětem podle potřeby - platí to jak pro hmotné věci, tak pro věnování pozornosti. Dítě procházející obdobím změny je častokrát problematické. Rodiče mají sklon věnovat více pozornosti jeho bezproblémovému sourozenci, což u něj může vyvolat agresivní a špatné chování vůči bratrovi nebo sestře. Věnujte čas dětem podle jejich potřeby. Dítě v období změny potřebuje více pozornost, než dítě v období relativní stability
- veďte děti k vzájemné spolupráci, podporujte vzájemnou pomoc (poproste, aby starší pomohlo mladšímu např.. s oblékáním či obouváním, mladší může pomoci staršímu odložit hračku atd..).
