Jak na infekce nejen v těhotenství?
Téměř všechny gynekologické infekce mohou bránit otěhotnění či ublížit miminku v bříšku nebo při porodu.
Návštěva plovárny, veřejné toalety či nachlazený močový měchýř vám mohou vydláždit cestu až do centra asistované reprodukce. Prakticky neexistuje žena, která by během života nepřekonala nějaký gynekologický zánět. Zánětlivých onemocnění v gynekologii je velmi mnoho druhů.
Mezi nejčastější infekční onemocnění patří bakteriální vaginóza, kvasinkový zánět pochvy, trichomoniáza, genitální papilomaviry, herpetická infekce, chlamydiové infekce či HPV virové onemocnění. Podle vyvolavatele dělíme gynekologické záněty na virové, bakteriální, houbové a parazitární. Podle místa infekce zase na záněty vulvy, pochvy, děložního čípku, dělohy, vejcovodů a vaječníků.
Když selže imunita
Ne vždy jsme však proti nechtěným infekcím bezmocné. Reprodukční trakt má několik obranných mechanismů na ochranu proti infekci. Je to například kyselé prostředí v pochvě s pH 4 až 4,5, přítomnost užitečné ochranné bakterie - laktobacila, nebo hlen v děložním hrdle, který nepropouští bakterie.
Šíření nežádoucí nákazy dokáže zabránit i uzávěr vejcovodů. Jde o preventivní obranný mechanismus těla při šíření infekce do dutiny břišní. Bohužel, následkem je neplodnost. Pokud selže imunita a zánět se rozšíří, může ohrozit vaši schopnost otěhotnět, případně dokáže uškodit plodu nebo způsobit potrat.
Z tohoto hlediska je nebezpečná hlavně chlamydie trachomatis, která způsobuje poruchy vejcovodů a snížení plodnosti, streptokok agalactiae skupiny B, který ohrožuje novorozenců při porodu a způsobuje novorozenecké sepse. I herpesvirem, papilomaviry zda HIV ohrožují dítě při porodu. Nebezpečné jsou i HPV viry, z nichž vznikají kondylomy, ale může se z nich vyvinout i rakovina děložního čípku.
Chronická onemocnění
Nejčastěji sice podlehneme nákaze při oslabené imunitě, ale riziko zánětu zvyšují i mnohé chronická onemocnění jako cukrovka, HIV infekce, chudokrevnost, onemocnění jater a další. Lokální imunitu v pochvě ovlivňuje i celkové horečnaté onemocnění, které napomáhá rozvoj infekce.
Imunita v pochvě je však velmi individuální, některá žena nedostane zánět ani při několika rizikových faktorech, u jiné stačí na vznik onemocnění návštěva plovárny nebo pohlavní styk. Možná je i vzájemná nákaza pohlavních orgánů a jiných blízkých orgánů, častá bývá například infekce pochvy z močového měchýře. Při vnitřním zánětu zase může infekce přejít ze slepého střeva na vaječník a vejcovod. Plodnost dokonce ovlivňují i záněty z dětství, například prasklé slepé střevo. Mnohé z těchto onemocnění jsou pohlavně přenosné, no neplatí to o kvasinkách. Ty se nepřenášejí ani na plod při porodu.
Léčbu nezanedbejte
Léčba zánětů vždy probíhá dle lokalizace a vyvolavatele, který onemocnění způsobil. Kvasinkové infekce léčíme antimykotiky, bakteriální antibiotiky, přičemž léčba je buď lokální, nebo celková. Lokální léčba je ve formě tablet, krémů, čípků. Je však dodržet dostatečný čas léčení infekce, nestačí pouze do ústupu obtíží. Po antibiotické léčbě se v pochvě "vybijí" i dobré bacily, což zvyšuje riziko kvasinkové infekce. Proto je vhodné následně použít léčbu probiotiky nebo lokálně upravit prostředí pochvy. Při infekci neváhejte s včasnou a důslednou léčbou, čímž můžete zabránit komplikacím.
Mykózy
Způsobují zarudnutí poševního vchodu, nepříjemné až bolestivé svědění, hustý výtok, bolesti při pohlavním styku i při močení. Vyvolávají jejich kvasinky rodu Candida, které se běžně nacházejí v pochvě a pokud nejsou přemnožené, nezpůsobují žádné problémy.
Při oslabené imunitě se umí velmi rychle rozšířit. Rizikové je i těhotenství, hlavně hormonální změny během něj, a zvýšená hladina estrogenů, která mění a narušuje zdravý "ekosystém" pochvy. Sarapis dělá i antikoncepce, antibiotika nebo chronická onemocnění. V poslední době se zkoumá souvislost mezi kvasinkovými infekcemi a alergiemi.
Ačkoliv vás mykóza na životě neohrozí, může být velmi nebezpečná, když čekáte děťátko. Pokud by kvasinky pronikli k plodových obalů, mohou spustit zánětlivou reakci, oslabit pevnost děložního čípku či plodových blan. Následkem by mohl být odtok plodové vody a předčasné kontrakce.
Léčba: Pomohou vaginální antimykotické tabletky, krémy, perorální pilulky, podpůrná imunoterapeutická léčba, probiotická strava. Každodenní příjem kyselomléčných produkty s obsahem laktobacilů až trojnásobně snižuje výskyt infekce pochvy. Můžete vyzkoušet i enzymoterapii.
HPV viry
Známe přibližně sto druhů lidských papilomavirů. Mezi tímto množstvím se vyskytují neškodné, způsobující jen bradavice či různé kožní výrůstky, ale i mnohem nebezpečnější. Asi třicet druhů papilomavirů se nachází v oblasti zevních rodidel a na děložním čípku.
Vysoce rizikové jsou viry číslo 16, 18 a 30, které jsou schopny deformovat zdravé buňky a způsobit vznik rakoviny. Nebolí, nevyvolávají žádné příznaky, nedělají potíže. Jejich přítomnost odhalí až cytologické nebo kolposkopické vyšetření v rámci screeningu nebo preventivní prohlídky, kterou byste měli absolvovat alespoň jednou ročně.
Léčba: Nebezpečné typy HPV se dají odstranit jedině chirurgicky. Pokud jste ještě nerodily, lékaři budou co nejopatrněji, ačkoliv občas jsou nutné i reoperace. Krček s odstraněnou částí kdysi zvyšoval riziko potratu, ale dnes je to riziko minimální.
Chlamydie
Jde o bakterie, které se projevují podle toho, jaké místo zasáhnou. Někdy vyvolávají akutní záněty, jindy chlamydiová infekce přejde do chronického stádia a v mnoha případech se neprojeví vůbec.
Z gynekologického hlediska je nejrizikovější chlamydie trachomatis, která zapříčiňuje záněty děložního hrdla, dělohy nebo vejcovodů s rizikem vzniku srůstů, ve vzácných případech i mimoděložní těhotenství. Neléčená chlamydiová infekce bývá častou příčinou neplodnosti, a to dokonce i u mužů.
Pokud se nakazíte během těhotenství, hrozí riziko, že během porodu se infekce přenese na novorozence a způsobí mu zánět spojivek nebo plic. Vyšetření na chlamydie není součástí běžné gynekologické prohlídky. Klasický vaginální výtěr tyto bakterie neodhalí.
Léčba: Na chlymýdie zabírají antibiotika. Důležité je, abyste dodrželi stanovenou délku léčby, kterou vám předepíše lékař. Nezbytná je současná léčba partnera.
Autor: Martina Dvořáková
