že prostě nepovolí dětské návštěvy. Způsobí tak ale smutek v dětské duši. A přitom zacházení s cizími dětmi nemusí být vůbec těžké. Samozřejmě, že neexistuje jen jedna správná cesta, jak se přitom k dětem chovat, protože tak jako jsou rozdílné děti na návštěvě, takový rozdílný musí být také přístup k nim - ať už opatrný a jemný nebo rozhodný a jednoznačný.
Pro malé hosty platí stejná pravidla a hranice jako pro naše vlastní děti. A čím jasněji je zprostředkujete, tím jasnější bude pro malé návštěvníky orientace u vás doma. Ať už vyzutí bot uvnitř, fotbal jen venku, obývací pokoj jako tabu-zóna, křik a hluk pouze do určité únosné míry, žádné vulgarismy - to, co vy považujete za pravidla, by mělo dítě, které je na návštěvě, vědět. Pokud jsou tato pravidla jiná než u nich doma, musí se naučit je respektovat.
že poznávání a respektování cizích hranic patří k socializaci a je nezbytnou součástí sociální kompetence. Vy, jako rodiče, tedy nemusíte mít špatné svědomí, když dětem na návštěvě připomenete příležitostně, jaká "pravidla hry" máte u vás zavedená.
Malí hosté mají jako návštěva určitý "bonus". Jsou zvyklí na jiné způsoby chování a jsou na ně nastaveni. Některé věci u nich doma se vám mohou zdát divné, některé z pravidel zase docela rozumné. A určitě to netřeba s výchovou cizích dětí přehánět, ale snažit se o vzájemné porozumění všech. To znamená, že z vaší strany se očekává i trochu tolerance. A možnost nabídnout alternativy, pokud děti nezvládají "být poslušnými". Pokud jsou například při hrách uvnitř příliš divoké, vezměte je nebo pošlete hrát si ven, pokud se nedohodnou při psaní domácích úkolů, rozdělte je na tuto chvíli, namísto televizoru nebo počítače navrhněte kreativní hry apod.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu