Jak ochránit děti před kyberšikanou a závislostí na internetu?
Většina dětí je denně na internetu. A přestože se zde mohou hodně dozvědět a naučit, je zde i méně pozitivní strana sociálních sítí. A sice sledování a sdílení nevhodných příspěvků a také šikana. Tedy kyberšikana! S tímto novým druhem psychického násilí se mohou děti setkat, a toto setkání není často bez tragických následků. Jak své děti ochánit, když s nimi nemůžeme být 24 hodin denně?
Děti do osmi let by neměly být na internetu bez dohledu
Ještě před deseti lety jsme uvažovali stylem "děti se tak snadno nedostanou k technologiím". Tehdy nebyly ani dotykové telefony, ani tablety, proto děti nebyly tak horliví uživatelé. O pár let později již vycházejí průzkumy jinak. Každé dítě od 10 do 12 let je aktivní na sociálních sítích. 93% dětí je denně na internetu.
Mobily mají i děti školkového věku
Mobily mají už i pětileté děti. Do rukou se dostávají dokonce miminkům v kočárcích. Na stisknutí tlačítka potřebujete motoriku, ale prst po obrazovce posune i malé dítě. Díky vizuální paměti ovládají kroky, jak se dostat k žádanému obsahu.
Školáci
Kdo nemá smartphone, ten jakoby ani nebyl! Děti od 10 let ho používají hlavně na zábavu. Hrají hry, dívají se na videa nebo poslouchají hudbu, ale s jistotou už tvoří i vlastní obsah. U teenagerů zas vedou sociální sítě, kde se prezentují, posílají fotografie a videa či komentují příspěvky. Na internetu tráví celé dny.
Rizika
Okolo 30% dětí zažilo kyberšikanu v různé formě. Může to být vytvoření fiktivního profilu spolužačky, zesměšnění učitelky, která se sehnula před tabulí po křídu, i nahrání kamarádova videa na gay pornostránky. Mnohé děti se obhajuje tím, že jde jen o zábavu. To ale není pravda, je to jasný úmysl ublížit, potrápit či týrat druhé! Své oběti nevidí do tváře, když si o sobě čte nehezké věci, takže necítí ani takový tlak na svědomí. Uniká jim etika i morálka.
V čem mají být rodiče obezřetní
Kdysi si děti povídaly, dnes se vytváří on-line obsah. Děti na internetu pomlouvají nebo očerňují druhé. Pak je tu fenomén cizí osoby - dítě neumí odhadnout, zda je člověk, se kterým si píše, ten, za koho se vydává. Třetí vzrůstající riziko je závislost. Posedlé internetem je dnes každé čtvrté, páté dítě. A to na něm ani nemusí trávit deset hodin denně.
Kdy je dítě již závislé
Stále mluví o virtuálním světě, obětuje přátelství i setkávání s rodinou, jen aby bylo dvě hodiny na počítači. Mimo něj se neumí zabavit, a pokud mu přikážete počítač vypnout, bouří se, křičí, pláče. Tehdy se už poraďte s psychologem.
Jak fungují rodičovské zámky?
Dnes už máte na výběr - můžete lokalizovat mobil svého dítěte, vytvořit si rodinnou síť a mít pod dohledem všechny jeho esemesky i hovory. Pouze na technickou podporu se však nespoléhejte. S dětmi je třeba komunikovat a už na začátku stanovit jasné hranice.
Nový tablet, nová pravidla
Přesně tak. Řekněte dítěti: nastavím ti budík, máš hodinu na hraní her a dělání věcí, které tě baví. Ale když zazvoní, vypneš počítač a půjdeme se projít.
Tajné prohlížení počítače dětí...
Raději dítě požádejte, aby vám jednou za čas ukázalo obsah svého účtu na Facebooku či mobilu. A na oplátku mu ukažte ten svůj. Mělo by to fungovat jako kontrola, ale s důvěrou. Dospělí většinou tvrdí, že dítě sledují, ale nedělají to. Nebo jen jednou za čas a to nestačí.
Správná reakce rodičů
Je důležité, jak děti reagují, pokud přijdou na něco nepříjemného. Je normální, že dítě udělá na internetu přešlap, ale nesmí se bát přijít za rodiči a požádat o pomoc. Přiznat se, dostat trest, ale neobracet se více na kamarády, než na rodiče a učitele. Často mají strach, ale měly by vědět, že jim chcete pomoci.
Problémy s teenagery
Ti vás do svého soukromí tak snadno nepustí. Ale musí chápat, že je sice respektujete, ale jako rodič jste zodpovědný i za jejich aktivity na internetu. Děti samy přiznávají, že žijí ve vlastním virtuálním světě, ale rodič z něj nesmí být zcela vyloučen.
Zákaz počítače
Tím jen rodiče potlačí silnou potřebu svého dítěte. Pak se může stát, že přijdete na návštěvu, někdo mu dá do ruky mobil či tablet a bude jím zcela pohlceno. Raději to dávkujte pomalu, nejlépe přiměřeně věku a možnostem.
Jak zjistit, co je přiměřené?
Děti do 8 let by neměly být na internetu bez dohledu. Často je zaujme soutěž, kliknou na obrázek a už vpisují do formuláře své osobní údaje. Nedokáží odhadnout následky svého jednání, tak proč by měly být na počítači samy? Je potřeba je důsledně kontrolovat. Na Facebooku se může objevit i video, kde vraždí v přímém přenosu. Co dělat v takovém případě? Děti se setkají i s agresivními videi, které je šokují nebo z nich mají strach a dokonce nemohou spát. Spolužák jim ukáže porno a oni to neumí zpracovat. Tomu nezabráníte, ale pokud se to stane, následky je třeba alespoň zmírnit. V opačném případě může mít dítě celoživotní strach a změní se i jeho chování. A to je problém! Určitě do toho musí vstoupit rodič nebo odborník. Vysvětlení pomůže, ale důležitá je práce s emocemi. Říci dítěti, jak se s tím vyrovnat v budoucnosti nebo že vždy má na výběr, zda se na video od kamaráda podívá, nebo ne. Pokud nezná jeho obsah, může se otočit a odejít.
Sexuální zneužívání přes internet
Online obětí může být i vaše dítě! Děti si dávají na internet obnažené fotky. Proč to dělají? Děti je třeba vychovávat k chápání své intimity a vážení si svého těla i nahoty. Špatných příkladů mají v televizi i v reklamě hodně. To však neznamená, že pokud dítě vidí kolem sebe nahotu, chce se rovněž obnažovat. Spíše chce zaujmout vrstevníky nebo šokovat. Ztrácí při tom soudnost i stydlivost, jde za přijatelné hranice. A jak to může skončit? I selfie z koupelny je průnik do zóny intimity. Takové obrázky pak lákají ty, které by neměli. A nedělají to jen děti bez otevřeného vztahu s rodiči. Dnes se dítě zavře s počítačem a tabletem v pokoji a rodič si myslí, že tam je v bezpečí a nic špatného nedělá. Ale pokud přes fiktivní profil týrá kámoše nebo hraje v uzavřené skupině hru a pak se setká s cizím člověkem kvůli kódům do dalšího levelu, může to způsobit problémy.
Proč se Norové nebojí ukázat dětem nahotu v naučných videích?
To je výchovou. V severských zemích vnímají nahotu, rasismus i demokracii jinak než my. Když uděláme ze sexuality tabu téma, nemůžeme přece počítat s tím, že děti budou mít jasně nastaveny hranice její vnímání. Ošidit se dá i věk na seznamkách. Dělají to děti často. Na Facebooku mohou být od třinácti, na seznamkách od patnácti. Tak jako v životě, ani na internetu nesmí děti porušovat pravidla a lhát. Ale tam se to dělá snadněji, protože je nikdo nevidí.
Máme se obávat technologií v rukou dětí?
V první řadě je musíme naučit zacházet s nimi. Na internetu by neměly děti trávit 90% času jen zábavou, ale měli bychom je naučit prstoklad, vytvořit tabulku, zalamovat text či upravit fotografii. Internet může rozvíjet dětskou logiku, ale nesmí sloužit jen na zábavu. Rodiče musí být dobrým příkladem pro své děti. Pokud vás vidí stále on-line, ať už nakoupovat, hledat recepty, nebo po příchodu domů opět pracovat, bude se s vámi srovnávat. Ukažte jim, že život je něco jiného, než neustále ťukání do klávesnice. Vezměte je ven, navrthněte společnou sportovní aktivitu a na počítač rychle zapomenou.
